Individuálně zaostáváme, ale jsme pracovití, říká o mladém českém fotbale trenér Jílek

Zkušený kouč, který patří k nové trenérské vlně, byl po návratu z turnaje velice spokojený. "Potkali jsme naprosté giganty mládežnického fotbalu a v součtu až tak na jeden poločas nám turnaj vyšel velmi dobře. I když trochu trvalo, než jsme nabrali sebevědomí, ale potom se výkon hodně zvedl," vrátil se Jílek ke skvěle obsazenému turnaji.

"Zažíváme velké úspěchy. I devatenáctka byla blízko postupu na ME a to v našich podmínkách rozhodně není samozřejmé," dodal k českému mládežnickému fotbalu.

Zaostáváme podle něj ovšem v individuální kvalitě. "Je to taky o orientaci v prostoru, vnímání hry i o vlastním řešení. To jsou stále diametrální rozdíly," říká osmačtyřicetiletý kouč, který se pohyboval už dříve u mládežnických reprezentací v roli asistenta a má přehled o tom, jak na tom český fotbal v téhle kategorii je.

"Musíme vycházet z toho, co máme k dispozici. Je to běh na dlouhou trať. Usilujeme o zlepšení v rámci tréninkového procesu napříč celou republikou, aby se z toho generovali individuálně vybavenější a lepší hráči," říká jasně muž, který byl v roce 2009 vyhlášen nejlepším trenérem dorostu.

Pracovitost, organizace hry a taktika proti technice

Pojmenovává také klady českého fotbalu. "I proti top zemím disponuje náš fotbal vysokou mírou pracovitosti, intenzity, organizace hry, vnímání taktiky. V tom se pak objeví jeden dva hráči, kteří dovedou udělat rozdíl, a je to. Ale není to tak, že na těch jednotlivých pozicích bychom měli lepší hráče, než má soupeř," vysvětluje kouč, který vedl i Sigmu Olomouc a Spartu.

V zemi, kde se i v reprezentačnímu áčku těžko hledá tvůrce hry, doufá, že takové typy mohou vzejít i z jeho celku. "Vidím tam kluky, kteří by tuhle roli mohli v budoucnu plnit. Ale je hodně brzy teď něco říkat, protože je jim sedmnáct nebo osmnáct let a teprve se uvidí, jak se budou profilovat, jaké budou mít trenérské vedení. Ale silné osobnosti tam vidím," tvrdí.

Rozdíl mezi prací u ligových celků a mládežnických výběrů je podle něho obrovský. "To se nedá srovnávat. Tady nemáte čas na nic, co chcete s týmem dělat. Na srazu se hodně točíme kolem taktiky, kolem ukázek, mítinků. Někdy jsme víc na videu než na hřišti. Potřebujeme, aby hráči přišli z klubů dobře připravení, a my musíme trefit nějakou šablonu, herní i organizační. Větší taktická náročnost, třeba změna rozestavení, to nepřichází v úvahu. Je třeba vybrat herní způsob, který pasuje těm hráčům, a na srazu ho pak rozvíjet," dodává Jílek.

Tým je dobře nastavený

Je zřejmé, že ho tahle práce baví. "Mě to nabíjí. Ti kluci mají zájem a mají velkou touhu něčeho dosáhnout. I když jsem se taky setkal s tím, že někteří mají o sobě větší mínění, než jaká je realita. Ale v podstatě je tým dobře nastavený. Jen na začátku jsme si museli vyjasnit některé věci, ale od té doby to šlape velmi dobře," říká kouč spokojeně.

Velkou hvězdou týmu byl na právě skončeném srazu Luis Thomas Buffon, syn modelky Aleny Šeredové a italské brankářské legendy Gigiho Buffona.

"Přišlo mi, že to mužstvo vůbec neřešilo," vrátil se k velkému mediálnímu zájmu o syna italské hvězdy.

"Luis byl naprosto přirozený, zapadl do týmu, bavil se se všemi. Spíš jsem se bál, aby to nemělo dopad na něho samotného, protože mi to přišlo někdy už moc. Ale nepozoroval jsem, že by to on nebo kluci nějak zbytečně řešili. V Pohodě byl i Timothy Akindileni z QPR. Dal jsem jim úkoly se učit nějaká česká slovíčka. Luis mi posílá, že bere lekce na Duolingu."

Jak vidí Jílek budoucnost členů svého výběru? "Nemyslím, že si všichni zahrají první ligu. Taky jsme protočili už čtyřicet hráčů. Ale moje zkušenost je taková, že se v lize třeba najednou objeví kluci, o kterých dneska ani my nevíme. Neprojdou mládežnickými reprezentacemi nebo jsou někde v širší nominaci. Ale v tom zlomovém období osmnácti dvaceti let udělají obrovský skok. Teď je ale ještě brzy něco předvídat," uzavírá.