Mistrovství světa

Na rozdíl od utkání ve skupinách se vyřazovací část mistrovství světa odehrála jiným míčem. Tedy ne co se typu a značky týká, nýbrž barevné kombinace. Místo původní černobílé se na obrazovkách vyjímala kombinace červenočernobílá. Z knihy komentátora ČT Jaromíra Bosáka, která vyjde bezprostředně po šampionátu.

16:9

35:12

ČT24

Jan Langer

Přílet z Barcelony - a hned zase do práce. Za tři hodiny má být Jaromír Bosák na Kavčích horách a komentovat golf

ČT sport

Francie a Argentina. Tomu říkám start play-off mistrovství světa. Kdo ten zápas v Kazani viděl, bude si ho určitě pamatovat do konce života. Ukázka z připravované knihy, která vyjde bezprostředně po skončení šampionátu.

REUTERS

Pilar Olivares

Kylian Mbappé

V úterý explodovala na světovém šampionátu bomba. Německý tým ostudně prohrál s Koreou 0:2. S tou Koreou, která už nemohla postoupit a hrála "jen" o čest. To je ostuda nebetyčného významu. Obhájci titulu jedou po základní skupině domů. Tohle Němci hned tak nevydýchají. Ukázka z knihy, která vyjde po skončení mistrovství světa.

Mistrovství Evropy

Francouzi měli k výhře ve finále určitě blíž. Šance měl výborný Sissoko a hlavně střídající Gignac. V posledních vteřinách trefil po krásné kličce tyč! Mohlo být hotovo a Francie by se koupala ve vítězné rozkoši. Nebylo přáno a zase se šlo do prodloužení.

Jaromír Bosák

V těchto dnech je Marseille dějištěm 55th MONDIAL La MARSEILLAISE. Jde o největší turnaj v pétanque hraný na planetě, tradičně situovaný do Marseille, Mekky téhle hry. Pétanque je cosi, co se nevyplatí před Francouzi, najmě staršími ročníky, zpochybňovat přirovnáváním třeba k české házené nebo kolové. To by mohli okolostojící začít vrčet.

Tentokrát bych se chtěl svěřit se zážitkem ryze nefotbalovým. Po utkání Anglie s Islandem jsem se vydal do ulic Nice. Byl jsem zvědavý, zda projde všechno v klidu. Známe přece anglické fanoušky…

Kocovina. To, že má český tým padla, s sebou nese obvyklé události. Komentáře novinářů, výroky fanoušků, na český fotbal dolehla vlna deprese. To, že fotbalový lid není z výkonů českého týmu nijak odvázaný, dokazují i sociální sítě. A svezou se s tím pochopitelně i komentátoři, protože v očích některých joudů jsme to my, kdo může za to, jak to tady ve Francii dopadlo.

Všude okolo nás panuje radost. Do osmifinále postupují Maďaři, Poláci, Němci i Slováci. Jen Česko je ostrovem neúspěchu. Na druhou stranu je třeba realisticky zhodnotit, že česká reprezentace v současné době nemá kvalitu dobrého evropského mužstva. To je, bohužel, prostý fakt, který by nezměnilo takové nebo onaké střídání, taková nebo onaká taktika.

Bývá to dřina, vyznat se všech islandských sonech. Naštěstí už jsem si je zakomentoval v kvalifikaci, tak se krapánek orientuju. Byla to tehdy docela legrace. Celý mač v Reykjavíku jsem musel popisovat s pomocí mobilního telefonu, neboť spojení po zvukových linkách se odporoučelo a zapomnělo se vrátit. Jak mě bolela po devadesáti minutách ruka přidržující celou dobu mobil u úst…

Rád bych se podělil o drobný příklad organizace po francouzsku. Týká se zápasu Belgie s Itálií. Ten se konal na novém stadionu Olympique Lyon, který vyrostl za městem, konkrétně ve čtvrti Décines-Charpieu. Práce na novém svatostánku přišly na zhruba 250 milionů euro. A jak už to bývá, doba otevření se posunula z podzimu 2015 na letošní leden, ale to speciálně nás nemůže rozházet…

Tak tedy finále. Už jako kluk, který čítal velké fotbalové příběhy, jsem si přál aspoň jednou se na legendární stadion v Riu podívat. V předešlých dnech se mi tenhle sen splnil hned třikrát, počtvrté to bylo s finálovou náladou. Na Maracaná jsme mířili společně se zástupy argentinských a německých fanoušků, kteří našli silnou podporu mezi domácími příznivci, protože Argentince v Brazílii nikdo moc nemusí. Taková je zdejší rivalita.

Na mistrovství světa se zjevně ukazuje, že pravidelný, nebo třeba i nepravidelný, přesto však stále sex může mít výrazný vliv na výkonnost jedince. Vedení všech osmi týmů, které se kvalifikovaly do čtvrtfinále, hráčům příjemné chvilky s partnerkami nezakazovala, ba naopak.

