Poprvé ve třech zemích, poprvé se 48 týmy a s rekordní diváckou návštěvností. Nejen to nabídlo právě skončené 22. mistrovství světa. Ve finále v New Jersey triumfovali Španělé, kteří výhrou 1:0 v prodloužení překazili Argentině sen o obhajobě. Pro Lionela Messiho finálová porážka znamenala pravděpodobně emotivní loučení s reprezentační kariérou, naposledy se na velké akci představily i další hvězdy jako Neymar, Cristiano Ronaldo nebo Luka Modrič. Připomeňte si znovu nejzajímavější okamžiky turnaje.
Vítězství fotbalu nad destrukcí
Argentina mohla jako teprve třetí tým po Brazílii a Itálii obhájit titul, finále ale bylo jednoznačnou záležitostí. Albiceleste za celé utkání nevystřelili na branku, jediné dvě gólové šance si vypracovali až v závěru prodloužení.
Hrdinou se ve 106. minutě stal křídelník Barcelony Ferran Torres, který jediným gólem finále postrčil Španěly ke zlatu. Jen nemohoucnost jeho spoluhráčů v koncovce a skvělý Emiliano Martínez v brance Argentiny zabránili tomu, aby bylo rozhodnuto ještě v základní hrací době.
Úřadující mistři světa se prezentovali „depresivním antifotbalem“ a tvrdou a zákeřnou hrou, kterou světová média po zápase rozcupovala.
„Argentina se znovu pokusila proměnit zápas v bojiště. Spousta soubojů, přerušování, fauly a snaha diktovat tempo pomocí tvrdosti a zákeřností. Španělsko udělalo pravý opak – pokračovalo ve víře ve fotbal,“ zhodnotila finále španělská Marca.
„Španělsko vyhrálo mistrovství světa jako triumf fotbalu nad argentinskými zločiny. Bylo potřeba prodloužení, ale díkybohu zvítězil sport. Messi ani Argentina si nezasloužili nic,“ nebral si tradičně servítky britský The Telegraph.
„Španělsko. Nutně Španělsko. Nevyhnutelně Španělsko. Kdyby zvítězila Argentina, byla by to urážka fotbalu. Krásný triumf pokazil jen soupeř, který se rozhodl nehrát. Velkolepé Španělsko, ošklivá Argentina,“ měla jasno italská Gazzetta dello Sport.
Velkolepá rozlučka fotbalového mesiáše
Nejlepším hráčem turnaje se stal kapitán mistrů Rodri, nejlepším střelcem Kylian Mbappé, přesto byl největší postavou turnaje i ve 39 letech znovu Lionel Messi.
Na svém pravděpodobně posledním MS skóroval argentinský kapitán v pěti utkáních v řadě, celkem osmkrát a přidal čtyři asistence.
V semifinále se sice neprosadil, ale přihrál na oba góly při obratu proti Anglii a jen díky jeho příspěvku si jinak nepříliš přesvědčiví Argentinci znovu zahráli o zlato.
V play-off se totiž nejprve trápili s Kapverdami, přes Egypt postoupili stejně jako přes Albion až díky brance v nastaveném čase a ve čtvrtfinále přešli přes oslabené Švýcarsko až v prodloužení.
Ofenzivní přestřelka v zápase útěchy
Zatímco evropská federace UEFA zrušila zápas o třetí místo na Euru už před více než 40 lety, na mundialu se o bronz stále hraje, byť utkání poražených semifinalistů je často kritizováno jako zbytečné. Patří však často k nejatraktivnějším zápasům vyřazovací části a Francie s Anglií ho pozvedly na ještě vyšší úroveň.
Albion v bláznivém zápase vedl v poločase 4:0, Francouzi se ale po přestávce herně i výsledkově zvedli a nebyli daleko od obratu. Anglie nakonec zvítězila v bezstarostné přestřelce 6:4, pokazila Didieru Deschampsovi rozlučku na lavičce Francie a získala první cenný kov od zlatého domácího MS 1966.
Zápas vstoupil do historie řadou milníků. Šlo o nejgólovější utkání o třetí místo a první zápas MS od roku 1982, ve kterém padl dvojciferný počet branek. Utkání, ve kterém by oba týmy skórovaly alespoň čtyřikrát, se pak naposledy odehrálo mezi SSSR a Kolumbií v Chile 1962. Absolutní rekord z roku 1954, kdy Rakousko přestřílelo domácí Švýcary 7:5, však odolal.
Francouz Michael Olise přihrál na dvě branky a sedmi asistencemi překonal dosavadní maximum Pelého z MS 1970. Neoficiálním rekordmanem zůstává Oliseho krajan Raymond Kopa, který o dvanáct let dříve přihrál na osm gólů, FIFA ale tuto statistiku oficiálně sleduje až od roku 1966.
Kylian Mbappé dvěma góly dosáhl na metu deseti branek na turnaji, což se naposledy podařilo Gerdu Müllerovi v Mexiku 1970.
Kapitán Francouzů navíc na další čtyři góly přihrál, více bodů na jednom turnaji dosud žádný hráč nezískal. Zároveň se Mbappé s 22 góly ve 22 zápasech dostal do čela historického pořadí střelců před Messiho.
