GLOSA: Šilhavý si za konec ve Slavii vlastně může sám
Chceme všechno a chceme to hned. To je moto většiny velkých a silných, ve fotbale i v životě. A paradox je, že trenér Jaroslav Šilhavý to ještě urychlil, když v minulé sezoně přebral potácející se tým a vyhrál s ním titul. Dokázal hned to, na co byl šéf klubu Jaroslav Tvrdík připraven přece jen chvíli čekat. Tím si však sám zvedl laťku tak vysoko, že už ji nechtěli podlézat ani ti, kteří by jí sami nikdy nepřeskočili.
Namlsal vedení klubu, v němž hlavně Tvrdík dlouho působil jako trpělivý restaurátor zašlé červenobílé slávy, který přišel koncepčně stavět silný tým. Jenže, jen co zjistil, že mančaft nevyhrává tak často, jak si představoval, nadhled byl pryč.
"Ve Slavii se vždy problém hodí na trenéra," řekl pro isport.cz trenér reprezentační devatenáctky Luboš Kozel, kterého Slavia původně také lanařila na místo, na němž nakonec skončil Šilhavý, jenž teď skončil definitivně.
Když se nedaří, je zkrátka nejjednodušší vystřídat trenéra. To je tradice nejen v české lize. Tým dostane nový impuls a dost často to pomáhá. Ale platí to hlavně u neúspěšných koučů. Jenže vyhodit trenéra, který získal v minulé sezoně titul, jeho tým je nyní druhý v tabulce, i když na vedoucí Plzeň ztrácí čtrnáct bodů, je možná až zbytečně ambiciózní. I přes to, že nepostoupil do Ligy mistrů ani do vyřazovací části Evropské ligy, čímž nesplnil ambice vedení klubu i fanoušků.
Šilhavý odvedl dobrou práci, Slavia hraje fotbal, na který se dá dívat. Říkám si, že by měl logicky dostat ještě čas, zvlášť teď, když je zimní pauza. Podívejte se na Václava Jílka v Olomouci, ten byl v minulé sezoně také na vyhození, a dneska je Sigma štikou ligy a na Hané si gratulují, že ho podrželi. Je ale fakt, že tam nejsou takové tlaky jako v Edenu, a to se pak koncepce dodržuje snadněji.
Ale co Sparta? Ta se potácí tabulkou. Jednou zahraje slušně, pak je to na ručník, a trenér Andrea Stramaccioni, který zatím dokázal jen vysvětlit, že všech jedenáct posil ze zahraničí nepřivedl v létě jen on, zůstává. A tam tlaky jsou. Možná ještě větší než v Edenu.
Moc to sice v tomhle případě nechápu, a nejsem rozhodně sám, ale dát důvěru trenérovi, kterého jsem si přivedl, beru jako logické. Od Daniela Křetínského, který už ve Spartě utopil hodně svých milionů (na rozdíl od Tvrdíka, který spravuje čínské peníze), to beru jako chlapský přístup. Už to, že nevyzpytatelný, ale jinak sympatický Ital dokončil ve Spartě podzimní část soutěže, je něco mezi furiantstvím, chlapáctvím a neskonalou vírou ve svou pravdu.
Nicméně, vyhodit trenéra je pořád normální a ten nejprostší postup. Nic nového. A to je škoda. To, co Tvrdík zpočátku hlásal, vypadalo na změnu, ale když to nešlo přesně, jak si představoval, změnil názor. I když napsal, že rozhovor se Šilhavým o koučově konci, považuje za svůj nejtěžší lidský moment v klubu. A asi mu k tomu rozhodnutí dost pomohl i nový sportovní ředitel Jan Nezmar.
Takže všechno je zase v normálu. Šilhavý končí a přijde nejspíš Jindřich Trpišovský, který s Nezmarem spolupracoval už v Liberci. Uznávaný kouč, který pod Ještěd přišel před dvěma lety z druholigové Viktorie Žižkov, ale nikdy netrénoval hráče v tak velkém klubu. Fotbalisty, kteří jsou hvězdami - v našem měřítku nebo třeba jen ve vlastních hlavách, ale přece. A z Liberce přišel i Nezmar. Ten je nyní nejen ve Slavii brán jako spasitel a odborník na všechno kolem fotbalu, jenže také zatím ještě asi úplně přesně netuší, co ho na tak horkém postu čeká… Tak hodně štěstí.
