Pád Blattera s Platinim a lov na korupčníky. FIFA prožila rok plný "zemětřesení"
Prezident FIFA Sepp Blatter a předseda UEFA Michel Platini s osmiročním zákazem činnosti ve fotbale, spousta pozatýkaných vysoce postavených funkcionářů kvůli korupci, návrhy velkých reforem a boj o uvolněné předsednické křeslo. Rok 2015 zatřásl Mezinárodní fotbalovou federací od základů a situace uvnitř ní má ke stabilitě stále ještě hodně daleko.
Postavil se k mikrofonu a prohlásil: "Nejsem bezchybný, ale to není nikdo. Děkuji, že jste se mě rozhodli přijmout na další čtyři roky. Budu kormidlovat loď jménem FIFA a společně ji dovedeme zpět do přístavu." Těmito slovy okomentoval na konci května své opětovné zvolení do předsednického křesla FIFA Sepp Blatter, jehož čekalo páté volební období v čele organizace.
V té době byl už pod obrovským tlakem kvůli startující korupční kauze, ale sám si tehdy ještě nic nepřipouštěl a netušil, co ho v následujících měsících čeká. Dokonce se nebál vyhrožovat Evropské fotbalové unii, jež ho při volbách nepodpořila. Na začátku června však přišel velký obrat. Švýcarský funkcionář na svůj post rezignoval, resp. "rezignoval" a FIFA se dostala do spirály odhalení a obvinění, ve které uvázl i sám Blatter.
Korupce, vydírání a praní špinavých peněž
Ale pěkně popořadě. Už na začátku roku se FIFA poprvé otřásla. Kvůli údajné korupci ji opustilo hned několik velkých sponzorů, kteří organizaci přispívali miliardy. Kauza obřích rozměrů však odstartovala až 27. května, dva dny před předsednickými volbami. Americké a švýcarské úřady obvinily hned 14 lidí z exekutivy FIFA a oblasti mediálního marketingu z korupce, vydírání a praní špinavých peněž.
Mezi čtrnáctkou figurovala velká jména, dva viceprezidenti, Jeffrey Webb z Kajmanských ostrovů a Eugenio Figueredo z Uruguaye, či bývalý člen exekutivy a jedna z klíčových postav kauzy Jack Warner z Trinidadu a Tobaga, jehož jméno se už dříve objevilo ve spekulacích o úplatkářských kauzách.
Další významnou osobou aféry pak byl Charles Blazer. Dlouholetý člen výkonného výboru byl rovněž mezi obviněnými a právě on se rozpovídal o tom, jak vše probíhalo. Přiznal se k vydírání a úplatkářství. Rovněž potvrdil, že on a další členové FIFA dostali zaplaceno za hlasy pro JAR ve volbách dějiště mistrovství světa 2010. Korupce podle něj provázela i volby pořadatele MS 1998 a týkala se i dalších turnajů.
V průběhu roku se na povrch dostály další případy a obvinění. Ze všech funkcí byl odvolán generální sekretář FIFA Jérome Valcke, jenž měl profitovat z prodeje předražených lístků na černém trhu během brazilského mistrovství světa. Zatčeni byli také předseda ekvádorské federace a člen výkonného výboru jihoamerické konfederace Luis Chiriboga, bývalý šéf peruánského fotbalu Manuel Burga, generální sekretář guatemalské federace Hector Trujillo či další místopředsedové FIFA Juan Ángel Napout z Paraguaye a Alfred Hawit z Hondurasu.
Do problémů se dostala také legenda německé kopané Franz Beckenbauer. "Der Kaiser Franz", jak se mu přezdívá, jako šéf organizačního výboru MS 2006 podepsal před přidělením pořadatelství smlouvu s již zmíněným Warnerem, jehož jméno se objevuje hned v několika případech. Kontroverznímu funkcionáři v ní byly přislíbeny různé služby a výhody.
Německo čelí podezření z vedení tajného fondu se sumou 6,7 milionu eur, díky níž si údajně koupilo klíčové čtyři hlasy při volbě, ve které o jeden hlas porazilo Jihoafrickou republiku.
