Rakousko: Tým plný legionářů chce být jedním z černých koňů turnaje
Rakušané rozhodně nepatří mezi pravidelné účastníky kontinentálních a světových šampionátů v kopané, i proto je pro ně samotný postup na ME úspěchem. Na druhou stranu jim dorostla opravdu konkurenceschopná generace, která kvalitu jednoznačně potvrdila v kvalifikaci. To vše dává výběru švýcarského trenéra Kollera naději, že by ve Francii mohl výrazně promluvit do výsledkového pořadí, čímž by se mu povedlo naplnit předpovědi nemála expertů, kteří jej pasují do role možného překvapení turnaje.
Fotbalová reprezentace našich jižních sousedů čeká na výrazný úspěch na vrcholné akci více než šest dekád. Ano, tak dlouho. Bylo to totiž naposledy na MS 1954, kdy Rakušané dokázali, že patří mezi elitu ve hře s kulatým nesmyslem. Ze šampionátu ve Švýcarsku si tehdy odvezli bronzové medaile, když v utkání o 3. místo porazili 3:1 úřadující mistry světa z Uruguaye.
Od té doby se celkem pětkrát probili na mistrovství světa (1958, 1978, 1982, 1990, 1998), kde byla jejich maximem účast ve čtvrtfinálové skupině na "mundialu" v Argentině (to byla na vrcholu generace hráčů přelomu 70. a 80. let kolem Hanse Krankla); v případě ME však byla dopsud jejich úspěšnost doslova tristní.
Bilance Rakušanů na závěrečných turnajích ME je hodně chudá. Ze třech zápasů na Euro 2008 vytěžili jediný bodík za remízu 1:1 s Polskem. Na první výhru tak stále čekají. Zrodí se ve Francii?
Nebudeme-li počítat start na Euro 2008, předem zaručený díky pozici spolupořadatele mistrovství, je nadcházející mistrovství vůbec prvním, kam se Rakušanům povedlo dostat skrze spletité sítě kvalifikace. Ta poslední ale stála z jejich strany za to. Byla to spanilá jízda, elegantní jako valčíky tančené na vídeňských plesech - devět výher (včetně těch na ruské a švédské půdě) a jen jediná remíza za domácí dělbu bodů se Švédy hovoří za vše.
Předností Rakušanů je určitě sehranost. V každé řadě má navíc špičkového hráče - Fuchs byl klíčovou postavou defenzivy Leicesteru v boji o titul; Alaba, hrající v reprezentaci na postu středního záložníka, je oporou Bayernu; Jankovi se v národním týmu daří plnit roli velmi produktivního kanonýra. To potvrdil sedmi přesnými trefami v kvalifikačních zápasech pro letošní Euro.
Na druhou stranu je pravda, že velká část kádru hraje v průměrných týmech bundesligy, což může být v utkáních proti špičkovým soupeřům znát. Ostatně pohled do konečné nominace odhaluje ještě jednu pozoruhodnou skutečnost, a to jasnou převahu krajánků, protože pouze brankář Robert Almer v současnosti působí v rakouské lize. To je diametrálně odlišné složení týmu, než jaký se představil na Euro 2008. V něm byli legionáři v menšině a na soupisce tehdy figurovalo hned patnáct hráčů z domácí soutěže.
Vedle Alaby, Fuchse a Janka bude velká pozornost upřena též na Marka Arnautovice. Ten se z někdejšího enfant terrible rakouského fotbalu - pro časté výstřelky a kontroverze se mu dostalo přiléhavé přezdívky "Šílený Max" - vypracoval v posledních letech v jeden ze základních pilířů reprezentační družiny. Pozitivní vliv mělo na jeho proměnu jak úspěšné angažmá ve Stoke City, tak i podle jeho vlastních slov narození potomka. Nicméně horkou balkánskou krev (otec je Srb, matka Rakušanka) v sobě stále nezapře, při nedávném přátelském utkání totiž podle všeho plivnul na Nizozemce Teteho...
Klíčový hráč: David Alaba. Teprve třiadvacetiletý univerzál má za sebou už pátou sezonu v základní sestavě Bayernu a je jedním z nejlepších levých obránců světa. O to zajímavější je jeho reprezentační přesun na střed zálohy, kde je stejně tak spolehlivý a kreativní. Je rozhodně největší současnou postavou rakouského fotbalu.
Vycházející hvězda: Kevin Wimmer. Stoper Tottenhamu v Premier League většinou nehrával v základní sestavě. V pohárových utkáních i jako náhradník ale dokázal být velkou konkurencí pro spolehlivé duo Alderweireld - Vertonghen.
Nejdůležitější absence: Žádná. Rakušané nepostrádají žádnou oporu.
Měřeno optikou právě přípravných zápasů, nezdá se být "Wunderteam" v úplně optimální formě. Dvě těsné domácí výhry 2:1 nad o deseti dohrávající Albánií a trpaslíkem z Malty, shodná porážka s Tureckem a na závěr neúspěšná generálka na stadionu Ernsta Happela proti Nizozemcům, kterým Kollerovi svěřenci podlehli 0:2. Skutečně elitní evropský výběr tak Rakousko neporazilo osm let, naposledy ještě pod Karlem Brücknerem přehrálo Francii 3:1.
Do turnaje vstoupí Rakušané až 14. června podvečerním sousedským derby v Bordeaux proti Maďarsku, o čtyři dny později se utkají v Parku princů s favoritem skupiny F Portugalskem a základní skupinu zakončí 22. června v Saint-Denis duelem s Islandem. Hodně o jejich skutečné herní pohodě může tedy napovědět už úvodní duel s Maďary. Právě přes ně a Islanďany by podle papírových předpokladů měla vést rakouská cesta do vyřazovacích bojů šampionátu.
