Maroko: Defenzivní tvrz bude odolávat náporu iberské reconquisty

Historie: Na přelomu 70. a 80. let patřili mezi špičku afrického fotbalu. Stali se prvním africkým týmem, který dokázal vyhrát skupinu na mistrovství světa a probojovat se do vyřazovací fáze. Už od šampionátu ve Francii v roce 1998 se ale Maročané na světovém šampionátu neobjevili. Až letos jsou zpět na výsluní po dvaceti relativně nevýrazných letech, které protrhlo pouze nečekané stříbro z Afrického poháru národů v roce 2004.

Poslechněte si speciální FOTBAL FOKUS podcast o mistrovství světa:

Postup na letošní světový šampionát se od Maroka moc nečekal. Tím spíš, že lvi z Atlasu byli v hlavní fázi kvalifikace nalosováni do těžké skupiny s úřadujícím mistrem Afriky z Pobřeží slonoviny, Gabonem s Pierrem-Emerickem Aubameyangem a podceňovaným Mali. Jenže od té doby, co mužstvo v roce 2016 převzal Francouz Hervé Renard, momentálně pravděpodobně nejlepší trenér působící na africkém kontinentu, Maročané zažívají obrovský vzestup.

Cesta na šampionát: Maroko nezačalo kvalifikaci MS v nikterak bombastickém stylu, když remizovalo 0:0 s Gabonem i Pobřežím slonoviny. Poté ale na Africkém poháru národů vyslalo první varovný signál, že v týmu bují velká síla. Renardův tým poprvé za třináct let prošel základní skupinou, když porazil i Pobřeží slonoviny. Nakonec sice Maročané skončili už ve čtvrtfinále, potopil je ale až Kahrabův gól dvě minuty před koncem a Egypt nakonec prošel až do finále, kde prohrál s Kamerunem.

Solidní výsledky i výkony na africkém šampionátu Maroko nakoply ke skvělému podzimu. Tým už v kvalifikaci na Africký pohár národů inkasoval jedinou branku, v závěrečných bojích o mistrovství světa ale dokázal výkon ještě vylepšit. V žádném z šesti zápasů neobdržel jediný gól, což je v historii afrických kvalifikací unikát. A rozhodně nešlo o pouhou shodu okolností.

Největší hvězdy: Jednak jde úspěch za trenérem Renardem, který je pověstný skvělou defenzivní organizací, schopností sjednotit tým a citem pro to, co je potřeba v důležitých zápasech. To však nejsou jeho jediné zásadní přednosti. Díky svému charizmatu na lavičce, v kabině i na veřejnosti a pochopení pro africké prostředí si jeho týmy získaly až bezvýhradnou podporu domácích a velkou přízeň neutrálních fanoušků. Renardovo týmové pojetí bylo klíčové pro Zambii i Pobřeží slonoviny.

Bez vynikajícího obsazení marocké defenzivy by ale pro Renarda i celé Maroko byl úkol daleko složitější. Klenotem mužstva je kapitán Mehdi Benatia z Juventusu, Maročané ale mají k dispozici další nenápadné, ale o to pozoruhodnější hráče. Talentovaného levého obránce Achrafa Hakimiho, který má za sebou průlomovou sezonu v Realu Madrid. Romaina Saïsse, stopera Wolverhamptonu, jenž celou sezonu dominoval v Championship a postoupil do Premier League. Anebo Nabila Dirara, zkušeného pravého obránce, jenž loni s Monakem postoupil do semifinále Ligy mistrů. Ve všech případech jde navíc o hráče, kteří jsou zvyklí na tempo nejlepších evropských soutěží.

Horší je to ale na druhém konci hřiště. Zvlášť na hrotu útoku budou mít Maročané problémy najít zaručeného střelce, který dokáže proměnit několik málo šancí, které jim špičkové týmy dovolí. I tady se ale může najít nečekaná opora – místo v základní sestavě dostane Khalid Boutaïb, jenž má letos v Turecku i loni ve Francii ve Štrasburku dlouhodobou úctyhodnou bilanci více než jednoho gólu na dva zápasy.

A koneckonců ani kreativní síla Maroka není zanedbatelná. O tvorbu šancí se bude starat Younès Belhanda, jenž před pěti lety dovedl Montpellier k senzačnímu titulu. Pomáhat mu bude vycházející hvězda Hakim Ziyech, který má za sebou dvě vynikající sezony v Ajaxu a poohlížejí se po něm kluby širší špičky v Evropě.

Ambice: Maroko hned na start šampionátu čeká klíčový duel, který může hodně napovědět o jeho šancích. Renardův tým totiž čeká Írán, přičemž tým Carlose Quieroze se prezentuje podobně defenzivním herním pojetím. Pokud Maročané vstoupí do turnaje úspěšně a Portugalsko či Španělsko zaváhá, mohou v dalších dvou zápasech naplno využít role outsidera. V opačném případě ale bude pro Maroko značně složité dostávat se z nepříznivého stavu.