BLOG Jaromíra Bosáka: Mistr pétanque
V těchto dnech je Marseille dějištěm 55th MONDIAL La MARSEILLAISE. Jde o největší turnaj v pétanque hraný na planetě, tradičně situovaný do Marseille, Mekky téhle hry. Pétanque je cosi, co se nevyplatí před Francouzi, najmě staršími ročníky, zpochybňovat přirovnáváním třeba k české házené nebo kolové. To by mohli okolostojící začít vrčet.
O tom, že Francouzi berou tuto hru za svou, svědčí i čísla. Licencovaných hráčů má Francie k dnešnímu dni 298 000, patnáct procent tvoří ženy. Soupeří spolu v celkem třiadvaceti pravidelných soutěžích různé výkonnostní úrovně. Na každý pád, hrát právě tady, v Marseille, je prý stejné jako když tenisté nastupují ve Wimbledonu.
Na letošní šampionát se přihlásily čtyři tisícovky týmů o třech hráčích. Proto se také hraje na zhruba padesáti místech v Marseille a blízkém okolí. K dokonalému průběhu mistrovství je zapotřebí přes 2000 hřišť. Naštěstí nejsou až tak náročná na prostor. Musí být 12 až 15 metrů dlouhá, 3 až 5 metrů široká. Nejčastěji zde, celkem pochopitelně, vítězí Francouzi. Vlastně pořád. Legendou je Albert Pisapia, sedminásobný vítěz prestižního soupeření.
O titul letos usilují reprezentanti 36 zemí. I České republiky. Kromě nich se na turnaji ukázali i Angličané, Američané, Číňané, Norové, Portugalci, Islanďané (!), Australané, reprezentanti Madagaskaru, Guineje nebo Thajska. Z pétanque se zjevně stává celosvětová záležitost, letos se ohlásili zástupci všech pěti kontinentů.
Kolem hrazení jednotlivých hřišť se tísnily dohromady tisícovky diváků. Prostor pro V.I.P. hosty byl podobně velký jako při utkáních Ligy mistrů, nechyběl kamion se vším potřebným, od dresů, koulí, terčů pro trénink až po čepice s kšiltem, aby slunce nekomplikovalo sportovcův výkon. Samozřejmostí jsou desítky stánků s občerstvením. Na hlavním hřišti s tribunami hrála pochopitelně nejlepší domácí trojice, pěkně pod dohledem televizních kamer. Nemohli chybět ani dva komentátoři, prostě regulérní přenos se vším všudy.
Pétanque hodlá jednoduše vystoupit ze stínu, dokonce jeho vrcholní představitelé vyjádřili velký zájem o start na Olympijských hrách v roce 2024 a dělají všechno proto, aby se pod pěti kruhy pétanque objevil. Když o tom tak přemýšlím, pokud by měla hry hostit v tomto roce Paříž, nebyly by šance úplně mizivé. Ovšem pak už také mohou na olympiádě soutěžit šipkaři a hráči scrabble. To není nic proti pétanque, mně se fakt líbí a už se těším, jak si ho s kamarády někde v písku na Letné, při návštěvě zahradní restaurace prubnu. Ale mezi olympijské sporty bych tuto velepříjemnou zábavu raději necpal. Nadělalo by to víc škody, než užitku.
Ukázka z připravované knihy Jaromíra Bosáka
