Ďolíček slaví pětaosmdesátiny. Domov klokanů přežil nálet a slavil i titul
Praha - Předválečnému československému fotbalu dominovala Slavia se Spartou, na přednější příčky tabulky se ale někdy dostaly i jiné pražské kluby, třeba Viktoria Žižkov či AFK Bohemians. Zatímco obě slavná pražská "S" hrála své domácí zápasy na Letné a viktoriáni od konce 20. let na Třebešíně, "klokani" obývali již od roku 1914 Vršovice.
27. března 1932 byl necelý kilometr od původního Ďolíčku otevřen nový bohemácký stadion, který nesl jméno předsedy klubu a ředitele Vršovické záložny Zdeňka Dannera. Dlouholetý vršovický rival zelenobílých, sešívaná Slavia, se do čtvrti přistěhoval až v září 1953.
Fotbalový klub Bohemians založili v roce 1905 členové sportovního kroužku Kotva Vršovice, kteří jej pojmenovali AFK Vršovice. Název se poprvé změnil o 22 let později, kdy Vršovičtí během zájezdu do Austrálie vystupovali jako Bohemians, tedy Češi. Vedle nového jména, které mu za čestnou reprezentaci ponechal domácí fotbalový svaz, získal klub i párek klokanů, jehož má "Bohemka" od té doby ve znaku.
Od srpna 1914 měli Vršovičtí svůj stánek s názvem Ďolíček pod kasárnami v ďolíku u Kodaňské ulice. A termín "ďolíček" zůstal Bohemians pro jejich stadion dodnes, i když ten nynější je o necelý kilometr na západ.
Po návratu Bohemians z výletu k protinožcům v roce 1927 se na stadion s kapacitou 6 000 diváků valily davy příznivců, v roce 1930 při utkání se Spartou dokonce praskly ochozy. Z iniciativy tehdejšího předsedy Dannera vznikla myšlenka vybudovat pro klokany stánek důstojnější, a to u Botiče.
Trenér Pospíchal dovedl Bohemians k jedinému ligovému triumfu
Otevření stadionu o Velikonocích 27. března 1932 patřilo dvojzápasu Bohemians – Slavia a Viktoria Žižkov – Teplitzer FK. Celý ceremoniál byl vysílán v rozhlase. Autorem projektu stadionu byl známý vršovický architekt A. Vejvoda, půdorys stadionu zůstal zachován dodnes. Povrchem byla jemná škvára, dominantou moderní tribuna na podélné straně u Botiče.
"Dannerův stadion Bohemians" poničil spojenecký nálet v únoru 1945, o tři roky později muselo z průčelí hlavní tribuny zmizet Dannerovo jméno i tradiční jméno klubu, který byl poté mnohokrát přejmenováván. V roce 1951 byl na stadionu položen místo škváry trávník, v polovině 60. let bylo zprovozněno umělé osvětlení a v létě 1970 se nad Ďolíčkem vztyčila nová kovová tribuna.
Nejslavnější období klokanů je spjato s trenérem Tomášem Pospíchalem, který v roce 1983 dovedl celek z Ďolíčku k dosud jedinému titulu. V té době patřili zelenobílí k domácí špičce a dařilo se jim i v evropských pohárech, o čemž nejlépe svědčí jejich semifinálová účast v Poháru UEFA v mistrovské sezoně 1982/83. Tehdejší opory jako Antonín Panenka, Přemysl Bičovský nebo Vladimír Borovička se prosazovaly i v reprezentaci.
Po roce 1989 měnil Ďolíček, který má nyní kapacitu 5000 diváků (do roku 2003 měl přes 13 300 diváků), několikrát majitele, do různých sporů upadl i fotbalový klub.
Vlastníkem stadionu se po dlouhých letech sporů stává Hlavní město Praha, které na začátku letošního března podepsalo kupní smlouvu s prodávající firmou Safety Real. Bývalému vlastníkovi má město zaplatit přes 121 milionů korun. Zastupitelstvo magistrátu zároveň schválilo smlouvu o budoucím pronájmu s Bohemians, klub bude městu platit ročně 1,5 milionu korun po dobu deseti let.