Vyšetřovány jsou nadále i další případy včetně voleb MS 2018 v Rusku či 2022 v Kataru.
Pád Blattera a Platiniho
Když celá korupční kauza začala, na Blattera byl vyvíjen tlak, aby se voleb neúčastnil. Dlouholetý předseda však odmítl a nakonec slavil vítězství. Jeho opětovná vláda ale trvala pouze tři dny. Na začátku června prohlásil, že v čele FIFA, kde stál od roku 1998, končí.
Na konci měsíce ovšem přišel další zvrat a Blatter se nechal slyšet, že nerezignoval, nýbrž pouze dal svůj post k dispozici a je na mimořádném kongresu, aby rozhodl.
V té době se už ale objevily první spekulace, že do korupční kauzy by měl být zapojen právě i Blatter. V září ho začaly vyšetřovat švýcarské úřady kvůli prodeji vysílacích práv na mistrovství světa v letech 2010 a 2014. Švýcarský funkcionář čelil podezření, že je tehdejšímu místopředsedovi federace Warnerovi prodal hluboko pod tržní cenou.
Mnohem důležitějším se ale stalo až obvinění, že Blatter poslal v roce 2011 z účtu FIFA podezřelou platbu ve výši dvou milionů švýcarských franků šéfovi UEFA Platinimu. Oba sice tvrdili, že jde o odměnu za práci, kterou bývalý francouzský reprezentant pro světovou federaci odvedl v letech 1999 až 2002, etická komise Mezinárodní fotbalové komise jim ovšem po pár dnech pozastavila na tři měsíce činnost.
Platini se proti trestu okamžitě odvolal, ale neuspěl. Blatter se této možnosti vzdal, avšak okamžitě se do komise pustil. "Nemohou mě suspendovat. Nejsem žádný funkcionář FIFA, jsem prezident zvolený kongresem. Takže pokud někdo nesouhlasí s tím, jak úřad vedu, pak se o to musí postarat kongres," řekl devětasedmdesátiletý Blatter.
Výtky ani jednoho z nich nezafungovaly a v prosinci přišly tvrdé tresty. Komise jim udělalila osmiletý zákaz působení ve fotbale kvůli korupci. Platini tak nebude moci v únoru kandidovat na šéfa FIFA.
Reformy a boj o uvolněné křeslo
Vlna zatýkání a obvinění do fungování FIFA přinesla i pár pozitivních změn. Během prosince došlo ke schválení několika reforem. Nově všichni vrcholní funkcionáři včetně předsedy mohu být zvoleni maximálně třikrát na dobu čtyř let. Výkonný výbor se změní na dozorčí radu, která bude mít 36 členů a bude rozhodovat jen o politických a strategických záležitostech, nikoli o obchodních věcech. To má přispět k omezení moci vysokých funkcionářů.
"Tyto reformy posunou FIFA k větší transparentnosti a zodpovědnosti. Jde o důležitý krok k tomu, aby se FIFA stala důvěryhodnou, moderní a profesionální sportovní organizací," řekl dočasný prezident Issa Hayatou.
Největší změny se však dají očekávat až v roce 2016, kdy dojde k volbě nového předsedy. Hlavním favoritem byl dlouho Platini, který se ale volby nebude moci zúčastnit. O křeslo šéfa Mezinárodní organizace se tak popere šest adeptů, jordánský princ Alí bin Husajn, který neúspěšně kandidoval už při květnové volbě proti dosavadnímu šéfovi FIFA, Musa Bility, Jerome Champagne, Gianni Infantino, Salmán bin Ibráhím Chalífa a Tokyo Sexwale.
Kdo se stane vítězem, se svět dozví 26. února. Mezi hlavní adepty na výhru v současnosti patří Gianni Infantino, jenž zastupuje Platiniho, a arabští zástupci. Ať už ale vyhraje kdokoliv, čeká ho velmi těžká a náročná úloha: očistit FIFA a udělat z ní opět důvěryhodnou organizaci nebude po letošku jednoduché. Rok 2016 pro Mezinárodní fotbalovou federaci bude možná ještě klíčovější než ten současný.