Fotbalová liga i násilí na stadionech má pauzu. Jak ho dál řešit?
Praha – S koncem podzimního programu fotbalové Gambrinus ligy přichází několik měsíců pauzy nejen pro hráče a klubové vedení, ale také fanoušky. Vášně mnohých z nich si v několika případech delší volno opravdu vyžadovaly, proto Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS) spolu s policií začal opět diskutovat o bezpečnosti na fotbalových stadionech. Nejnovější ozdravný recept – zakoupení a výdej vstupenek pouze na jméno – se v několika rizikových případech osvědčil, po společném jednání ministra vnitra Radka Johna a předsedy ČMFS Ivana Haška se však na celoligové úrovni odsunul na neurčito. Aktuálním tak zůstává plán přítomnosti soudců na stadionech tak, aby v případě porušení zákona mohli výtržníky ihned trestat. Podle odborníků však bezpečnost na stadionech i v jejich okolí dokáže vyřešit pouze existence zcela nového zákona o sportu, upravujícího pravomoci pořadatelů a policistů nebo jasné postihy za konkrétní činy.
Jedním z propagátorů rázné legislativy je i koordinátor aktivit proti diváckému násilí Martin Synecký. Jako příslušník pražské kriminální policie se dlouhá léta zabývá problémy s bezpečností na sportovních akcích a klíč ke zlepšení situace vidí v kombinaci zákonem daných sankcí a rozumné domluvy policie s fanoušky. "Já jsem zastáncem neagresivního vystupování policie vůči fanouškům, založeném na domluvě, vzájemné komunikaci, ale to platí až do doby, kdy fanoušci začnou být agresivní nebo odmítnou ten vzájemný respekt," říká Synecký.
Ve službách policejního prezidia zaváděl do praxe síť konfliktních pozorovatelů, tzv. spotterů, kteří sledují dění na stadionech i mimo ně a vyhodnocují možná rizika. "V mezinárodním slangu mezi policií to znamená komplexní činnost tohoto policisty, který má znalost daného prostředí pro fanoušky, je využíván v komunikaci s klubem, musí mít znalost psychologie, sociologie, chování davu," nastínil Synecký. Díky svému povolání navštívil řadu evropských stadionů a základní nedostatek v tuzemském přístupu k fotbalovým "chuligánům" přičítá malé právní opoře.
Martin Synecký:
"Každý, kdo se touto problematikou zabývá, ví, že jedině absolutní vyloučení nevhodných fanoušků, které tam ani kluby, ani ostaní fanoušci, ani policie nechtějí, je jediným možným řešením toho, aby na zápasy začali chodit ostatní lidi … Přísnější sankce, přísnější legislativa i u přestupků je jedinou cestou, jak eliminovat násilí. Pokud nemáte kvalitní legislativu, nikdo s tím problémem nic nezmůže."
Nový zákon o sportu, který stanoví tresty za příslušné chování, tak může podle Syneckého vytvořit podmínky pro nový trend "low-profile policingu", tedy minimální přítomnosti a vstřícného postoje policistů, kteří vyčkávají v záloze a jejichž monitorovací práci nahradí dříve zmiňovaní "spotteři". "Podařilo se nám low-profile policing v praxi nasadit při mezistátním utkání reprezentace. Na několik tisíc skotských fanoušků byl nasazen minimální počet policistů a vše proběhlo v pořádku právě díky tomu, že jsme komunikovali dopředu se všemi zúčastněními stranami a připravili pro fanoušky i řadu bonusů výměnou za bezproblémové chování," dodal Synecký.
Na zmírnění projevů agrese na stadionech se podílí zejména tři tuzemské kluby s největší základnou fanoušků - Sparta, Slavia a Baník Ostrava. Prodej na základě předložení občanských průkazů několikrát vyzkoušely a například poslední duel Slavie s Baníkem se tak obešel bez výtržností. Kluboví představitelé připouštějí, že registrace přináší určité organizační komplikace i zvýšené finanční nároky, ale velký problém v tom nevidí. "Je to organizačně náročnější, ale zvládneme to. V rizikových a mezinárodních utkáních se to osvědčilo a neměli jsme s fanoušky problémy. Ale bylo to pouze jedno z řady dalších bezpečnostních opatření," upozornil slávistický mluvčí Ondřej Zlámal.
Poslední zápas Baníku v pražském Edenu byl spíše výjimkou. Pořadatelé ve spolupráci s policií musí krotit výtržníky zejména při vzájemných zápasech pražských "S" a ostravského Baníku. K nepokojům se však na konci minulého ročníku přidalo kuriózní spojení příznivců dvou sousedních klubů z pražských Vršovic, kteří se nespokojili se společným stadionem. Bohemians 1905 z finančních důvodů museli přestěhovat z vršovického Ďolíčku do Edenu, kde má svojí základu Slavia. Protestní dav proto během vzájemného zápasu v 1. kole podzimní části došel až k vršovické radnici, kterou fanoušci při podobném pochodu v květnu poničili.
Vážnější střety fanoušků s policií doprovázely zápasy Hradce Králové se Spartou nebo Ostravy s Plzní. Policisté tak museli řešit zdemolovaný autobus nebo vlak i újmy na zdraví. Šestnáct lidí utrpělo zranění při potyčkách fanoušků fotbalové Sparty se slovenskou policií v Žilině před odvetným zápasem 4. předkola Ligy mistrů.
Podnětné srovnání nabízí současný systém bezpečnostních opatření v Anglii. Agrese tamních "hooligans" dosahovala vrcholu v 80. letech, kdy se problém fotbalového výtržnictví následně dostal na přední místa volebních programů. Použití světlic, vstup diváka na hřiště, vhazování předmětů na hrací plochu nebo rasistické nadávky – to vše je v současnosti kvalifikováno jako trestný čin a díky kvalitnímu kamerovému systému na stadionech umožňuje konkrétní osoby přesvědčivě identifikovat a zadržet. "Margareth Thatcherová založila svou kampaň na boji proti chuligánství. Legislativa následně vytvořila zákon o sportu. Každý dobře ví, co mu hrozí za jakýkoliv přestupek. Divák má například celých 90 minut možnost přečíst si na zadních částech reklamních transparentů: Za vniknutí na hrací plochu hrozí odnětí svobody na tři roky," dodal Synecký.
