Velký buben po 34 letech nezní stadiony. Nejslavnější fanda Španělů na ME chybí

Jsou fanoušci, kteří pro milovaný klub obětují naprosto všechno a podpora hráčů na trávníku je pro ně více než třeba rodina. Vzorovým příkladem je Španěl Manolo, jemuž se kvůli jeho velkému bubnu, do kterého po celý zápas neúnavně buší, říká Manolo el del bombo. Sedmašedesátiletá legenda však během mistrovství Evropy se svým nástrojem sleduje španělskou reprezentaci pouze z valencijského baru vedle stadionu Mestalla.

Co zastavilo legendu, která s reprezentací Španělska od roku 1982 jezdí po celém světě? Zdravotní problémy. "Vždycky se rozbřečím, když si uvědomím, že nemohu ve Francii být. Jsem strašně zklamaný," hlásil Manolo, jenž vítězné utkání proti Česku poctivě sledovat alespoň u televizní obrazovky a stále doufá, že se přece jenom do Francie ještě podívá.

Z exota legendou a celebritou, která ale přišla o hodně

Manolo, pro něhož jsou typické mimo bubnu také španělská čepice a dres s číslem dvanáct, začal Španělsko podporovat už v roce 1979, kdy se zúčastnil utkání na Kypru. "Tehdy jsme potřebovali vyhrát a to se nám podařilo. Triumfovali jsme 3:1," vzpomíná.

V ten moment jeho láska ke Španělsku začala sílit a naplno odstartovala na domácím mistrovství světa v roce 1982. Světový šampionát objezdil se svým velkým bubnem stopem a kvůli podpoře národního týmu ujel spolujízdou 15 800 kilometrů. Tým z Pyrenejského poloostrova sice na MS díru do světa neudělal, ale pro Manola se La Roja stali smyslem života.

Od roku 1982 všude jezdil se Španělskem a z exota, jenž byl mnohdy na stadionu jediným španělským fanouškem, se pomalu změnil na celebritu, bez které si Španělé neuměli představit reprezentační utkání. "Lidi říkali, že jsem blázen, když následuju národní tým po celém světě. Ale mě to baví. Každý, kdo mě nyní pozná, mi děkuje a chce společnou fotku. Tohle mě motivuje," říkal spokojeně.

Post fanouškovské celebrity měl však i dopad na jeho soukromý život. Po návratu z jednoho turnaje zjistil, že ho opustila žena i děti. "Pro fotbal jsem obětoval vše. Ztratil jsem rodinu, práci, peníze, spoustu věcí. Ale udělal bych to znovu. V životě totiž není nic víc než reprezentovat svojí zemi," uznal.

Manolo se během 34 let zúčastnil devíti mistrovství světa a sedmi evropských šampionátů. Pro Španělsko se stal symbolem a svaz mu začal platit cesty, lístky a ubytování v místech, kde národní tým hrál. Legendární bubeník si tak hradil pouze jídlo, za což po něm bylo požádováno jediné. Aby svým nezaměnitelným elánem a boucháním do bubnu hnal La Roja za úspěchem.

Vždycky usměvavý fanda si vydobil za léta své věrné služby tak obrovské renomé, že to byl právě on, kdo v Zaragoze předal medaili nyní již bývalému španělskému králi Juanu Carlosovi jménem španělských fanoušků. Pozdravit ho přišel také současný vládce země Filip VI. Španělský.

Napoprvé ho zdraví nezastavilo, nyní zatím ano

Slavný bubeník kvůli podpoře týmu dokázal jít i přes vlastní zdraví, což mu způsobilo vážné komplikace na mistrovství světa 2010 v JAR. Při podpoře nosí vždy dres španělského týmu, který má krátký rukáv. Venku může sněžit, pršet nebo padat kroupy, jenže fanouškovská legenda svůj zvyk nemění, což ho připravilo v Africe o duel s Paraguayí. Kvůli těžké chřipce totiž musel letět zpět do Španělska.

"Udělalo se mi šest bráničních kýl a kdykoliv jsem zakašlal, přišlo mi, že moje plíce vylítnou ven. Bylo to strašně nepříjemné. Doktoři národního týmu se o mě starali, ale nebylo to dobré. Musel jsem zpět do Španělska," prozradil Manolo.