V Brazílii nejspíš začaly prázdniny nebo doba dovolených podobně jako u nás doma. Zatímco při naší první návštěvě Salvadoru jsme strávili v autech několik hodin při minimálních poskocích, tentokráte trval přesun mezi hotelem a stadionem kolem třiceti minut. Silnice průjezdné, žádné dlouhé fronty, to se to potom cestuje.

Belo Horizonte se proměnilo v město duchů. Už když jsme odjížděli na stadion, což bylo kolem půl desáté, nebylo na ulicích k vidění mnoho zdejších obyvatel. A pár minut před začátkem prvního osmifinále už teprve ne. To před stadionem bylo živo.

Dnes bych chtěl popsat cestu z letiště v Sao Paulu na stadion. Takže, je čtvrt na dvě a já stojím na letišti. Teď jen najít auto firmy Match Connection a tradá na stadion. Po obvyklých minutách čekání, než pracovnice společnosti sežene řidiče a dlouze s ním pohovoří, se tento objevil. Se šťastným úsměvem ve tváři a absolutní neznalostí angličtiny. To je nejčastější zdejší kombinace.

Maracaná. Kdo by se nechtěl zrovna sem podívat? Asi nejznámější fotbalový stánek má bohatou historii a nejspíše i budoucnost. Postaven byl pro MS 1950, které bylo nakonec tak smutné pro Brazilce, protože ve finále prohráli zrovna s Uruguayí. Finále tu tehdy sledovalo 199 854 diváků, což je dodnes nepřekonaný rekord v návštěvnosti jednoho zápasu. Rekord, který zůstane navěky zapsán do fotbalového dějepisu, protože dnes už se nestaví stadiony s tribunami ke stání, povinné jsou sedačky, fotbalové stavby musí splňovat přísná bezpečnostní opatření. Není proto divu, že se na zrekonstruované Maracaná vejde pouze 79 000 lidí, což z něj pořád dělá největší stadion v Jižní Americe.

Třetí přenos mi postavil do cesty výběry Německa a Portugalska. To zní dobře. Soupisky jsou plné zvučných jmen, byť třeba Němcům bude asi hodně chybět nová shooting star – zraněný Marco Reus. Poničit si kotník v posledním přípravném zápase před mistrovstvím světa, to zamrzí.

Cestovní příkaz mě volá do Salvadoru, hlavního města státu Bahía. Poletíme 1445 kilometrů na sever, tak se musím mimo jiné připravit na výrazné oteplení. Což se může zdát paradoxní, ale když jste na jižní polokouli, je cesta na sever poutí za rovníkovým teplem. Sbalil jsem snad všechno, přijel i objednaný vůz, vše se zdálo klapat. Což je první známka toho, že se blíží potíže.

Slavnostní zahájení mistrovství světa nabídlo trochu zvláštní dojem. Ani ne tak provedením jako tím, že se odehrávalo před poloprázdnými tribunami. Přece jen, startovalo dvě hodiny před úvodním hvizdem, tak se velká část fanoušků motala někde v ulicích nebo mimo samotný stadion. Souzvuk mezi fotbalem, přírodou a brazilským temperamentem vyšel docela dobře. Program trval okolo pětadvaceti minut, nebyl zbytečně dlouhý, na šest set tanečníků se bavilo, nudit se nemuseli ani diváci u obrazovek.

Nemám rád první dny na šampionátech. Člověk bývá unavený po dlouhých cestách, máloco funguje, do cesty se staví jedna překážka za druhou. Brazílie nebyla výjimkou. Na důkaz takového tvrzení přidávám několik postřehů.

Sledoval jsem modlitbu (pravděpodobně šlo právě o ní) dvou popů v klasickém černém oblečení. Tedy v klerice, dlouhé košili sahající od krku až ke kotníkům a mnišském černém klobouku se závojem. Původně jsem si říkal, že jde asi o obřad v rámci jednoho z pravoslavných svátků, ale našel jsem si, že ten se odehrál včera (narození Jana Křtitele). Dnes nic. Takže úplně normální pracovní den. Starší z dvojice to měl jednoduché. Otočen čelem k oltáři pronesl pár vět a poté přenechal slovo i prostor mladšímu kolegovi a zmizel za dveřmi do sakristie. Osamocený kněz částečně zpíval a částečně předčítal ze svaté knihy. Činil tak statečně dlouhé minuty. Mluvil a mluvil. Jestli nezemřel, mluví dodnes. Konce jeho litanie jsem se nedočkal.

