Malá domů se nesmí už čtvrt století chytat do rukou
Praha - Už je to 25 let od chvíle, kdy se ve fotbale zásadně změnilo pravidlo o malé domů. Brankář už míč nesměl po takové přihrávce vzít do rukou, což mělo zabránit zdržování. Jen na mistrovství světa v roce 1990 drželi brankáři míč v rukou v průměru čtyři minuty čistého času.
"V současné kopané hrají mužstva proto, aby neprohrála, a nikoli proto, aby zvítězila. To je třeba změnit," rozčiloval se v roce 1991 tehdejší generální sekretář Mezinárodní fotbalové federace Sepp Blatter. Právě FIFA zákaz prosadila.
"Ve velkém vápně jsem si běhával k autu na vhození a z ruky jsem potom daleko vykopával. Ovlivnilo to hru a způsobilo to nároky na brankáře na hru nohou," vzpomínal bývalý fotbalový brankář a funkcionář Jiří Kubíček.
"Pomohlo to velmi plynulosti hry. Brankář nedostával balon do rukou a pak nečekal. Manuel Neuer je takovým prototypem, který umí hru nohou využít. Brankář může být i stoperem v určitých situacích, a tím vzniká převaha jednoho hráče," uvedl Kubíček.
Podle pravidla, platného už čtvrtstoletí, musí brankář přihrávku od spoluhráče zpracovat nohou, ovšem jen pokud není provedena hlavou, trupem či jinou částí těla od kolena nahoru. O šest let později přibylo nové omezení, podle něhož může gólman držet míč nejvýš šest sekund. Pokud to poruší, nebo malou domů chytne rukou, zahrává soupeř nepřímý volný kop.
Změny tak v souvislosti s aktualizovanými pravidly přišly i v taktice. "Ovlivnilo to zejména hru záložní řady, to znamená zakládání hry," řekl Kubíček.
"Zdržování v případě, že máte úspěšný výsledek, se jinak využívá hojně, zejména je to vidět v jižních státech, na Kypru, Řecku, v Turecku. Hráči po nějakém tvrdším zákroky teatrálně upadnou, zůstanou ležet, nechají se ošetřovat, ale to už je na rozhodčích. To je pán na hřišti a ten si umí plynulost sjednat," dodal někdejší sportovní ředitel Sigmy Olomouc.
