GLOSA: Ruská vlajka ano, duhová kapitánská páska ne?
Sport by se neměl míchat s politikou, jenže bafuňáři a politici se často snaží populární sportovce využívat. Fotbaloví funkcionáři Ruska nyní teatrálně přejí svým "bratrům ze Srbska" hodně úspěchů na světovém šampionátu ve fotbale, do něhož ve čtvrtek v Kataru vstupují zápasem s Brazílií.
To je tak jediné, čím se nyní mohou snažit ruský fotbal zviditelnit. Protože sami svým mlčením a poklonkováním režimu, který se nejdřív snažil podmanit si Ukrajinu vojensky, ale tvrdě narazil, a nyní za ústupu ničí Ukrajincům pomocí raket, co se dá, jen aby co nejvíc uškodil, pomohli k tomu, že ruskou fotbalovou reprezentaci nechce na svých akcích ani FIFA, ani UEFA.
Tradičně dobrých vztahů mezi oběma zeměmi se tak Rusové snaží zužitkovat co jen možná nejvíc. Netuším, jak berou začlenění do ruské rodiny fotbalisté balkánské země. Ale tohle, kdyby udělal můj brácha, tak bych se k němu minimálně nehlásil. A kdyby mě někdo takový za bratra označil, tak bych se aspoň ohradil.
Jsem zvědavý, jestli fotbalisté Srbska zareagují. A když ne, tak budu věřit, že o tom, jaké mají nové bratry, ani nevědí.
A jestli někteří z jejich fanoušků dorazí na stadion k zápasu Brazílie - Srbsko s vlajkami agresivního Putinova státu, což se prý očekává a není to nic proti ničemu, když na vlajkách nebudou ruské armádní symboly, tak to už vůbec nepochopím. Zvlášť, když duhové pásky na rukávech kapitánů některých reprezentací na podporu LGBT+ komunity, které jsou v Kataru normálně mimo zákon, byly odloženy pod hrozbou FIFA žlutou kartou...
Není to divné? Já bych řekl, že ano.
