Můžeme udělat úspěch jako na Euru 96, věří Souček. Těší se na souboj s Ricem z West Hamu
Tomáš Souček má za sebou fantastickou sezonu. Ve West Hamu se stal jasnou oporou týmu, kterou je už dávno v reprezentaci. Euro pro něj bude mimo jiné pikantní i v tom, že se vrátí na Wembley, kde čeští fotbalisté bojovali před pětadvaceti lety, a zároveň se postaví v utkání s Anglií proti klubovému spoluhráči a kamarádovi Declanu Riceovi. Přímé přenosy z ME ve fotbale sledujte od 11. června na ČT sport, webu ctsport.cz a v HbbTV.
Souček se stal hlavní osobností Slavie, reprezentace a nakonec i West Hamu. Prostě sen.
"Nebyl jsem úplně ten největší talent odmala, ale jak mi bylo 15, 16 let, tak se to hodně zlomilo," vypráví.
"Párkrát jsem byl i na hostování a jsem rád, že jsem ukázal všude kvalitu a pak z toho vzešel až úžasnej přestup do West Hamu," dodává Souček.
Jsem týmový hráč
Začínal ve svém rodném v Havlíčkově Brodu a postupně hostoval ze Slavie ve Viktorii Žižkov a Liberci.
Otestovat si ho nejdříve chtěli právě i ve West Hamu, ale záhy naplno poznali Součkovy kvality.
"West Ham mi dal obrovskou šanci hrát od začátku každou minutu. Od doby, co jsem přišel, se klub hodně změnil a jsem ceněn za to, jak šel nahoru. Jsem týmový hráč, který se snaží pomoct dalším ve všech atributech. Individuální výkony vzešly tady z toho, i já jsem cítil podporu od kluků a měl jsem sebevědomí na hřišti," vypráví.
Má za sebou životní rok.
Z pozice defenzivního záložníka dal v sezoně Premier League 10 gólů, jimiž pomohl londýnskému West Hamu k postupu do pohárů.
Díky tomu se dostal mezi osm hvězd, které se ucházejí o cenu pro nejlepšího hráče uplynulého ročníku anglické ligy. Chvála na něj letěla ze všech stran, několikrát se umístil také v nejlepší jedenáctce expertů na Ostrovech, což je i případ jeho spoluhráče, obránce Vladimíra Coufala.
Užívám si, kde jsem
"Musím říct, že je to asi jeden z největších úspěchů, co se týče individuálních ocenění, být mezi hráči takové kvality," naráží Souček na jména typu De Bruyne, Salah, Kane nebo Fernandes.
"Asi i časem to docením daleko víc než teď. Teď si užívám to, kde jsem, ale třeba časem v budoucnu to budu brát ještě daleko víc, co se mi vlastně podařilo," dodává šestadvacetiletý záložník.
V pátečním přípravném utkání proti Itálii chyběl v základní sestavě, na trávník přišel za Antonína Baráka až začátkem druhé půle, kdy už byl stav 0:2.
Česká reprezentace nakonec schytala ostudnou "čtyřku" a také pořádné varování před startem turnaje, jemuž bude předcházet ještě úterní generálka s Albánií.
Stejně jako většinu českého týmu ho čeká první Euro.
"Beru to jako vyvrcholení sezony, která byla strašně náročná," poukazuje hlavně na šesté ligové místo West Hamu, které zaručuje účast v základní skupině Evropské ligy.
Tomáš Souček:
"Moc si vážíme podpory od fanoušků a cítíme, že nám věří, že můžeme něčeho dosáhnout, a to nám dává sílu na hřišti, že to předvedeme."
"Jsem rád za to, co jsme dokázali, a jen doufám, že si atmosféru a kvalitu přenesu do nároďáku. I pro mě je to největší turnaj, co budu v kariéře hrát. Máme cíl to vyhrát. Je třeba mít nejvyšší cíl, jinak tu nemusíme být. Na konci si pak můžeme říct, zda to bylo úspěšné, nebo ne," dodává.
Specifická Británie
První dva zápasy se Skotskem a Chorvatskem odehraje reprezentace v Glasgow, proti Anglii pak nastoupí v Londýně.
"Bude to specifické i výjimečné zároveň, protože se celá naše skupina hraje přímo v Británii. Fanoušci nás, co hrajeme v anglické lize, budou hodně sledovat a hodnotit," ví Souček.
Právě ve třetím utkání skupiny proti Anglii, která v přípravě vyhrála nad Rakouskem 1:0 gólem Saky, by měl svádět souboje se spoluhráčem z West Hamu, taktéž defenzivním záložníkem, Declanem Ricem.
"Bavili jsme se o tom, jsme velcí kamarádi. Odehráli jsme prakticky vše spolu ve středu hřiště a najednou bude jeden velký zápas, v němž budeme největší rivalové. Navíc přímo na svých postech, takže budeme hrát na sebe. Bude to zvláštní pro celý West Ham i trochu pro nás. Nedáme si nic zadarmo, ale po zápase zase budeme kamarádi," ví Souček.
A právě tohle utkání se bude hrát ve Wembley, tedy magickém místě, kde čeští fotbalisté, ta fenomenální generace devadesátek, bojovali na ME 1996 o evropský titul.
Ale taky místě, kde současný tým schytal na úvod evropské kvalifikace výprask 0:5.
Reprezentovat je nejvíc
Eventuální vítězství ve Wembley by bylo velkým zážitkem a dalo by zapomenout na smutný konec českého týmu před pětadvaceti lety v památném finále proti Německu, kde v prodloužení rozhodl Oliver Bierhoff.
Na jednu stranu české excelentní stříbro, na stranu druhou má hromada tehdejších hráčů dodnes smíšené pocity...
"Pro mě to jsou největší zápasy kariéry, protože reprezentovat svoji zemi je to nejvíc, co malej kluk chce. Když jsem koukal na Poborské, Nedvědy, Šmicery, Rosické a další hráče, to bylo úžasný. Chtěl jsem hrát jenom s těmito," vzpomíná Souček.
Teď doufá, že se těmto legendám dokáže český tým vyrovnat i na hřišti. "Můžeme udělat úspěch, jaký zvládali ti obrovští hráči před námi," věří.
