Francouzsko-německé fotbalové porozumění aneb mírumilovné semifinále
Marseille – Odcházeli spolu v objetí jako staří známí, znali se přitom sotva pár minut. Francouzští i němečtí fotbaloví fanoušci vedle sebe. Schweinsteiger držel za ramena Evru, Giroud na dresu objímal Kroose. I to byl obrázek čtvrtečního semifinálového večera, který nakonec vyšel lépe pro domácí.
"Allez Griezmann, allez Griezmann, allez, allez, allez Griezmann," neslo se okolo multifunkčního stadionu Vélodrome ještě dlouho po konci utkání, během něhož vytvořili fanoušci, nahecovaní úspěšným tažením svých týmů Eurem, neopakovatelnou atmosféru.
K hlavním vjemům večera patřila nejen obří německá vlajka linoucí se po ochozech, ale také uši prostupující Marseillaisa nebo francouzský pokřik, který jako by z oka vypadl islandskému burcování a také početná německá armáda bubnů.
Šedesát tisíc lidí přímo v hledišti, další davy pak v okolních ulicích nebo v přístavu, kde se nacházel městský meeting point pro Euro. Jejich nápor dvě linky metra i přes posilovací spoje a prodloužené do dvou hodin do rána zvládaly jen tak tak, o tramvajích v centru města nemluvě.
Lidé se na semifinále dívali, kde mohli. V patisseriích u obrazovek, na přenosných televizích i tabletech. Nezřídka byla slyšet i naplno puštěná rádia, zejména od taxikářů a policejních aut, která byla naprosto obsypána muži zákona. Pokud zrovna nebyli zabraní do problematiky dvou gólů Griezmanna, dávali se s kolemjdoucími do řeči, plácali si s fanoušky a s neprůstřelnými vestami ochotně pózovali s turisty.
"Já jsem poloviční Němec, tak to mám dneska půl na půl," smál se na celé kolo zavalitý prošedivělý četník, když vysvětloval cestu k podzemní dráze dvěma Irům. "Allez les Bleus, allez les Bleus!" skandoval hlouček připitých fandů, aby měl v rozhodování jasno.
Francouzské dráhy vypravovaly během celého mistrovství Evropy zvláštní vlaky, v noci ze čtvrtka na pátek k nim přidaly i mimořádné linky TGV z Paříže. Ta poslední odjížděla na více než čtyři hodiny dlouhou cestu až ve 2:30.
Pokud se do ní chtěli dostat fanoušci, kteří si ještě chvíli předtím kopali s řadou míčů před nádražím Saint Charles, museli projít přes osobní kontroly zavazadel a namátkové testy na drogy. Partička notně zmožených Francouzů, která si "zpříjemňovala" čekání na spoj mohutným pokuřováním hašiše, nakonec prošla bez úhony.
O chvíli později už skákala s Němci po celém dvacetivagonovém vlaku a prozpěvovala notoricky známé písně. Nejvíce se uchytila Bruder Jakob, protože Francouzi mají zase variantu s Frère Jacques. Do půl hodiny ale všichni pod náporem totální únavy do jednoho usnuli.
Zda se bude vzájemné porozumění opakovat i mezi Francouzi a Portugalci, zjistíme už v neděli. Záleží jen na drobnosti – kdo titul mistrů Evropy získá.
