Lídr týmu? Barák nebo Ševčík, říká Horváth a výkon proti Portugalsku nevidí tak tragicky

Chlapík, který byl během hráčské kariéry vyhlášen i Osobností ligy, nepovažoval český výkon proti Portugalsku za až tak hrozný jako většina fotbalového národa, který se tradičně dělí na ty, kteří by mohli trénovat reprezentaci okamžitě, a ty, kteří by zatím koučovali jen týmy v lize.

"Já bych to neviděl tak tragicky. Když jsem ve čtvrtek koukal na zápas Španělsko – Itálie, tak na tom Italové byli úplně stejně jako my. Kdyby měli jiné dresy, tak bych si řekl, že to jsou nějací zoufalci, kteří na Španěly vůbec nemají," vysvětluje bývalý tvořivý záložník s tím, že Souček a spol. v úterý v Lipsku proti sobě také měli mimořádně kvalitního soupeře.

Roli lídra týmu podle jednoho z hlavních strůjců velké éry Viktorie Plzeň v závěru zápasu s Ronaldem a spol. převzal střídající Antonín Barák.

"Na to, že nemáme lídra v týmu, úplně skuhrat nemůžeme. Tonda Barák v závěru tuhle roli v podstatě splnil. Podobný typ je i Ševčík, a i když si nemyslím, že je tam ještě někdo další, tak je hlavní, aby fungovala souhra. Jeden hráč, ať má jakoukoliv kvalitu, nezmůže nic. To taky bylo vidět u těch Italů," vysvětluje Horváth.

A jaké vlastnosti by měl lídr týmu mít? "Musí být trochu splachovací. Protože i když se mu nedaří, musí věřit, že to zvládne a že mužstvo dostane do lepší pohody, než v jaké zrovna je," zamýšlí se muž, o němž kdysi slavný kouč Barcelony Pep Guardiola řekl, že kdyby si měl někoho z plzeňského týmu vybrat, byl by to právě on.

"Hlavně, když jsem byl mladší, mi to vždycky nesedlo a trenér Pešice mě nabádal k tomu, abych přes to pořád chtěl míč. Říkat klukům, jak by měli v tu chvíli hrát. Ten hráč by měl číst hru. Když je třeba, tak ji zklidnit, a ostatní to respektují. Je třeba u toho mluvit. Ta komunikace je hrozně důležitá i na hřišti," vysvětluje, co by měl lídr zvládat.

Ale připouští, že hlavní postava v týmu nemusí být ani nejlepší fotbalista, ani nemusí tolik mluvit, jako byl zvyklý on.

"Jsou různé typy lídrů. Třeba Jirka Němec, kapitán Sparty i reprezentace a dlouholetý hráč Schalke. Ten měl přezdívku Němej – nemusel moc mluvit, ale výkonem ostatní hráče strhával," uvažuje Horváthy nahlas. "Někdo musí křičet. Já jsem celý zápas mluvil. Každý, jak je zvyklý, a spoluhráči to respektují. Někomu taky stačí odehrát dvacet minut, aby to mužstvo ošéfoval, jiný musí hrát celý zápas, aby cítil důvěru...," vysvětluje různé pohledy na různé typy vůdčích osobností.

Tvořivý záložník, který dokázal z místa přihrát přesně na padesát metrů, hrál i v Portugalsku, Turecku a Japonsku a byl vyhlášený srandista. Ale přiznal, že uměl hráčům i vynadat.

"To k tomu patří. Fotbal je hra, ale musí to fungovat, a když to nefunguje, tak musíš. Jsme chlapi a na hřišti je třeba si říct i nepříjemné věci a je to důležitá součást. Nejde jen nadávat, ale i chválit a burcovat, když se něco nepovede, aby neměli hlavu dole. Tu pozici si lídr musí vybojovat a udržet chováním a vystupováním. Tím, co pro to mužstvo dělá," říká jasně.

Vůdčí osobností také podle Horvátha nemusí být zákonitě nejlepší fotbalista v týmu. "To vůbec. Ale musí být trochu taková prodloužená ruka trenéra a jeho myšlenky vnímat a přenášet mezi spoluhráče. Vybudovat si pozici lídra je proces," tvrdí fotbalista, který prošel i oběma pražskými "S".

A co čeká v sobotu od českého výběru proti Gruzii? "Dlouho jsme s nimi nehráli a nemáme tu osobní zkušenost. Ale měli bychom si je na úvod trochu osahat a hlavně je nepodcenit. Je to zajímavé mužstvo, které nemá co ztratit. Takže bych na ně šel s respektem, ale s vírou ve vlastní sílu a v to, že to kluci umějí," radí populární Horváth.