BLOG: Krok správným směrem. Co můžou české házené přinést výkony reprezentace na ME?

Ani za časů Filipa Jíchy Češi nedrželi tak těsně krok s kontinentální elitou. Tedy jednou se jim to podařilo. To se psal rok 2010 a na ME v Rakousku Češi usilovali o semifinálovou naději. Unikla jim kvůli jednogólovým prohrám s Francií a Polskem. Sám Jícha pak několikrát během své kariéry prohlásil, že tím nejtěžším na mistrovstvích je krok, kdy jednogólové prohry proměníte v jednogólová vítězství.

A to se českému výběru na letošním ME podařilo. Navíc i za zdánlivě nepříznivého stavu dokázal dovádět duely do dramatických dojezdů a občas v nich mít i navrch. Zápasy s olympijskými vítězi Dány či thrillerová koncovka s Makedonií se zapsaly mezi nejslavnější výhry samostatného českého týmu.

Češi na ME také vytvořili několik paralel se zmiňovaným rokem 2010. Také o postup ze skupiny bojovali s Maďary a také je porazili po 14gólovém představení svého nejlepšího hráče. Ve čtvrtfinálové fázi také narazili na Němce a Slovince. Také jim skvěle zachytali oba brankáři a také se mohli pyšnit nejlepším střelcem celého šampionátu.

Ondřej Zdráhala odehrál skvostný turnaj. Ve 34 letech byl poprvé na velké akci jasným lídrem a možná nejen českým fanouškům dostal do hlav otázku: "Jak je možné, že tenhle borec dostal v bundeslize šanci jen jednou (Grosswallstadt 2007 – 2009, pozn. autora) a proč je sakra schovaný v nějakém St. Gallenu?" 55 branek z 96 střel, nejlepší střelec ME! Přímočarost, pohyblivost, akrobatické střelecké kousky a braní odpovědnosti, když to tým nejvíc potřeboval. To bylo ve zkratce Zdráhalovo hvězdné Euro 2018. Post v ideální sestavě turnaje ho snad nemůže minout.

Co dál šampionát odhalil o českém týmu?

Po letech se česká ofenziva vytasila s ostrou pravou spojkou evropských parametrů. 21letý debutant Stanislav Kašpárek, který ze Zubří odešel brázdit maďarské palubovky, se s 33 zásahy ocitl v elitní společnosti celého ME a jeho dělové rány, smysl pro spolupráci s křídlem i pracovitost v obraně znamenají možná největší příslib pro další roky.

Práci disciplinované obrany pak podtrhli oba brankáři. Jak matador Martin Galia, tak Tomáš Mrkva dokázali českému výběru svými zákroky výrazně pomoct. Galia například zachránil zápas s Dány, Mrkva se zase stal hrdinou proti Makedonii. Těmito momenty korunovali své výjimečné výkony v celém turnaji.

Ale spravedlivě musíme také pojmenovat nedostatky, na které musí reprezentace najít adekvátní řešení. V porovnání se zbytkem Evropy zaostáváme na pozici pivota. V posledních letech to vypadalo, že českou jedničkou má být Leoš Petrovský, jenže ten prožil hodně nevydařené mistrovství. Zuberský Štěpán Zeman se pral s nervozitou a asi nejlépe se prezentoval na tři zápasy dodatečně nominovaný Petr Šlachta. To je málo.

Zároveň je potřeba vybalancovat levou stranu útoku, kde na spojce roky dominoval Filip Jícha. Vzhledem k tomu, že robustní Pavel Horák zastává hlavně obranné úkoly, je personální situace vlevo spíše nejasná. Po návratu zraněného Tomáše Babáka do sestavy by tam mohl alternovat Ondřej Zdráhala. Michal Kasal zatím svůj předpovídaný potenciál nenaplňuje a ani Milan Škvařil to v reprezentaci zatím nikdy nerozbalil tak, jak to umí na klubové úrovni.

Věřit tomu, co nese úspěch

Za vším pozitivním, co čeští házenkáři v uplynulých dvou týdnech předvedli, stojí jasná koncepce trenérů Jana Filipa a Daniela Kubeše, jejichž filozofii hráči uvěřili a jsou ochotni za ni na palubovce padnout. Bývalí hráči, kteří své házenkářské vědomosti čerpali na té nejvyšší klubové úrovni, mají jasnou představu o tom, jak se moderní házené přiblížit, a Chorvatsko potvrdilo, že tahle cesta má smysl.

Sám jsem po jejich nástupu sledoval několik tréninků nově se rodícího týmu. Kubeš v roce 2015 trpělivě vysvětloval, jak si předat v obraně hráče, přesný okamžik, kdy vystoupit z bloku proti hráči a proč jen o několik centimetrů špatné postavení vede k prohranému souboji. Vrcholová házená je o detailech. Filip s Kubešem to vědí a chtějí, aby to stejně vnímal celý tým.

Jaký vzkaz by měl tedy úspěch týmu na ME vyslat do tuzemského házenkářského hnutí, které stojí před volbou nového předsedy a je rozklíženo půtkami několika znesvářených skupin? "Táhněte už sakra za jeden provaz!"

Je tu moment, kdy oba reprezentační výběry dokázaly důstojně obstát na velkých akcích a kdy je o házené zase víc slyšet. Lepší výchozí pozici pro celkový marketing těžko k nohám dostanete. Evidentně není všechno špatně, svět se nám nevzdaluje, umíme vychovat kvalitní hráče, tak pojďme jednotně usilovat o co nejlepší image českého handballu.

Bude přirozeně náročné na snové chorvatské Euro navázat. Očekávání od fanoušků i médií budou teď vyšší. Ale třicítku v aktuálním kádru výrazně překonali jen tři hráči (byť nesmírně důležití) – Galia, Horák a Zdráhala – plus bankéř z Lovosic Jan Landa, který už dřív koketoval s koncem kariéry. Pár let má tahle parta určitě ještě před sebou. Výběr na letošním ME zjistil, že při splnění určitých podmínek umí držet krok s nejlepšími týmy v Evropě. To je neuvěřitelně cenná lekce, kterou by čeští házenkáři měli co nejdřív zhodnotit.

P.S. divákům:

Samozřejmě by bylo skvělé, kdybychom aktuální tažení českých házenkářů mohli vysílat v České televizi. Tyhle zápasy bych si třeba já osobně fakt užil. Koneckonců od roku 2008 jsme na ČT sport ukázali každý kontinentální šampionát s českou účastí, ale boj na poli televizních práv je podobně tvrdý a nekompromisní jako ten na házenkářských palubovkách. Tak snad to vyjde třeba už na nejbližším MS, které se za rok koná v Dánsku a Německu.