Jen bojovnost nestačí a nedaří se nám vychovávat mladé, říkají bývalí reprezentační trenéři

Zatím se fotbalová reprezentace, kromě debaklu v Gruzii, prezentuje hlavně jako tým bojovníků a asi se to hned tak nezmění, vidíte to podobně?

Pavel Vrba (60): Bývalý ligový obránce, jenž nastartoval mezi tuzemskou špičku Plzeň, kterou dovedl ke třem titulům. Vyhrál i slovenskou ligu se Žilinou a dvakrát bulharskou s Ludogorcem Razgrad. Reprezentaci vedl v letech 2014 až 2016:

"Bohužel nemáme hráče, které jsme měli v minulosti a byli výjimeční v top klubech. Ti současní už taková postavení nemají. Není tam zkrátka žádný Poborský, Rosický, Baroš... A je to realita a musíme se zaměřit na to, abychom zase takové hráče vychovali."

Karel Jarolím (68): Bývalý technický záložník, který kromě české hrál i francouzskou ligu. Působil jako trenér i v zahraničí a v Česku dovedl ke dvěma titulům Slavii a k jednomu Slovan Bratislava. Národní tým vedl v letech 2016 až 2018:

"Tak vyzněl i ten poslední zápas na mistrovství Evropy a teď ten s Ukrajinou. Tam to bylo založené hlavně na bojovnosti, ale nevím, jestli jenom tohle bude na další soupeře stačit."

Ivan Hašek řekl, že tým zatím nemá svou tvář, tušíte už, jakou tvář by mít měl a co chce staronový kouč reprezentace hrát?

Vrba: "V minulosti, když jsme měli úspěchy třeba v Bělehradě 1976, tak tam byla polovina hráčů ze Slovanu Bratislava a polovina z Dukly. Pak zase pan Brückner vytvořil úžasné dvě nebo tři jednadvacítky, které byly na šampionátech úspěšné, a ti hráči z nich potom volně přešli do reprezentačního áčka. Takže spolu hráli třeba deset patnáct let, třeba od reprezentační sedmnáctky. To dneska není. Ivan Hašek musí pořád vysvětlovat, proč nominoval toho, a ne toho. Ale uvidíme, třeba mu ti mladí, jako Šulcové a další, pomůžou a zase budou fanoušci spokojení."

Jarolím: "O tom by měl mít představu hlavně realizační tým a je fakt, že jsme teď většinu zápasů hráli na tři stopery, což podle mě moc nefungovalo, protože soupeři si dokázali vytvářet šance a směrem dopředu jsme nebyli až zas tak úderní, protože pak nám ten jeden hráč v poli chyběl. Ale věřím, že tu tvář a správný systém k tomu, aby to fungovalo, najdeme."

Reprezentace nemá žádného typického tvůrce hry a i jednadvacítka dostala v Dánsku pět gólů a v Litvě vydřela výhru 2:1. Není to varování, že tady děláme něco špatně?

Vrba: "To je dlouhodobý proces. Spíš bychom se měli zaměřit na to, jak se chováme k mládeži. Vzpomínám si, že před x lety jsme byli úspěšní na šampionátech dorostenců a jednadvacítek. Vzpomenu si na pana Brücknera, který měl obrovské úspěchy s jednadvacítkou, a ty my dneska nemáme. Takže je to spíš otázka, proč to tak je. Máme sice spoustu center mládeže a spoustu profesionálních trenérů mládeže, ale nemáme úspěchy. Tak bychom se měli zaměřit na to, jací lidé mládež trénují a jaké k tomu mají podmínky. A když jsme je dokázali vychovat v době, kdy ty podmínky byly daleko horší, tak nevím, proč by tomu tak nemohlo být teď. Ale nedokážu to přesně posoudit, protože mládež tolik nesleduji a nevím, o co lepší jsou podmínky v Německu, Španělsku, Anglii a třeba Itálii. Když se nám dařilo vychovávat mladé hráče, tak z toho těžily i kluby a národní mužstvo."

Jarolím: "Je pravda, že moc kreativních hráčů nemáme, ale to musíme jít do hloubky a dostaneme se až k mládeži. Ti, co umějí něco kopat, tak na těch trenéři staví a tlačí na ně, aby náhodou něco nezkazili. Tam by se měla změnit filozofie."

Vy jste na místě Ivana Haška také byl a asi není co závidět. Co je na té funkci nejnáročnější?

Vrba: "Reprezentační trenér má výhodu, když jeho hráči hrají významnou roli v top klubech. Pak přinesou tu atmosféru do národního týmu a myslím si, že Ivan má smůlu, že ti kluci ve svých týmech nejsou těmi tahouny. Když tu byli kromě těch, co už jsem vyjmenoval, třeba Koller, Nedvěd, Ujfaluši, a to jsem v té rychlosti ještě na další zapomněl, ti všichni byli lídři a osobnosti, které táhly velké evropské kluby. To dneska Ivan nemá a tím to má složitější. Moc mu nezávidím. Zvlášť když čtu názory odborníků, kteří by chtěli, aby naše reprezentace byla tahounem Evropy, ale myslím si, že na to nemáme hráče. Trenér je pak pod tlakem lidí, kteří jsou možná taky pod vlivem dalších lidí, a do toho se už ani moc pouštět nechci."

Jarolím: "U reprezentace vás sledují všichni. Když jste v klubu, tak hlavně jeho fanoušci. U repre jste pod drobnohledem celého národa a pak ty nároky jsou o to větší. Je na vás tlak. Já nemám nic proti novinářům, ale snažil jsem se moc ty názory nečíst a řídit se vlastním pocitem."