Cipro vzpomíná na brečící Římany a "neznámého" Zidana. A věří, že Slavie historický počin vyrovná

Muž, který během fotbalové kariéry dokázal vystudovat práva. Ve Slavii odehrál devět sezon a pak v Edenu ještě třikrát trénoval. V roce 1996 s týmem řádil v Poháru UEFA, vyhrál ligu a rok poté i národní pohár. To je krátký výčet Františka Cipra.

Právě dnes čtyřiasedmdesátiletý kouč je se svým klubem nadále v kontaktu a na čtvrteční bitvu se těší. Sám příznává, že ale velkým fanouškem anglického fotbalu není. "Anglické mančafty hrají výborně mezi sebou a před padesáti tisíci diváků - to je paráda. Ale když vidíte Leicester nebo opěvovaný Manchester City... vždyť nic nevyhrály. Arsenal je ale určitě lepší než Leicester," uvažuje oslavenec.

Podobnost? Ani čistě náhodná

Podobnost mezi jeho tehdejším úspěšným týmem a současnou Slavií nevidí žádnou. "Svět je jiný i fotbal je jiný," říká přesvědčeně, jen si není jistý, jestli bohužel nebo bohudík. "Mně se líbil tehdejší fotbal víc, ale život jde dál," dodává věcně s tím, že v týmu měl tehdy jediného cizince Ondřeje Krištofíka z Bratislavy. "A už to byla událost," dodává s úsměvem.

Odvetu řešil i Fotbal fokus podcast, který si můžete pustit i na Spotify a v dalších podcastových aplikacích:

Rád si vzpomene, jak poráželi bundesligové týmy a hráli proti Zidanovi... "To byl zážitek pro mě i pro celou Slavii," vybavuje si velkou pohárovou jízdu. A vzpomíná na nervy před čtvrtfinálovou odvetou s AS Řím, který v Praze porazili 2:0.

"Prohráli u nás a vymlouvali se na všechno možné od špatného počasí přes terén po tvrdou hru. Jejich sebevědomí se to hrozně dotklo. Takže jsme věděli, co nás tam čeká, a taky se to stalo," vrací se v myšlenkách o čtvrt století zpět, kdy v odvetě prohráli 1:3 a postoupili.

"Měli jsme taky kliku, ale tak to je, jednou máte štěstí, jindy smůlu, to je fotbal. V Římě jsme přespali, jeli jsme domů až druhý den, takže jsme to náležitě oslavili – bylo to super," vzpomínal na jeden z největších okamžiků své trenérské kariéry.

Zklamání jménem Bordeaux a Zidane jako překvapení

Semifinále začalo pro slávisty zklamáním. "Kromě nás tam postoupily Bayern, Barcelona a Bordeaux. Všichni se těšili na Bayern nebo na Barcelonu, jenže jsme dostali Bordeaux, o němž jsme nic nevěděli, jak kvalitní je to tým. Tehdy nebylo tolik informací jako teď, takže Zidane a Dugarry nám nic moc neříkali. Já je před zápasem viděl jednou a kluci vůbec. Až ve Francii jsme zjistili, že Zidane je velká hvězda. Ta reklama kolem něho, to už bylo vidět, že to je velký fotbalista."

A co by Cipro poradil svým následovníkům, jak se mentálně připravit na odvetu s Arsenalem? "Já si myslím, že není co. Sebevědomí mají dostatečné, budou si věřit, nálada a nabuzení na zápas tam jsou určitě – jsou v ideálním rozpoložení."

Zahraničí láká

Tehdy se Ciprovi po úspěchu rozběhli hráči do zahraničí, ale v téhle době nečeká, že by něco podobného mělo Slavii nějak fatálně postihnout. "Můj názor je, že zájem bude tak o čtyři hráče a odejdou dva. Nejspíš bych to viděl na Provoda a Olayinku, a místo nich přijdou tři stejně kvalitní," odhaduje bývalý trenér, jak letní přestupové období změní sestavu Slavie, a chválí její ekonomickou situaci. Přičemž pražský celek má mezi osmi čtvrtfinalisty Evropské ligy zdaleka nejnižší rozpočet.

Cipro tehdy po evropském úspěchu také brzy vyrazil trénovat do zahraničí, když strávil dvě sezony v Innsbrucku a pak vedl v Rakousku ještě Linec. Nyní se hodně mluví o tom, že zájem ze zahraničí bude také o trenéra Jindřicha Trpišovského...

"Na rozdíl od nás tehdy by si teď asi finančně moc nepolepšil, protože ve Slavii, co jsem slyšel, má smlouvu dobrou. Takže kromě Anglie a špičkových mančaftů v Německu a ve Španělsku by víc nedostal. Ale je lákavé zkusit si to. Jiná řeč, jiná mentalita a je to dobrá zkušenost nejen po fotbalové stránce, ale i pro život, je to zkrátka jiné," rozloučil se úspěšný kouč.