Následuje
Rock Point Český pohár

Suchopárek jde s devatenáctkou na Euro, ale říká: V přístupu nám zatím něco chybí

Zatímco fotbalová reprezentace začala kvalifikaci o mistrovství Evropy 2020 debaklem 0:5 v Anglii, mládežnické výběry naznačily, že by to s českým fotbalem snad nemuselo být tak špatné. Reprezentace do devatenácti i sedmnácti let postoupily na Euro a osmnáctka vyhrála v Emirátech silně obsazený turnaj, v němž porazila Belgii, Anglii i Japonsko. Svítá tedy na lepší časy? Na to jsem se zeptal trenéra reprezentační devatenáctky Jana Suchopárka.

Jan Suchopárek
zdroj: ČTK autor: Pavel Paprskář

Člen slavné generace českého fotbalu, která přivezla stříbro z mistrovství Evropy 1996 v Anglii, kde ta současná reprezentace schytala k. o., vidí své poslání jasně. "Naším úkolem je připravit hráče pro to, aby se jednou dostali do áčka," vysvětluje, ale že by jeho generace mohla nahradit v reprezentačním áčku časem tu stávající a hrát vyrovnané zápasy s top týmy, jako jsou Anglie a Brazílie, si nemyslí

"Na to tu kluci nejsou. Musíme na to koukat realisticky. Snažit se ty hráče dostávat na vyšší úroveň, do lepších klubů v zahraničí. Protože i když jsme měli dva zástupce v jarní části evropských pohárů a Slavia tam ještě stále je, tak nám na ty nejlepší týmy pořád něco chybí," dodává bývalý obránce.

Ovšem příliš rychlé odchody kluků kolem patnácti šestnácti let do zahraničí také většinou nekončí slavnou kariérou, ale spíš tichým návratem do tuzemského průměru. Proč? "Nejsou totiž zvyklí na konkurenci, která tam je," vysvětluje Suchopárek s tím, že tihle mladíci musejí v zahraničních klubech pracovat víc, než tamní hráči.

Rodí se nová silná česká generace? Poslechněte si Fotbal fokus podcast:

"Musí nad nimi čnít. A dost kluků si myslí, že to tak není. Neuvědomí si, že jsou jen jedni z mnoha posil, které ten klub stále nabírá. Musí zaujmout trenéry a hlavně svou kvalitu denodenně ukazovat. A to naši hráči bohužel zatím nejsou schopni pochopit. V tom přístupu na hřišti i mimo ně nám zatím něco chybí," popisuje úskalí, na němž mnozí hráči skončí svou předčasnou cestu za slávou.

Mladí fotbalisté většinou nejsou podle trenéra reprezentační devatenáctky připraveni na přechod do velkého fotbalového světa – s penězi a vším, co k tomu patří. "Na to ale není nikdo připravený," dodává hned a popisuje, jak takový přechod k velkému fotbalu vypadá. "Kluk přijde v šestnácti do týmu, dostane o padesát tisíc víc. Tak je vlastně normální, že ho to rozhodí," dodává kouč s tím, že tyhle problémy mají všude, ale v zahraničí s tím trošku líp pracují.

"I venku je spousta hráčů, kteří se z toho v uvozovkách zbláznili, ale tam mají hodně lidí, kteří se kolem týmů točí, proto aby se tohle nestávalo. My máme jednoho hlavního trenéra, jednoho dva asistenty, fyzioterapeuta a vedoucího týmu. A ti se starají o pětadvacet hráčů. Kdežto ve velkých klubech mají k dispozici víc lidí a kompetence mají rozdělené jinak," říká Suchopárek a podotýká, že o takhle mladé kluky se musíte starat trochu jinak, než o dospělé.

"Musíte mu poradit. Nastavit mu hlavu tak, aby věděl, jak zacházet s penězi, popularitou a tím vším. To ale většinou zvládne tak jeden kluk ze sta," popisuje, jak těžko se rodí hvězda. "A většinou to jsou hráči, kteří kolem sebe mají lidi, kteří něco sami dokázali a umějí jim poradit, třeba bývalí fotbalisti, kteří s tím umějí jinak pracovat, ale jinak jsou to kluci, kteří s popularitou a penězi nepřišli do kontaktu, a tam se to pak většinou projeví. To jim můžete říkat horem dolem, ale nepřipravíte je na to," dodává.

Bývalý reprezentant vysvětluje, že talenti to nemají jednoduché. "Je mladej a zklame. Najednou na to nemá. Tak si řeknou, asi jsme se spletli. Nikdo nekouká na to, jestli je přetrénovanej, má před maturitou, nebo se rozešel s holkou. Tohle s nima nikdo neřeší. Dospělí už to vstřebávají jinak," vysvětluje.

Suchopárek si myslí, že ti největší talenti si zaslouží individuální přístup. "Neměli bychom je hýčkat, ale posouvat a nasměrovávat tam, kde bychom je chtěli mít. Aby měli oddanost k fotbalu, dobře se připravovali a aby si to všechno kolem, včetně problémů doma a ve škole, dokázali přebrat v hlavě."

Jako velkou naději vidí hlavně Adama Hložka. "Ale je mu zatím sedmnáct, výkyvy u něho určitě přijdou, s tím je třeba počítat," vyzdvihuje mladého sparťana. A připomíná příběh jeho spoluhráče Václava Kadlece. "Byl mezi deseti největšími talenty světa a kde je dneska - neustále zraněný," končí Suchopárek debatu.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy