Komu a proč se podaří postoupit do čtvrtfinále?

Brazílie – Chile

Patrně nejatraktivnější utkání osmifinálových bojů, jehož průběh se nedá příliš předvídat. Selecao by konečně mohlo naplno předvést své přednosti a tak i dobrý výkon. Už utkání proti Kamerunu ukázalo, že forma brazilského výběru v pravý čas nabírá vzestupnou tendenci. Neymar nadále prokazuje, že jeho reprezentační forma je fenomenální a že dokáže rozhodovat zápasy. Selecao se dokázalo prosadit i přes zataženou obranu, čemuž výrazně pomohl nástup Fernandinha na hřiště. Konečně se trefil také Fred.

Chile by nyní mohlo být pro Brazílii papírově ideálním soupeřem. Brazilské reprezentaci vyhovuje soupeř s aktivním herním projevem, Chile má navíc tradiční slabiny při zakončování a bránění standardních situací. To vše je pro Selecao, které výborně napadá, oplývá fyzickou převahou a silou v hlavičkových soubojích, vodou na mlýn.

Chile však již proti Španělsku ve svém nejlepším výkonu na šampionátu překvapilo svou kompaktností a efektivitou. La Roja je takticky tvárnějším týmem, než by se zdálo, navíc má zpět k dispozici odpočatého Vidala a skvěle se jeví i výkony Alexise Sáncheze. Brazílie by si měla při šíři a kvalitě svého kádru postup pohlídat, bude ale znovu záležet spíše na psychické odolnosti. Pokud do zápasu nastoupí s přehnanou motivací a přílišnou útočnou aktivitou, Chile je přesně tím soupeřem, který ji dokáže potrestat.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Brazílie 65 % – Chile 35 %

Kolumbie – Uruguay

Kdybychom chtěli hledat opravdového černého koně letošního mistrovství, těžko bychom našli lepší příklad než Kolumbii. Ta zatím zcela prosvištěla skupinovými boji po velmi pohledných a konzistentních výkonech, přičemž se bez větších problémů vypořádala se třemi nadprůměrnými celky. Absence Radamela Falcaa prakticky není znát, a to zvláště díky parádní formě jeho klubového kolegy Jamese Rodrígueze. Ten jako jediný kromě Lionela Messiho dokázal skórovat v každém utkání na šampionátu.

Ačkoliv Řecko, Japonsko ani Pobřeží slonoviny vůbec nejsou špatná mužstva, tým Josého Pekermana zatím nečelil opravdu silnému soupeři. A tím Uruguay zcela bezpochyby je, i přes ztrátu Luise Suáreze a doposud nevýrazný herní projev. Síla Uruguaye nicméně leží v odolné defenzivě a obrovských zkušenostech, které tým má jakožto semifinalista minulého šampionátu a vítěz uplynulé Copy Amériky. Na nesmírně talentovaný, avšak velmi mladý kolumbijský tým tak nyní čeká opravdová zkouška.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Kolumbie 55 % – Uruguay 45 %

Francie – Nigérie

Paralely s rokem 1998, o nichž mluví francouzský trenér Didier Deschamps, jsou možná stále poněkud přemrštěné. Za posledních šestnáct let se však Francie asi nedočkala týmu, který by vzbuzoval tak pozitivní dojem. Na letošní podobě Les Bleus prakticky není co vytknout – tým hraje pohledný fotbal, má spoustu typově odlišných hráčů, ale působí velmi semknutým dojmem jak na hřišti, tak mimo něj.

Kompaktnímu dojmu mohla paradoxně pomoci i absence Francka Ribéryho. V základní sestavě Francie je tak nyní spousta hráčů, kteří jsou na svých postech mimořádně kvalitní, nestrhují však na sebe přílišnou pozornost. Mužstvo má ideální věkovou skladbu a mix síly a kreativity. Na jedné straně se může spolehnout třeba na mimořádně technického a subtilního Valbuenu, ze středu hřiště však přímočarost a fyzickou oporu dodává Pogba s Matuidim. Vynikající formu prokazuje střelec Karim Benzema, v útoku však může Deschamps využít i typově odlišného Girouda. Oba navíc mohou nastoupit na hřišti bok po boku a jejich přednosti se neumenšují, ale podporují, což dokumentuje excelentní výkon Girouda i Benzemy proti Švýcarsku.

Těžko si představit příliš způsobů, jakými může Nigérie svého soupeře zastavit. Vítězové Afrického poháru národů proti Francii nebudou dominovat v držení míče, příliš jistým dojmem nepůsobí ani jejich obrana. Nigérie se bude nejspíš spoléhat na to, aby co nejvíce využila křídelní prostory, ve kterých mohou Emenike, Musa či Odemwingie nadělat velké problémy Evrovi a Debuchymu. Na jiných pozicích však nigerijská reprezentace zdaleka tak kvalitní možnosti nemá, a Francie je proto v utkání jasným favoritem.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Francie 80 % – Nigérie 20 %

Německo – Alžírsko

Němečtí fotbalisté pochopitelně patří mezi největší favority turnaje a jejich dosavadní výkony odhalily vlastně přesně to, co bylo známo již před začátkem mistrovství světa. Němci díky senzační záložní řadě nemají problém s tím, aby si za utkání vytvořili množství šancí a utkání se kterýmkoliv soupeřem dokázali dominovat.

Problémy však nadále přetrvávají v defenzivě – Německo postrádá moderní krajní beky, kteří vypomáhají útoku. Obranná řada jako celek se pak nevyvaruje chybám a v některých zápasech působí dojmem, že může kdykoliv selhat. I když Thomas Müller na šampionátu vstřelil již čtyři branky, nemají Němci špičkového typického hrotového útočníka a proti zataženým obranám – jako v utkání proti USA – se tedy mohou občas dosti trápit.

To vše nejsou dobré signály minimálně do utkání proti Alžírsku, které disciplinovaně brání a je velmi efektivní při protiútocích. Alžířané jsou v počtu vypíchnutých míčů a úspěšných obranných zákroků mezi nejlepšími týmy na šampionátu a nenechávají své soupeře dostávat se často ke střelám. Naopak přestože v počtu vlastních pokusů na soupeřovu bránu jsou na letošním mistrovství druzí nejhorší, nemají problém se střílením gólů. Pro Německo by tak utkání proti Alžírsku mohlo být mimořádně frustrující a nepříjemné, nakonec by si však mělo díky Müllerově formě a své kvalitě ve středu pole poradit.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Německo 80 % – Alžírsko 20 %

Nizozemsko – Mexiko

Výkony Nizozemska i Mexika zatím patří k největším překvapením letošního mistrovství. Oranjes i přes nedostatek zkušeností značné části svého kádru vyhráli všechny tři zápasy, přičemž Louis van Gaal taktiku precizně adaptoval na každého soupeře. Nizozemský výběr kromě demolice Španělska (a vlastně i její značnou část) příliš neoslňoval, pokaždé však dokázal dokonale využít hvězdných individualit Arjena Robbena a kapitána Robina van Persieho. Doposud ale nelze jednoznačně tvrdit, zdali Nizozemci měli podstatnou dávku štěstí – to zvláště v prvním poločase proti Španělsku či v utkání proti Austrálii –, nebo jen prostě zvládají klíčové momenty. Úspěšnost proměňování střel ze strany Robbena i van Persieho svědčí tak trochu o obojím – statistika je to dechberoucí, není však jisté, zdali je udržitelná.

Mexický výběr je tomu nizozemskému v lecčems podobný – oba se spoléhají na hráče z domácích soutěží a oba podávají velmi týmové výkony. Mexičané zatím prakticky nemuseli řešit problémy v obraně, Kamerun ani Chorvatsko v tomto ohledu El Tricolor nijak zvlášť netrápili, podobně jako i Brazílie. Výborně funguje mexická záloha, která obraně dodává jistotu a zároveň je efektivní v útoku.

Nizozemci však dokázali v utkání se Španělskem i Chile, že soupeřův střed pole dokáží odstřihnout od vlivu na utkání a těžiště hry přenést na své útočníky. Klíčová postava týmu, stoper Rafael Marquez, se tak bude muset vypořádat se zcela odlišnou výzvou – rychlostí a technickou zdatností křídelníků Nizozemska. A to jsou pro zkušeného, ale již pomalého stopera smrtící vyhlídky. Mexičanům navíc nepomáhá ani pohled do historie. Tým se na posledních pěti šampionátech pokaždé probojoval do osmifinále, pokaždé zde však také skončil.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Nizozemsko 60 % – Mexiko 40 %

Kostarika – Řecko

Skladbu tohoto osmifinálového duelu asi neočekával téměř nikdo, a i proto je souboj Kostariky s Řeckem prakticky jediným, který nemá dopředu jednoznačného favorita. Není jím ani Kostarika, která sice neprohrála ani jediné utkání ve skupině s Anglií, Itálií a Urugayí, do všech zmíněných zápasů však mohla jít s jediným – a úspěšným – plánem. Vydržet převahu druhého týmu v držení míče, zahustit střed pole, srdnatě a energicky bránit a vyrážet do protiútoků. Totéž však praktikovalo i Řecko ve své skupině, i když mnohem méně přesvědčivě – v utkání s Kolumbií například jeho defenziva obdržela dokonce tři branky.

Ani jeden tým zřejmě nebude chtít mít více ze hry, a tak nás může čekat jedno z nejopatrnějších a nejméně atraktivních utkání na šampionátu. Kostarika ani Řecko se nemohou spolehnout na výrazné individuality, které by dokázaly rozhodovat utkání, a ani technická kvalita jednotlivých hráčů není nijak valná.

Klíčová tak může být spíše síla vůle a schopnost psychicky zvládnout krizové momenty, a v těchto aspektech má lepší předpoklady uspět Řecko. To již prošlo úspěšně barážovými boji a rozhodujícím utkáním o postup do osmifinále proti Pobřeží slonoviny. A přestože už má v týmu jediného pamětníka Eura 2004, kapitána Giorgiose Karagounise, Řeky může nadále povzbuzovat vědomí zlatého úspěchu. Ten přitom vzešel z podobných základů, na nichž Řecko staví i v Brazílii.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Kostarika 45 % – Řecko 55 %

Argentina – Švýcarsko

Argentina prochází turnajem bez ztráty bodu, její výkony však zatím nejsou zcela ideální. Tým až příliš často zachraňuje Messi, který ve dvou zápasech přímo rozhodl o vítězství Argentiny a ve třetím utkání vstřelil dvě branky. Také týmová koheze se zdá poněkud neucelená, útok nadále vypadá spíše jako soubor individualit. Když se Argentina proti Nigérii pokoušela o podstatně otevřenější partii a hráči chodili ve větším počtu do útočných prostorů, objevila se stará známá bolest. Obráncům se nedostavovala pomoc ze strany ofenzivnějších hráčů a soupeř se až příliš snadno dostával do přečíslení.

Nedostatky Argentiny jsou o to více znepokojující, že doposud nečelila doopravdy kvalitnímu soupeři. I když Švýcarsko zdaleka není favoritem na titul, v ofenzivě má k dispozici hráče, kteří obraně Argentiny mohou nadělat spoustu problémů. Největší hvězda Xherdan Shaqiri nastřílel hattrick v utkání proti Hondurasu, dvě asistence si přitom připsal Josip Drmič, který výborně vyhledává prostory, kudy proniknout za obranu soupeře. V utkání proti Hondurasu také Švýcaři konečně našli správnou týmovou rovnováhu. Ve skvělém světle se ukázal Fabian Schär – již třetí kolega Johana Djouroua ve středu obrany, a zdá se, že konečně ten pravý.

Pro argentinského kouče Alejandra Sabellu tak přichází opravdový test. Během kvalifikace si od odborníků vysloužil četné pochvaly, že konečně dokázal reprezentaci vystavět na jejích přednostech, které pod jeho vedením fungují brilantně. To se na letošním MS zatím příliš tvrdit nedá i proto, že poněkud za očekáváním zůstávají výkony Ángela di Maríi. Klíčový muž argentinského výběru má spojovat obranu s útokem a starat se o vytváření šancí a asistencí. V prvním ohledu se di Maríovi zatím daří výborně, nicméně stále ještě nepřihrál na jedinou branku. V uplynulé sezoně se však di María ve velkých utkáních za Real Madrid vždy projevoval ve skvělém světle, a pokud se zcela probudí i nyní ve vyřazovací fázi, Argentina by mohla být jako vyměněná. Pokud ne, stále má k dispozici minimálně Lionela Messiho.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Argentina 80 % – Švýcarsko 20 %

Belgie – USA

Nedá se říci, že by se Belgičané skupinovou fází protrápili, nicméně výkony rudých ďáblů prozatím fanoušky ze sedadel příliš nenadzvedávaly. Mužstvo, jehož styl je postaven spíše na protiútocích než na postupné kombinační hře, si v žádném utkání nevytvořilo příliš mnoho vyložených šancí. Zvláště jeho souhra v záloze pak působila mimořádně pomale a předvídatelně. 

Přesto si však Belgičané mohli z každého utkání odnést spoustu pozitiv. Na svůj velmi mladý věk prokázali patrně největší psychickou odolnost ze všech týmů na mistrovství světa. Nepříznivě se vyvíjející utkání s Alžírskem dokázala Belgie v závěru otočit, stejně jako vstřelit vítězný gól Rusku a Jižní Koreji v poslední čtvrthodinovce. Belgičané kromě toho Koreu zdolali v početní nevýhodě a jako jediný tým ještě neobdrželi gól ze hry. Inkasovali pouze z penalty v prvním utkání proti Alžírsku.

Američané se sice zatím prezentují ve velmi pozitivním světle a na předvedené hře zvláště z defenzivního pohledu nenajdeme mnoho chyb. Limity ofenzivních kvalit výběru Jürgena Klinsmanna ovšem nejsou bezbřehé, což se ostatně ukázalo i v utkání proti Německu, kdy se USA nepodařilo ani jednou vystřelit na bránu. Nejde jistě o jednostranný souboj a znovu se dá předpokládat, že se bude rozhodovat až ke konci utkání. Je však zjevné, že vše, co zdobí Spojené státy – mentalita, defenziva a efektivní protiútoky –, zdobí jejich belgického soupeře ještě mnohem více.

Šance obou týmů na postup podle redakce ctsport.cz: Belgie 70 % – USA 30 %