Galacticos 2.0, Barcelona v přestavbě, mistrovské Atlético. Španělská liga začíná

Favorité na titul:

Real Madrid

Los Blancos v posledních sezonách pod staronovým vedením prezidenta Florentina Peréze resuscitují model Galacticos. Vedou si však mnohem citlivěji než zhruba před deseti lety. Real tehdy přivedl hvězdy v nejlepších letech, ale odstrčil do pozadí, či přímo prodal pracovité hráče, kteří umožnili jménům jako Figo, Zidane, Ronaldo či Beckham naplno projevit svůj potenciál. Nyní je sice síla kádru obrovská, do Realu však přicházejí fotbalisté, kteří to nejlepší mají pravděpodobně ještě před sebou. Důležité však je, aby přitom klub nezapomněl ani na nenápadné, ale pro defenzivní strukturu týmu velmi důležité borce.

Týmy, které dosáhly na velký titul, jako Real v případě vítězství v Lize mistrů, musejí vždy čelit téže palčivé otázce – doplnit mužstvo o velké hvězdy, které mohou klub posunout dále, ale zároveň by mohly činit rozbroje v kabině? Los Blancos se velkých změn nebáli – do Madridu přišel nejlepší střelec mistrovství světa James Rodríguez, opravdový majstrštyk na přestupovém trhu se však Realu povedl, když přivedl Toniho Kroose. Z Bernabéu by se na druhé straně měl stěhovat Ángel di María, klíčový hráč finále Ligy mistrů, i mistr světa Sami Khedira.

Real tak má neuvěřitelnou sílu v záloze i útoku – i když odečteme Khediru a Di Maríu, zbývají zde zmiňovaní Kroos s Rodríguezem, kromě toho tu stále jsou Bale, Ronaldo, Xabi Alonso, Modrič, Benzema, Isco, Illarramendi či Jesé. Poslední tři jmenovaní Španělé před sebou mají důležitý rok, kdy by mohli navázat na slibnou první sezonu v klubu. V cestě do základní jedenáctky jim však stojí drahé posily.

Těžko říci, jaký úkol chce nyní Real primárně splnit. Obsesi po La decimě, tedy desátém titulu z nejprestižnější evropské soutěže, již má za sebou, rozhodně však stojí o to, aby vítězství v Lize mistrů obhájil jako první tým v její historii. Titul ze španělské ligy by však po loňském třetím místě měl být pro Ancelottiho tým povinností. Kvalitu a šíři kádru na to Real má nesmírnou, a je tak jistě hlavním favoritem.

Šance na titul podle redakce ctsport.cz: 45 %

Barcelona

Zhruba tři sezony Barceloně trvalo, než uznala, že cesta k úspěchům přes tentýž styl bez jakýchkoliv obměn již nevede. Loni se sice pod vedením Gerarda Martina pokusila o větší příklon k přímočarosti, stále se však spoléhala na stejné hráčské jádro, které nezadržitelně stárne a je viditelně unavenější. Když navíc tito fotbalisté byli v úzkých, měli tendenci spoléhat se na staré principy hry, na něž však soupeři byli dobře připraveni.

Nyní konečně přicházejí radikálnější změny, minimálně tedy v hráčském kádru. Situaci na brankářském postu Blaugranés vyřešili ideálně, když přivedli osvědčenou chilskou jedničku Brava a nadějného Ter Stegena. Existuje také málo pochyb o tom, že Luis Suárez doplní hvězdné ofenzivní duo dvojici Messi – Neymar více než zdatně. Další posily však budou mít co dělat, aby předčily své předchůdce. Na některých pozicích, které Barcelonu trápily v posledních letech nejvíce, se totiž Blaugranés nepodařilo přivést hvězdy světového kalibru.

Po dlouhé době vedení Barcelony přivedlo posily do středu obrany, nicméně za Vermaelena z Arsenalu i Mathiea z Valencie klub vysázel přes 30 milionů liber. V obou případech přitom při vší úctě nejde o kvalitativně srovnatelné alternativy například k Matsi Hummelsovi, který byl několik sezon v hledáčku Barcelony, nemluvě o bývalém kapitánovi Carlesi Puyolovi, jenž ukončil kariéru. Záloha, která nutně potřebuje novou krev, doznala jediné změny – odešel Cesc Fábregas, místo nějž na Nou Camp zamířil Ivan Rakitič. Zase však Barcelona nedokázala přivést vytoužené jméno v podobě jedné z největších nadějí španělské zálohy, Kokého. Kvůli obnovenému zákazu na přestupy také nepřijdou další vyhlédnuté posily.