Anglie odehrála proti tradičnímu rivalovi možná nejlepší první poločas v historii a dala vzpomenout na památné vítězství tehdy úřadujících mistrů světa z roku 1969, kdy ve Wembley vyhrála nad Francií 5:0.
Bukayo Saka dosáhl jako druhý hráč na letošním MS hattricku, Jude Bellingham pak uzavřel v nastaveném čase skóre a jako první Angličan skóroval na jednom turnaji sedmkrát.
Nadšení nováčci a vikingský fenomén
Na letošním MS se představili čtyři úplní nováčci. Asijská dvojice Jordánsko – Uzbekistán skončila ve svých skupinách bez bodu poslední.
Zaujalo Curacao. Historicky nejmenší účastník turnaje sice začal debaklem s Německem 1:7, pak ale po heroickém výkonu dokázal remizovat 0:0 s favorizovaným Ekvádorem.
Senzací pak byly bezesporu výkony Kapverd. Fotbalisté ze souostroví u afrických břehů ze čtyř zápasů ani jednou neprohráli v základní hrací době.
Hned na úvod šokovali senzačním výsledkem 0:0 proti pozdějším mistrům světa Španělům, který udělal hvězdu z čtyřicetiletého brankáře Vozinhy.
Poté dokázali remizovat také s Uruguayí a Saúdskou Arábií a z druhého místa skupiny proklouzli do play-off, kde podlehli Argentincům až v prodloužení a Sidny Lopes Cabral vstřelil jeden z nejkrásnějších gólů turnaje.
Norové postoupili na mundial po 28 letech a rovnou v roli černého koně. Tu potvrdili beze zbytku, když jejich drakkar dovesloval až do čtvrtfinále. Přitom se v osmifinále zasloužili o to, že favorizovaná Brazílie odjížděla domů s nejhorším umístěním od roku 1990.
Dvěma góly se o to přičinil útočník Erling Haaland, který na šampionátu skóroval v pěti zápasech celkem sedmkrát a byl jednou z hlavních ofenzivních hvězd turnaje. Mezi fenomény MS se pak zapsalo společné „veslování“ Norů s fanoušky po zápasech.
Dvojí lekce pro Almiróna
Rychlejší střídání a autová vhazování do historie turnaje příliš nezasáhly, hra ale byla díky nim ve většině zápasů znatelně plynulejší. Další dvě pravidlové novinky byly o poznání kontroverznější a obě si na vlastní kůži jako první vyzkoušel Miguel Almirón.
Záložník Atlanty byl v základní skupině nejprve v utkání s USA potrestán žlutou kartou poté, co nafilmoval pád po zákroku Tima Reama. Rozhodčí Danny Makkelie původně potrestal amerického kapitána, systém VAR jej ale opravil na základě pravidla o záměně hráče.
Prestianniho pravidlo
Proti Turecku se zase Almirón dostal do slovní rozepře s Mertem Müldürem, při které si zakryl rukou ústa. Salvadorský sudí Iván Barton poté poprvé aplikoval takzvané Prestianniho pravidlo a Paraguayce za toto gesto vyloučil.
Ve vyřazovací části viděl za stejný prohřešek červenou kartu ještě ekvádorský obránce Piero Hincapié proti Mexiku. Ve čtvrtfinále mezi Argentinou a Švýcarskem pak dostal žlutou kartu za simulování Breed Embolo. V jeho případě byla ale druhá a Argentinci následně v přesilovce otočili výsledek.
Červená? Nevadí, hraješ
Největší skandál turnaje, alespoň co se dění na hřišti týká, patřil domácímu výběru. Folarin Balogun byl v duelu s Bosnou vyloučen za prošlápnutí kotníku soupeře. Americký útočník přesto do osmifinále proti Belgii nastoupil.
Za jeho omilostnění totiž intervenoval sám prezident Donald Trump u šéfa FIFA Gianniho Infantina a disciplinární komise následně bezprecedentně změnila Balogunův trest na podmíněný.
Fotbalová veřejnost se poté většinově obrátila proti svěřencům Mauricia Pochettina, pro které navíc po porážce 1:4 vzápětí turnaj skončil.
Neznatelná česká stopa
Po dvaceti letech se na největším fotbalovém jevišti objevil i český tým, bohužel však v roli „křoví“. Výběr Miroslava Koubka patřil podle expertů k nejslabším a nejnudnějším týmům turnaje a jeho cesta po zásluze skončila už po třech zápasech.
V jedné z nejslabších skupin šampionátu uhráli Češi jediný bod, když po bázlivém výkonu ztratili vedení s Jihoafrickou republikou. Předtím nestačili na Jižní Koreu a na závěr utrpěli debakl 0:3 s pořadatelským Mexikem.
Český tým dal ve třech zápasech jediný gól ze hry, i kvůli komplikovanému cestování nestačil na soupeře fyzicky a předváděná hra postrádala čitelný rukopis zejména v ofenzivní fázi.
Po turnaji skončil kromě několika hráčů také trenér Koubek a národní tým tak v podzimní skupině Ligy národů povede už čtvrtý kouč za poslední rok.