V. Rejl

Kyjevské dějiny jsou hodně obsáhlé. "Matka ruských měst", jak se hlavnímu ukrajinskému městu také říká, má dnes 2 770 000 dětí a je pochopitelně největší na celé Ukrajině. Hlavní tepnou v těle Kyjeva je Dněpr, mohutná řeka, na jejíž břeh dorazili v devátém století čtyři sourozenci ze slovanského kmene Poljanů. Kyj, Šček, Choriv a jejich sestra Lebeď: každý z nich se usadil na jednom z nedaleko sebe ležících pahorků a dali novým sídlům svá jména. Proto tedy Kyjev po nejstarším z nich. Postupem času se město stalo centrem Kyjevské Rusi, nejstaršího slovanského státu tehdejší východní Evropy. Tento státní útvar fungoval až do roku 1169. Od této chvíle se v Kyjevě často střídali noví vládcové. Ať už to byli Mongolové, Litevci, ruští kozáci a nakonec sovětští komunisté.

O fotbale dneska nechci slyšet ani slovo. Vím, že se mi to těžko povede, ale mám kopačáku tak akorát a potřebuji si od něj na chvíli odpočinout. To se mi při snídani podařilo, protože když jsem sáhl pro Kiev News, jediné noviny v angličtině, rychle jsem zjistil, že toto číslo bylo vydáno v polovině května, takže o fotbalu se páni redaktoři příliš nerozepisovali. Prakticky vůbec. Zato měli převelikou starost o to, jak si povede ukrajinská zástupkyně v písňové soutěži Eurosong. Upřímnou soustrast.

Poláci překvapili, respektive primátorka Varšavy a její kolega z Gdaňska. Prý si dovedou představit, že by v dohledné době mohlo Polsko pořádat fotbalové mistrovství světa. Třeba ve spojení s Německem, nebo třeba i sami. To  mi spadla čelist. Poláci svojí část Eura zvládají skvěle, jsou výbornými hostiteli. Ale jakoby politická reprezentace zapomněla, že z Varšavy se do Vratislavi jede šest hodin. Já vím, za x let se toho dá dobudovat hodně. Třeba dálnice. Ale mistrovství světa je logisticky těžko srovnatelné s letošním mistrovstvím našeho kontinentu.

Jaromír Bosák

BLOG Jaromíra Bosáka: Taje míčů mistrovství světa

BLOG Jaromíra Bosáka: Mbappé poslal domů Argentinu. Je mu 19 a všechny peníze dává na charitu

BLOG Jaromíra Bosáka: Němci jako přežraní psi!

BLOG Jaromíra Bosáka: Ronaldo (znovu) v hlavní roli

BLOG Jaromíra Bosáka: Mistr pétanque

BLOG Jaromíra Bosáka: Přepadení

BLOG Jaromíra Bosáka: Je to marný, je to marný, je to marný

BLOG Jaromíra Bosáka: Hromosvod Jaroslav Plašil

BLOG Jaromíra Bosáka: Islandský fotbalový zázrak

BLOG Jaromíra Bosáka: Organizace po francouzsku

Němci ukázali cestu

Se sexem k titulu

Karel May se mýlil

První den osmifinále

Cesta na stadion

Poprvé na Maracaná

Co má Pepe mezi ušima?

Cesta do Afriky

První zápas a klika jako od blázince

Cesta létající lednicí a kroutící se bajadéra

O věcech duchovních

Matkou ruských měst až ke Zlatovrchému chrámu bez Stalina

Ukrajinské snídaňové patálie

Polský svět žuželu

Jaromír Bosák

BLOG Jaromíra Bosáka: Taje míčů mistrovství světa

BLOG Jaromíra Bosáka: Mbappé poslal domů Argentinu. Je mu 19 a všechny peníze dává na charitu

BLOG Jaromíra Bosáka: Němci jako přežraní psi!

BLOG Jaromíra Bosáka: Ronaldo (znovu) v hlavní roli

BLOG Jaromíra Bosáka: Mistr pétanque

BLOG Jaromíra Bosáka: Přepadení

BLOG Jaromíra Bosáka: Je to marný, je to marný, je to marný

BLOG Jaromíra Bosáka: Hromosvod Jaroslav Plašil

BLOG Jaromíra Bosáka: Islandský fotbalový zázrak

BLOG Jaromíra Bosáka: Organizace po francouzsku

Němci ukázali cestu

Se sexem k titulu

Karel May se mýlil

První den osmifinále

Cesta na stadion

Poprvé na Maracaná

Co má Pepe mezi ušima?

Cesta do Afriky

První zápas a klika jako od blázince

Cesta létající lednicí a kroutící se bajadéra

O věcech duchovních

Matkou ruských měst až ke Zlatovrchému chrámu bez Stalina

Ukrajinské snídaňové patálie

Polský svět žuželu

Mějte celý sportovní svět vždy u sebe i na velké obrazovce.

Odteď vám už nic neunikne. Sledujte ČT sport i na dalších platformách.