Nejlepší týmy světa čeká 19. šampionát, první v Africe

Předchozí světový šampionát zaujal skvělou organizací a vyprodanými stadiony, mnoho fotbalové krásy však nenabídl. Mužstva předváděla spíše opatrnou a takticky svázanou hru, úroveň zápasů často trpěla nepřesnými výroky sudích, rekordním množstvím udílených karet a navíc padalo i málo gólů. Průměr branek na zápas klesl až na 2,29. Horší byl už jen na mistrovství světa v Itálii 1990. Prvně v historii světových šampionátů nepadl ani jeden hattrick a k zisku střelecké koruny stačilo Němci Miroslavu Klosemu pouhých pět branek.

Taktice především neinkasovat gól překvapivě podřídila svou hru i favorizovaná a jindy velmi ofenzivní jihoamerická mužstva. Snad i proto skončila už ve čtvrtfinále. Brazilští obhájci titulu vyslali první střelu mezi francouzské tyče až v poslední minutě hrací doby a podlehli Francii 0:1. Argentinci se v zápase s Německem sice ujali vedení, ale poté vsadili na defenzivu, před koncem inkasovali a nakonec prohráli v penaltovém rozstřelu.

Závěr mistrovství byl výhradně evropskou záležitostí. Ve finále se tak střetly týmy, s nimiž se před turnajem moc nepočítalo. Italský fotbal se ještě vzpamatovával z korupční aféry a o francouzských hráčích se říkalo, že už mají svá nejlepší léta dávno za sebou. Italové mohli nejen počtvrté v historii slavit mistrovský titul, ale také konečně zapomenout na fatální penaltové selhání Roberta Baggia při finále MS 1994 proti Brazílii.

První světový šampionát uspořádala v roce 1930 Uruguay

Třináct mužstev, z toho jen čtyři evropská, se utkalo na prvním světovém šampionátu ve čtyřech skupinách, po nichž následovalo semifinále. Ve finále si domácí výběr poradil s Argentinou (4:2). Při druhém MS o čtyři roky později vzrostl počet účastníků na šestnáct a s výjimkou čtvrtého světového fotbalového klání v roce 1950 v Brazílii (opět 13 mužstev) se tento stav udržel až do roku 1978. Ve Španělsku se v roce 1982 představilo již 24 týmů, před 12 lety ve Francii poprvé startovalo ještě o osm výběrů víc.

Dosavadních osmnáct mistrovských titulů si mezi sebe rozdělilo sedm zemí. Historickému žebříčku vévodí pětinásobní vítězové z Brazílie, následují Italové se čtyřmi a Němci se třemi tituly. Po dvou prvenstvích vlastní Argentina a Uruguay. Před vlastním publikem se v roce 1966 radovali Angličané a v roce 1998 také Francouzi.

Do finále se dvakrát probojovali i českoslovenští fotbalisté, jinak účastníci osmi světových šampionátů. V roce 1934 museli čelit jak brutální hře domácích Italů, tak nepochopitelným verdiktům rozhodčího, o titul je přesto připravil až gól v prodloužení (1:2). Téměř na vrchol dotáhli Čechoslováci své snažení i na MS v roce 1962 v Chile, nad síly sestavy kolem Josefa Masopusta byla ale nakonec Brazílie (1:3).