Přesto však Barcelona má spoustu důvodů k optimismu. K dispozici má fantastický útok a širší kádr než loni. Každý z příchozích hráčů navíc měří přes 180 centimetrů, a dlouhodobě nevysoký kádr by se tak nemusel tolik potýkat s problémy při bránění standardních situací. Přesvědčit však bude muset i nový kouč Luis Enrique. O trenérských kvalitách legendy katalánského klubu zřejmě není pochyb, své schopnosti však ještě neprokázal na té nejvyšší úrovni.

Šance na titul podle redakce ctsport.cz: 35 %

Atlético Madrid

Atlético má za sebou zcela fenomenální sezonu. Úřadující mistři španělské ligy dokázali prakticky nemožné – s nízkým finančním potenciálem rozbít monopol Barcelony a Realu Madrid na čele La Ligy a ještě se přitom dostat do finále Ligy mistrů. Cena za úspěchy však byla hořká – kádr podle očekávání opustili Diego Costa a Thibaut Courtois, spolu s nimi se na Stamford Bridge vydal i spolehlivý levý bek Filipe Luis. Mužstvo přišlo o všechny brankáře, odešel i nadějný pravý obránce Javier Manquillo a všestranný útočný univerzál Adrián.

Přesto si Los Colchoneros na přestupovém trhu vedli nadmíru dobře. Z Benfiky by měl ztrátu Courtoise nahradit velký talent Jan Oblak, velkým úspěchem pro Atlético je rovněž příchod Griezmanna a Mandžukiče. Kádr je snad i širší než loni a je posílen o spoustu nenápadných, ale přitom pozoruhodných jmen – do útoku přišli Raúl Jiménez a Ángel Correa, na kraje obrany zase Siqueira, Gámez či Ansaldi. Ne nadarmo tak expert na španělský fotbal Sid Lowe nevylučuje, že by Atlético mohlo být i silnější než loni.

Zopakovat však takový průběh ročníku, jakým si klub ze stadionu Vicenteho Calderóna prošel loni, bude nesmírně těžké. Motivace jistě Atlétiku chybět nebude, o což se postará Diego Simeone. Argentinský stratég se ostatně loňskými úspěchy definitivně zařadil mezi nejlepší kouče současnosti. Otázkou je, nakolik budou hráči stačit fyzicky, zvláště po uplynulé vyčerpávající sezoně. Vynucený exodus však pro Colchoneros může být nečekaným požehnáním – Simeone má nyní příležitost dodat kádru do žil novou energii.

Šance na titul podle redakce ctsport.cz: 20 %

Boj o Ligu mistrů

Španělská liga tradičně trpí obrovským a uměle rozšiřovaným nepoměrem mezi finanční silou Barcelony a Realu a zbytkem soutěže. Markantní rozdíl například v rozdělování příjmu z televizních práv (Barcelona a Real obdrží 90 % podílu, kdežto všechny ostatní týmy si přijdou jen na zbylých deset procent – v Anglii se oproti tomu finance přidělují veskrze rovnoměrně) vede k tomu, že oba týmy velmi často válcují zbytek La Ligy. Tato dominance však zastírá fakt, že ve Španělsku je kvalita klubů na velmi vysoké úrovni. To ostatně dokazují konstantní úspěchy tamějších celků v evropských soutěžích i výjimečná loňská sezona Atlétika Madrid.

Pokud pomineme Colchoneros, nejlepším příkladem z loňského roku je vítěz Evropské ligy Sevilla, která v semifinále soutěže vyřadila Valencii. Oba týmy by měly bojovat i o čtvrtou příčku zajišťující účast v předkole Ligy mistrů. Sevilla má skvělého kouče v Unaiovi Emerym a praktikuje pohledný fotbal, Valencia zase s kvalitním kádrem bude chtít odčinit podprůměrnou loňskou sezonu. Atakovat čtvrtou pozici by měl i Athletic Bilbao, pokud se vypořádá se zvýšeným penzem zápasů – Los Leones totiž dost možná čeká účast v základní skupině Ligy mistrů.

Podobným průběhem sezony, jaký nyní může čekat na Bilbao, si prošel i jeho baskický rival Real Sociedad. Pokud v předkole Evropské ligy překoná Krasnodar, bude figurovat "pouze" v druhé nejprestižnější kontinentální soutěži, a tak by se mohl soustředit spíše na La Ligu. Šanci vrátit se mezi evropskou elitu pak nebude chtít promarnit ani populární Villarreal. Žlutá ponorkaloni po návratu do La Ligy dlouho útočila na čtvrté místo a na rozdíl od jejích konkurentů nemusela provádět velké řezy v hráčském kádru. Každopádně se však vyplatí sledovat i domnělé komparzisty v boji o španělský titul. Tuto bitvu totiž mohou značně ovlivnit, měli by se prezentovat atraktivní kopanou a dojít daleko i v evropských pohárech.