Když vyhrajeme, jsme tam. Když ne, je konec, říká Vaclík o záchraně Boavisty

Zastihl jsem vás cestou na trénink, jak daleko to máte na stadion?
Záleží na provozu, bez provozu osm minut, s provozem šestnáct. Ale podle mě všichni vyjíždějí ve stejný čas a všichni stejným směrem. Někdy je to fakt úplný nesmysl.

Máte za sebou devět zápasů v brance Boavisty, jak se cítíte v týmu, který na poslední chvíli přivedl do boje o záchranu spoustu fotbalistů, takže je možné, že někteří si přišli jen vydělat – funguje mezi vámi ta správná chemie?
Já bych neřekl, že si někdo přišel vydělat. Všichni ti, co jsme přišli v únoru, tak to bereme tak, že zase máme šanci hrát, protože jsme byli všichni bez smlouvy. A co se týče chemie, tam nebyl žádný problém. Ti kluci, co tu byli, chápali, proč se to dělo. Boavista pět posledních přestupových období nemohla kupovat hráče. Takže tu bylo pár starších fotbalistů a zbytek mlaďoši. Pochopili, proč se to dělalo. Myslím ale, že jsme všichni zapadli, i když i pro trenéra bylo složité pracovat se dvěma skupinami hráčů, z nichž někteří osm měsíců netrénovali s týmem. Ale zlepšujeme se, zbývají poslední tři kola a doufám, že nebudou poslední a bude jich nakonec pět.

Vybojovali jste naději na záchranu, ale v posledním kole jste schytali pět gólů od lídra tabulky od Sportingu Lisabon, tady jste ale asi s body nepočítali, takže nejspíš žádná bouře v kabině nebyla.
Nepočítali, spíš jsme o bodech snili, ale musíme uznat, že kvalita a rozpoložení v týmech Sportingu a u nás se nedá srovnávat. A Sporting to dokázal i kvůli tomu, že Benfica dala šest gólů o tři hodiny dřív, takže do toho šli celých devadesát minut naplno. No, a mají Gyökerese...

Ten vám dal čtyři góly, je to aspirant na Zlatou kopačku pro nejlepšího evropského ligového střelce. Jaký je to fotbalista?
Hrál jsem proti světovým hráčů, ale fakt nevím, jestli jsem potkal takhle fyzicky silného fotbalistu. Dokáže si spoustu věcí vytvořit úplně sám. Bavili jsme se s klukama, jestli je třeba Haaland lepší než on, přijde mi, že Gyökeres je v některých věcech ještě silnější než on. V soubojích je skvělý. Má také výbornou sezonu, věří si, co vystřelí na branku, je gól. Má obrovskou formu a jsem zvědavý, kde v létě skončí, spekuluje se kolem něho o největších klubech a obrovských částkách.

Jakou máte podporu fanoušků? V jižních státech často fotbalisté říkají, že téměř nemohou jít ani do restaurace na večeři. A když se vyhraje, je to jinak, a když prohraje také...
Tím, že jsem v Portu ten menší klub, tak je to v pohodě. Zažil jsem Sevillu, Řecko, Prahu a tak dále, ale tady je to v klidu. Podporu fanoušků však máme skvělou i přesto, že ta sezona není úspěšná a výsledky pořád nejsou, co by chtěli, tak za týmem stojí. Když jsme hráli v Farenze, což je přes šest hodin cesty, tak sektor našich fanoušků byl pořád téměř plný. Takže podporu pořád máme a věřím, že vzhledem k tomu, co ten klub historicky znamená, to tak bude i dál. Věřím, že to s jejich pomocí zvládneme dotáhnout.

Když v příštím kole porazíte čtrnácté AFS, které drží poslední nesestupové místo, znamenající alespoň baráž o udržení, tak se můžete dostat na jeho místo, takže záchrana je reálná. Chystáte se na tenhle důležitý zápas nějak speciálně?
Speciálně ne, ale všichni si uvědomujeme jeho důležitost, protože když vyhrajeme, jdeme před ně, protože máme lepší vzájemné zápasy, stejně jako s Farenze, takže by to byla obrovská vzpruha, kdybychom se dostali na stejný počet bodů, jako mají oni. Je to pro nás něco jako finále, když vyhrajeme, jsem tam, když ne – je konec, protože už by to bylo o šest bodů.

Pomohl jste svému novému týmu třemi vychytanými nulami ke třem výhrám, už s vámi vedení klubu jednalo o další možné spolupráci?
Já si myslím, že se to bude případně řešit, až skončí sezona. Tak to máme všichni, kdo jsme v únoru přišli, stejné, protože nám končí smlouva. Doufám, že to bude až po baráži, která se hraje klasicky doma a venku. Ani já to teď vůbec neřeším, chci to tady jen zdárně dotáhnout do konce a myslím, že se mi tu relativně ty zápasy i podle všech statistik vydařily.

A kdyby přišla nabídka z Česka, bral byste jí, i kdyby to nebyla zrovna Sparta, kde jste dříve chytal?
Spartu bych určitě preferoval. A zbytek? Muselo by mi to dávat smysl. Po těch osmi měsících, které jsme s rodinou teď strávili v Česku, se nám to vnímání návratu domů natrvalo trochu změnilo. Protože jsme si předtím říkali, že nemáme problém zůstat venku, holky mluví anglicky i španělsky a obě se narodily v zahraničí. Takže to vnímáme trochu jinak. Ale pak jsme viděli, že by se mohly víc stýkat s prarodiči. A my i s kamarády, s nimiž jsme se za těch jedenáct let, co jsme venku, moc neviděli. Takže by to mělo obrovské výhody. Ale kdyby přišla zajímavá nabídky ze zahraničí, tak zůstaneme v zahraničí.

Je vám šestatřicet, na poslední angažmá jste čekal dost dlouho a říkal jste, že jste uvažoval i o konci kariéry, takže asi máte i nějaký plán B. Ten asi bude souviset s fotbalem?
Samozřejmě bych chtěl u fotbalu zůstat, dělám ho celý život, baví mě a naplňuje mě to. Ale zatím nevím, v jaké pozici. Ani jestli bych do toho chtěl naskočit hned, nebo si vybrat nějaký mezičas. A udělal jsem si zatím jen první trenérskou třídu, takový ten základ.