Írán: Queirozova mašina na vítězství se chce porvat i s goliáši

Historie: Íránci se zatím na mistrovství světa představili čtyřikrát. Na závěrečný turnaj postoupil Írán podruhé v řadě, před čtyřmi lety totiž hrál v Brazílii.

Poprvé se na MS kvalifikoval v roce 1978. Pak ale následoval dvacet let dlouhý půst. V roce 1998 porazil tehdejší výběr Jalala Talebiho USA 2:1, což bylo také jediné íránské vítězství na velkém turnaji v historii. Na další šampionát si pak musel Team Melli počkat do roku 2006. Nikdy však nedokázal postoupit ze skupiny.

Poslechněte si speciální FOTBAL FOKUS podcast o mistrovství světa:

Cesta na šampionát: V cestě do Ruska neprohrál Írán 18 zápasů v řadě. V závěrečné fázi asijské kvalifikace byl ve skupině s Katarem, Čínou, Uzbekistánem, Sýrií a Koreou. Írán zaznamenal šest výher z deseti zápasů, a to včetně domácího vítězství nad největším protivníkem. "Klíčovým utkáním bylo to proti Koreji. Za posledních šest let jsme proti nim hráli snad pětkrát a nikdy nebyli schopni Írán porazit. Ukázali jsme si, že se dokážeme poměřovat s každým soupeřem," řekl Queiroz.

Pro Írán byly nicméně důležité hlavně zápasy proti Číně (0:0 a 1:0) a Uzbekistánu (1:0 a 2:0). "Tím jsme si zajistili účast na MS," dodal Queiroz. "Tohle byl nejsnazší postup na mistrovství světa v historii íránského národního týmu," prohlásila jedna z opor, útočník nizozemského Alkmaaru Alírezá Džahánbachš.

Největší hvězdy: Queiroz, který vede Írán už od roku 2014 a zúčastnil se s ním i předchozího mistrovství světa v Brazílii, sází především na mladé hráče hrající v evropských klubech. Typickým příkladem je Sardár Azmún, třiadvacetiletý útočník, který to v Rusku dobře zná. Od roku 2013 totiž hraje v Kazani, i když s malou přestávkou v Rostovu. Mezinárodní debut zaznamenal v roce 2014 a v prvních třiceti zápasech dal 22 gólů.

"Azmún je úžasný hráč s mimořádnými dovednostmi. Má velký talent a dokáže být vždy ve správný čas na správném místě. Má skvělou orientaci ve vápně a zakončení," chválil Queiroz.

K Azmúnovi je nutné připočíst Rezu Ghúčanedžháda hrajícího za nizozemský Heerenveen, případně Mahdího Taremího, jenž působí v Kataru a pomohl v kvalifikaci. A v neposlední řadě také Karíma Ansárífárda z Olympiakosu Pireus. Ten byl se 17 zásahy druhým nejlepším kanonýrem řecké nejvyšší soutěže.

Nadějný hráč: Zmíněný Džahánbachš. Je to opora Alkmaaru a už teď jedna z největších hvězd nizozemské ligy. V ní skórovalo čtyřiadvacetileté křídlo už celkem jednadvacetkrát, na dalších dvanácti se Džahánbachš podílel. Má přesné přihrávky, je pohotový a silný na míči.

Absence: Povolán nakonec byl útočník Aškan Dadžagá, přestože v druhé anglické lize za Nottingham odehrál od lednového přestupu jediný zápas. V nominaci kupříkladu chybí třicetiletý brankář Alírezá Hadžigi, který chytal na minulém světovém šampionátu. Queiroz bude sázet na Alírezu Baíranvánda, ten má však nevyrovnané výkony.

Ambice: Írán bude hrát skupinu B s Portugalskem, Španělskem a Marokem. První dva týmy si to v ní rozdají o prvenství, Maroko by mohlo kousat. Může se ale Írán postarat o překvapení? Popravdě: spíše ne. Recept by případně mohl najít v totálním "uspání" protivníků a následném rychlém uštknutí, svou roli by v tom ale musela sehrát i notná dávka štěstí.

"Lidé milují přiběhy o Davidu a Goliášovi. A my budeme vždy v pozici toho malého," prohlásil Queiroz, který v překvapení věří.