Zpátky do minulosti: Koller vychytal Bayern, magazín Kicker ho ocenil jako brankáře kola
Dnes je to přesně patnáct let, co se bývalý český útočník a rekordman v počtu vstřelených branek za národní tým Jan Koller zapsal do dějin nejen německé bundesligy, ale také světového fotbalu.
Sobota 9. listopadu 2002, 15:30, Mnichov, Olympijský stadion
Mohla to být jedna z dalších "klasik", jak v Německu utkáním Bayernu Mnichov s Borussií Dortmund rádi říkají. Jenže téměř nikdy nejde o "obyčejný" ligový duel. Ani tento nebyl. A česká stopa je z něj cítit ještě po letech. V základní sestavě Borussie, jako tradičně v té době, nastupují Tomáš Rosický a tehdy devětadvacetiletý Jan Koller. Ten již v osmé minutě střílí vedoucí gól žlutočerných.
O hodinu později přichází něco neobyčejného, zvláštního, překvapivého. Bayern otáčí během čtyř minut skóre z 0:1 na 2:1. Po druhé brance se brankář hostí Jens Lehmann domáhá u hlavního rozhodčí její neuznání kvůli ofsajdu a gestikuluje tak mohutně, že dostává druhou žlutou kartu, k ní červenou a musí ze hřiště.
9. listopadu 2017, Monako a Dortmund
Stejná otázka na Jana Kollera, toho času žijícího v Monaku, a Hanse-Joachima Watzkeho, generálního manažera Borussie Dortmund: Víte, co se stalo 9. listopadu před patnácti lety?
Koller dlouho přemýšlí a odpovídá: "To nevím." Watzke se přidává: "Hmmm, takže 2002."
Trocha nápovědy pro oba: Bylo to při zápase Bayern Mnichov – Borussia Dortmund, tehdy ještě na Olympijském stadionu.
Watzke vypálí: "Nešel Jan do branky?" Vzápětí to dojde i českému dlouhánovi: "Ach ano. Už si vzpomínám. To už je fakt patnáct let? To to letí."
Na otázku, jestli se mu ten okamžik někdy vybaví a přijde na něj řeč, Koller odpoví: "Ale ano, občas. Především na nějakých besedách se mě na to lidé ptají. Byl to zvláštní okamžik, navíc v takovém zápase, kdy se hrálo o titul."
Také Watzke má Kollerovo brankářské vystoupení v hlavě, a i po 15 letech má pro něj jen slova uznání: "Ano, přesně, bylo to něco zvláštního, speciálního. Ale Jan na to měl dobrou figuru a už dříve mi říkal, že při hokeji občas vleze do branky. Tehdy na Bayernu tam nikdo nechtěl. Až na Jana a bylo úchvatné, jak si s tím poradil. Kolik chytil střel."
Nejprve se vrhnul pod nohy Hasanu Salihamidžičovi a zabránil jasnému gólů, o pár minut později chytil tvrdou střelu Michaela Ballacka z hranice šestnáctky. Ale to nebylo všechno. V poslední minutě prchal Koller z dortmundské branky do pokutového území Bayernu, aby svým osmi spoluhráčům pomohl v útoku a pokusil se vyrovnat. Borussia totiž dohrávala jen v devíti, když kromě Lehmanna viděl dvě žluté po faulech také Torsten Frings. Ani do role vracejícího se útočníka se Kollerovi nepodařilo vyrovnat, Bayern vyhrál 2:1.
Ohlasy na Kollerovo brankářské vystoupení zaplavily nejen sobotní a nedělní zpravodajství, psalo se o něm po celém světě, stejně jako všude vycházely fotografie z onoho zápasu, jak český útočník-brankář zasahuje. Největšího ocenění se však dočkal v pondělí ráno, kdy ho německý prestižní a odborný magazín Kicker zařadil do sestavy kola. To ostatně nebylo poprvé. Ale tentokrát jako brankáře.
"Ano, to jsem zachytil a pobavilo mě to. Zvlášť, když Kicker je seriózní časopis. Potěšilo mě to, i když jsme ten zápas prohráli," vzpomíná Jan Koller, který dodnes vlastní relikvii ze svého "životního" utkání. "Jens Lehmann mu nechal jako vzpomínku ty rukavice, ve kterých Jan zápas dochytal," vybavuje si Watzke a Koller doplňuje: "A ještě jsem od klubu a partnerů dostal na památku mega obří brankářské rukavice s mým jménem. To bylo milé gesto."
Fakt, že se český forvard objevil v sestavě kola jako brankář, nebyl výsměch ani vtip. "Šlo o společné rozhodnutí redakce při nedělní poradě. Prostě uznání respektu, jak to Koller zvládl," tahá z paměti i po 15 letech Hartwig Hasselbruch z centrály Kickeru v Norimberku.
Jan Koller odehrál za Borussii Dortmund v letech 2001 až 2006 137 bundesligových zápasů, ve kterých vstřelil 59 gólů.
