Německo: Dovede "Jogi" Löw mistry světa na další vrchol?

Obvyklé klišé o německé reprezentaci říká, že je to "typický turnajový tým". Ovšem co naplat, jen těžko lze při pohledu na historické úspěchy volit jiná slova. Čtyři světové tituly, tři vítězství na kontinentálním šampionátu, další tři finálové účasti a celkem 8 medailí z ME (plus 12 z MS), tato statistika hovoří sama za sebe.

Navíc, v předchozích dvou případech vždy po vítězství na MS došli Němci na následujícím Euru do finále (v roce 1956 se ME ještě nehrálo), byť tedy obě prohráli – v roce 1976 v památném bělehradském finále s Československem, o šestnáct let později v neméně legendárním duelu s dánskými "náhradníky".

Přesně dvacet let po posledním vítězství na mistrovství Evropy se tak Němci mohou stát na třetí pokus v pořadí druhým evropským týmem po Španělsku, který dokázal jako aktuální mistr světa vyhrát i navazující kontinentální mistrovství.

Cesta Löwova výběru na aktuální Euro nepatřila úplně k nejjednodušším. Němcům se hrubě nepovedl dvojzápas v říjnu 2014, kdy nejdřív prohráli v Polsku a následně doma jen remizovali s Irskem. Následujících pět kvalifikačních utkání sice dokázali vyhrát, ale po dalším nečekaném klopýtnutí v Irsku musela Nationalelf zachraňovat "povinnou" první příčku ve skupině až v závěrečném duelu s Gruzií.

Německo tak sice nakonec kvalifikační skupinu D vyhrálo o bod před Polskem a se skóre 24:9, jedenáct branek z toho ale nastřílelo outsiderovi z Gibraltaru. Tým po odchodu veteránů Miroslava Kloseho, Pera Mertesackera a hlavně kapitána Philippa Lahma dlouho hledal nové vůdčí osobnosti a jeho kvalifikační výkony německou veřejnost rozhodně neuklidnily. A ani letošní přípravné zápasy, s výjimkou demolice Itálie 4:1, zrovna nevracely do myslí fanoušků obvyklý optimismus.

Březnová domácí porážka 2:3 s Anglií by se dala ještě hodit za hlavu, blamáž 1:3 se Slovenskem (v rámci experimentu s hrou na tři obránce) čtrnáct dní před startem Eura už byla mnohem větším problémem. Zejména když Slováci měli být herní generálkou na Polsko a Ukrajinu, tedy soupeře v základní skupině ME. Ani následná výhra 2:0 nad Maďarskem otazníky nad aktuální výkonností Nationalelf plně nerozptýlila.

Na lavičce německého výběru úřaduje už desátým rokem charismatický Joachim Löw, který nejdříve dělal na domácím MS 2006 asistenta Jürgenu Klinsmannovi a po zisku bronzových medailí se posunul na jeho místo. Sám Löw za dospělou reprezentaci nikdy nehrál, v roli trenéra si to ovšem mnohokrát vynahradil.

Ačkoliv bývá Löw pod častou palbou kritiky německých médií a dokonce se někdy říká, že Německo vyhrává "navzdory Löwovi", jeho úspěchy jsou neoddiskutovatelné. Nationalelf provedl úspěšně kvalifikacemi na pět velkých akcí za sebou a na závěrečném turnaji zatím pokaždé získal medaili. Pokud nepřijde ve Francii nějaký velký kolaps nebo se nerozhodne skončit sám, měl by Löw pokračovat až do mistrovství světa 2018.

V konečné nominaci na mistrovství Evropy nechybí vyjma Lahma žádná z opor zlatého MS v Brazílii, na druhou stranu Löw znovu nemůže počítat se zraněným Marco Reusem. Skvělý ofenzivní záložník Dortmundu tak kvůli zdravotním patáliím přijde už o druhý velký turnaj za sebou. Zdraví vystavilo stopku i Reusově klubovému spoluhráči Ilkayi Gündoganovi, na poslední chvíli vypadl z nominace i obránce Antonio Rüdiger, který si poranil křížový vaz.

Neotřesitelnou jedničkou německého týmu zůstává Manuel Neuer z Bayernu, zřejmě nejlepší brankář-libero současného světového fotbalu, záda mu bude krýt Marc-André ter Stegen z Barcelony. Ve středu obrany Löw sází převážně na spolupráci Jeroma Boatenga z Bayernu s Matsem Hummelsem, stoper Dortmundu ale minimálně úvodní duel s Ukrajinou kvůli zdravotním problémům vynechá.

Po zranění Rüdigera se na pozici náhradního stopera posune zřejmě Shkodran Mustafi z Valencie, Benedict Höwedes ze Schalke hraje v národním týmu spíš na kraji. Jediným klasickým krajním obráncem v Löwově výběru je Jonas Hector z Kolína nad Rýnem a právě kraje obrany budou nejspíš největší německou slabinou na turnaji.

Obvykle pětičlenná německá záloha si přetlakem kvalitních hráčů nezadá s Papinovým hrncem. V konkurenci Toniho Kroose se Samim Khedirou možná začne kapitán Schweinsteiger turnaj na lavičce, jisté místo vedle nich mají mozek Arsenalu Mesut Özil a v roli staženého útočníka Thomas Müller.

Jediné volné místo tak zbývá na levém kraji zálohy. O to se popere Julian Draxler z Wolfsburgu s Mariem Götzem z Bayernu. Na šanci budou muset trpělivě čekat Emre Can z Liverpoolu nebo Andre Schürrle z Wolfsburgu. A to v nominaci nejsou už zmiňovaní Reus s Gündoganem.

Jedničkou německého útoku je v posledních zápasech Mario Gomez, jeho situaci ale komplikuje nejen to, že hraje v současnosti jen tureckou ligu, ale také fakt, že je spíš hráčem do vápna než do kombinace. S ohledem na přeplněnou zálohu se tak na hrot může posunout Müller nebo Schürrle, zkušený Lukas Podolski uvidí většinu německých zápasů spíš z tribuny.

Německo vstoupí do turnaje 12. června v Lille utkáním s Ukrajinou, o čtyři dny později si zopakuje v Saint-Denis kvalifikační souboj s Polskem a skupinu uzavře 21. června v pařížském Parku princů proti outsiderovi skupiny Severnímu Irsku.