Skupina B mistrovství světa v sobě skrývá jeden z pořádajících týmů Kanadu. Výběr s hvězdným Alphonsem Daviesem nastoupí proti Švýcarsku, které je stabilním účastníkem MS, a také překvapení barážové kvalifikace Bosně a Hercegovině. Trochu do počtu se může cítit pořadatel minulého šampionátu Katar.
Kanada
Kanadský tým možná není považován za tak silný jako zbývající dva pořadatelé, Mexiko a Spojené státy. Nemá tolik úspěchů na mezinárodním poli ani tolik slavných hráčů. Ale zdání by nemělo klamat. Tahle Kanada je mnohem silnější než v minulosti.
Výběr amerického trenéra Jesseho Marsche totiž například právě výběr USA v posledních dvou letech dvakrát porazil, z toho jednou na hřišti soupeře, čímž se postaral o první triumf na americké půdě za více než půl století. Z posledních patnácti utkání se soupeři jako právě USA, Kolumbie nebo Ukrajina prohráli Kanaďané pouze jediné.
Marsch bude spoléhat na silnou obranu, v jejímž čele stojí Moïse Bombito z Nice a Alphonso Davies z Bayernu Mnichov (toho však trápí zranění a jeho start v úvodním utkání proti Bosně a Hercegovině je nejistý).
Bosna a Hercegovina
Patrně nejvíce euforickou cestu na šampionát měla Bosna a Hercegovina, která v dramatickém play-off nejprve vyřadila Wales a po něm zarmoutila celou Itálii. Pro trenéra Sergeje Barbareze, mimochodem i bývalého profesionálního hráče pokeru, stejně jako pro celý tamní fotbal šlo o zcela přelomovou událost.
Barbarezův tým, který stále spoléhá na čtyřicetiletého veterána a historicky nejlepšího střelce Edina Džeka, se chce na šampionátu prezentovat tak jako v kvalifikaci: agresivním a dotěrným herním stylem, jímž soupeře nutí k chybám. Když to fungovalo doposud, proč na metodě něco měnit?
Ze zcela jiné generace než Džeko je pak osmnáctiletý záložník Leverkusenu Kerim Alajbegovic, který platí za jednoho z nejtechničtějších hráčů, které Bosna a Hercegovina kdy měla. Tento tým už jednou překvapil, když vyřadil Itálii. Proč by se mu to nemohlo podařit i ve skupině proti – alespoň papírově – slabším soupeřům?
Katar
Když Julen Lopetegui vedl v roce 2018 do bojů na světovém šampionátu Španělsko, skončilo to fiaskem a jeho nahrazením Fernandem Hierrem. Nyní má španělský trenér, který působil i u Realu Madrid nebo britského West Hamu, další šanci. A to s týmem minulých pořadatelů MS Katarem.
Ten ale pod Lopeteguim ani zdaleka nezáří a už jeho postup na samotný šampionát byl z kategorie ušmudlaných. Katařané spoléhají na lokální hvězdy Akrama Alífa a Muhammada al-Mannaje, žádný z hráčů však mimo svou domovskou zemi příliš známý není.
V kvalifikaci Katar obdržel čtyřiadvacet branek z deseti utkání, jen stěží se tak dá mluvit o silné obraně, která proti silnějším soupeřům bude dostávat zabrat. Lopetegui bude spoléhat na protiútoky a také standardní situace, z nichž se pokusí poměr sil posunout alespoň trochu na svou stranu. Před startem MS před ním ale stojí velice obtížný úkol.
Švýcarsko
Švýcarský fotbalový tým se na mistrovství kvalifikoval pošesté v řadě, což je něco, o čem si například italští fanoušci mohou nechat jen zdát. Výběr bývalého obránce Murata Yakina chce tentokrát ale ještě více než účast ve čtvrtfinále. Chce hrát o nejvyšší příčky.
Tak jako mnohokrát v minulosti bude hlavním tahounem týmu záložník Granit Xhaka, který je v třiatřiceti letech stále na výši svých fotbalových schopností. Po jeho boku by se v záloze měl představit mladý hráč Freiburgu Johan Manzambi, o něhož se zajímají velké evropské kluby.
Pokud Švýcaři předvedou podobnou jízdu, jako když ve skupině s Kosovem, Slovinskem a Švédskem vyhráli čtyři utkání a ve zbylých dvou remizovali, nebudou mít ve skupině B patrně žádné problémy. A kdo ví, v případě dobrého losu může Yakinův tým tentokrát skutečně zlobit i v závěrečných fázích turnaje.
