Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Branky, body, vteřiny

Kadlec: Zaplaťpánbůh, že tenkrát nebyl bulvár

Praha – Na fotbalové Euro 1996 do Anglie odjížděli jako outsideři, které měla semlet skupina smrti s Německem, Itálií a Ruskem. Domů se o pár týdnů později vraceli jako hrdinové, na jejich štítě zůstala vedle favorizované "squadry azzurry" i Francie a Portugalsko. Jen německá mašina se ukázala být nad síly výběru trenéra Dušana Uhrina staršího, a to hned dvakrát. Nečekané stříbro z Wembley otevřelo nastupující generaci v čele s Pavlem Nedvědem cestu do velkého fotbalového světa.

Radek Bejbl, Pavel Kuka a Miroslav Kadlec
zdroj: ČT4

V průběhu celé kvalifikace probíhala přestavba týmu, do kterého byli zapracováváni talentovaní mladíci, vedle Nedvěda třeba Karel Poborský, Vladimír Šmicer nebo Patrik Berger. A také Radek Bejbl, který v kvalifikaci neodehrál ani minutu, zato na Euru byl stabilním členem základní sestavy. "Větší šanci jsem dostal až v průběhu jara, kdy se hrály přátelské zápasy. Pomohla mi určitě, stejně jako ostatním klukům ze Slavie, výborná sezona, kterou jsme měli. Taky se dva měsíce před turnajem zranil Pavel Hapal, a já jsem vlastně zaujmul jeho místo," vzpomíná Bejbl.

Právě tehdejší slávistický středopolař se výraznou měrou zasloužil o postup ze skupiny, když v důležitém utkání s Itálií vstřelil vítězný gól na 2:1. "Italové chvíli před tím příšli o jednoho hráče po červené kartě a byli ještě trochu rozhození. Tehdy jsme hráli systém s hodně hráči ve středu pole a soupeře jsme překvapovali nečekanými náběhy na hrot. Jediné, o co jsem se v tu chvíli snažil, bylo trefit placírkou branku," popisuje Bejbl a Pavel Kuka, autor gólového centru, s nadsázkou dodává: "To snad ani nešlo neproměnit."

Útočník bundesligového Kaiserslauternu se do statistik šampionátu zapsal spektakulárním gólem na 2:0 v klíčovém duelu s Ruskem. Po padesátimetrovém pasu Jiřího Němce hlavou v běhu přehodil gólmana Čerčesova. "Ten balón byl o pár metrů delší, než měl být a já už v tu chvíli nemohl udělat vůbec nic, jen ho zkusit prodloužit. A to, co se stalo potom, překvapilo asi každého. Mě trochu taky, ale hlavně asi brankáře," s úsměvem líčí někdejší reprezentační kanonýr.

Oslavy postupu do čtvrtfinále, který zařídil dvě minuty před koncem vyrovnávacím gólem na 3:3 Vladimír Šmicer, byly hodně bouřlivé. "Zaplaťpánbůh, že tenkrát nebyl bulvár," glosuje po letech veselí v sídle české výpravy v Prestonu kapitán stříbrného výběru Miroslav Kadlec. "Pan Uhrin by se ještě teď asi v posteli otáčel, kdyby věděl, co se tam všechno dělo," dodává Kuka. "Trenér se pokoušel vyhlásit čas oficiální večerky, my jsme ho na oko poslechli, ale za chvíli se znovu sešli. Ta noc byla hodně dlouhá," přiznává Bejbl.

Lob Karla Poborského vstoupil do historie

Důležitým stavebním kamenem úspěchu byla i osoba trenéra Uhrina, který dokázal týmu naordinovat účelný styl a měl mimořádný cit na výběr hráčů. "Vypadal jako tichý introvert, ale když se nedařilo, tak o poločase uměl v kabině zvýšit hlas," vzpomíná Kadlec. "Nedělal z toho vědu, věděl, jaký má k dispozici hráčský materiál a dokázal mu přizpůsobit taktiku. Na srazy jsme tenkrát jezdili opravdu rádi," doplňuje Kuka.

I věčně zamyšlenému Uhrinovi vykouzlil úsměv na rtech fenomenální lob Karla Poborského, který rozhodl čtvrtfinále proti Portugalsku. "Ten tým byl technicky na výši, nikdo do té doby nás nedonutil tolik bránit. Hlavně v prvním poločase jsme hráli hodně bez míče a bylo to o pracovitosti," přibližuje Portugalce Bejbl a chválí brankáře Petra Koubu. "Ve dvou nebo ve třech situacích chytil jasné góly, a když se Karlovi povedl ten lob, tak hodně znervózněli."

V semifinálovém duelu s pozdějšími mistry světa Francouzi se český výběr probránil až k penaltovému rozstřelu, který v šesté sérii rozhodl kapitán Kadlec. "Kopat penaltu v takové situaci není nic jednoduchého, hlavou se honí různé myšlenky. Než člověk dojde od půlky k té penaltě, tak to je dlouhá doba. A ta branka je v tu chvíli hrozně malá. Ale dnes je to ještě mnohem těžší, protože brankář se může pohnout dřív než míč, to tenkrát neplatilo," přibližuje pocity exekutora Kadlec.

Finálový souboj s Německem otevřel proměněnou penaltou Patrik Berger, ale Němci dokázali Oliverem Bierhoffem vyrovnat a v prodloužení stejný hráč vstřelil historicky první "zlatý gól" na evropském šampionátu. "Po té penaltě už jsme hodně věřili, půl hodiny před koncem jsme vedli a bylo vidět, že to Němce poznamenalo. Ale oni prostě prokázali, že byli světovým mužstvem," uznává Bejbl. "Finále mistrovství Evropy, ještě k tomu ve Wembley, to byl jednoznačně vrchol mojí kariéry," uzavírá přesvědčivě Kuka.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články