Čerstvý osmdesátník Vengloš se prosadil u reprezentace i v zahraničí
Bratislava - Nejspíš žádný český či čs. fotbalový trenér se nemůže pochlubit tolika prestižními štacemi jako Jozef Vengloš. Kromě federální reprezentace, kterou vedl v rekordních 76 zápasech, koučoval například Sporting Lisabon, Aston Villu, Celtic Glasgow či Fenerbahce. Držitel řady prestižních vyznamenání za zásluhy o rozvoj fotbalu, jenž byl na rodném Slovensku vyhlášen nejlepším trenérem 20. století, se dnes dožívá 80 let.
"Každý klub byl specifický a trénování v něm bylo obohacující. Asi nejlepší vzpomínky mám na Slovan Bratislava, Aston Villu a Celtic. Díky trenéřině jsem procestoval přes sto zemí a získal širší pohled na fotbal i tamní život vůbec. Člověk tak nakonec zjistí, že všude dobře, doma nejlíp," shrnul své bohaté zkušenosti Vengloš, jenž v různých exhibicích několikrát vedl výběry světa i Evropy.
Společně s Janem Fáberou dovedl v roce 1972 juniorský národní tým ke zlatu z ME do 23 let, následující rok byl jmenován trenérem Slovanu i Ježkovým asistentem u reprezentačního áčka. K jeho největším úspěchům patří titul mistrů Evropy z roku 1976. Na dalším ME o čtyři roky později dovedl už jako hlavní kouč Československo k bronzu, na MS 1990 v Itálii postoupil s týmem až do čtvrtfinále.
Se Slovanem slavil Vengloš v letech 1974 a 1975 ligový titul, ještě zásadnější vliv na jeho kariéru měl senzační triumf na ME 1976 v Jugoslávii. "Zlato z Bělehradu mi jako trenérovi a fotbalovému odborníkovi otevřelo dveře do světa," přiznal Vengloš. "Každý chtěl zjistit, proč špičkové světové týmy tahaly v zápasech s námi za kratší konec. A to naše tajemství se nazývalo vysokohorská příprava," dodal jeden z jejích průkopníků.
Po působení ve Sportingu Lisabon a úspěšném návratu k národnímu týmu se v roce 1990 díky angažmá v Aston Ville stal premiérovým nebritským manažerem v anglické nejvyšší soutěži. O tři roky později byl jmenován prvním koučem Slovenska v novodobé historii, vedl i reprezentace Malajsie a Ománu. Po dalších prestižních štacích ve Fenerbahce a Celticu se s trénováním rozloučil v roce 2002 na lavičce japonské Ičihary.
Poté vyznavač kréda "nic na světě, co má nějakou cenu, nejde bez tvrdé práce a zvýšené námahy" působil jako expert FIFA pro vzdělávání trenérů, pozorovatel FIFA i UEFA na významných akcích a byl i předsedou Unie evropských trenérů. V roce 1999 založil se svými syny Jozefem a Jurajem fotbalovou akademii.
"Mám pěknou práci. Můžu si sám dirigovat svůj život, na to už mám ve svém věku snad nárok," řekl před lety nositel nejvyšších vyznamenání FIFA i UEFA. "Nemám sice tolik času na svá čtyři vnoučata, ale na druhou stranu se zase pak o to víc těšíme na to, až se zase společně potkáme," dodal milovník divadelních představení.
