Bundesliga 2013-14: budoucnost soutěže, která stojí na rozcestí

Na jednu stranu se obavy německých fanoušků zvláště po historickém finále mezi Bayernem a Dortmundem mohou zdát dosti ukvapené. Bundesliga je bezpochyby finančně nejzdravější ligou z pěti nejlepších evropských fotbalových soutěží. Fanoušci ve vlastnické struktuře jednotlivých klubů musejí zastupovat nejméně 51 % a svazové vedení nastavilo velmi přísná pravidla pro kluby, které po sezoně končí v červených číslech.

V případě Bundesligy se také jedná o zdaleka nejnavštěvovanější soutěž v Evropě. Velmi přijatelná cena vstupenek a nepříliš restriktivní prostředí na stadionech – smí se zde kouřit, pít alkohol či stát, jinými slovy něco nemyslitelného například na anglické půdě – to vše spěje k dobré atmosféře na zápasech. A konečně také díky mohutné restrukturalizaci fotbalové výchovy, která již trvá celé desetiletí, se na hřištích začíná objevovat čím dál více talentovaných domácích hráčů. Výsledky této revoluce po loňském úspěchu pak vlastně ani není třeba zdlouhavě představovat – v základních sestavách obou týmů bylo dohromady 12 hráčů, kteří by mohli hrát za německou reprezentaci.

Smrt na začátku

Uli Hesse, německý novinář a autor knihy Tor!, brilantně mapující německou fotbalovou historii, však přesto situaci hodnotí mnohem střízlivěji. "Německým fotbalovým fanouškům budiž odpuštěn pocit, který měli londýnští punkeři v roce 1976 či grunge rockeři ze Seattlu v roce 1989. Svět najednou spatřil, jak fascinující tyto hudební scény jsou, a najednou se jimi úplně pohltil a začal je brát masově za své. V hloubi duše však původní příznivci těchto subkultur začali mít neodbytný pocit, že ty nejlepší dny jsou již za nimi," popsal Hesse situaci před několika měsíci v Guardianu.

Německým fanouškům, stejně jako původním příznivcům punku či grunge, opravdu nelze přičítat jakékoliv snobství, že by jejich milovaná záležitost jen dostala větší pozornost, a tím pádem ztrácela své kouzlo dosud neobjeveného. Bundesliga začíná mít reálné problémy, které pozvolna začínají požírat to, co je na ní neotřelého. Uvolněné návštěvní řády na stadionech přispívají nejenom k dobré atmosféře, ale také ke vzrůstajícímu násilí a chuliganismu. Vedení soutěže začíná podnikat kroky, které by tyto negativní jevy potlačily, to by však mohlo vést ke konci benevolentních pravidel na stadionech.

Cesta ke stagnaci

Restrikce ze strany Německého fotbalového svazu (DFB) na adresu klubů, které investují více, než na co finančně stačí, mají za efekt nejenom nezadlužování klubů, ale do značné míry také jejich stagnaci. Kluby jako Bayern Mnichov na této situaci vydělávají, protože jsou dominujícími týmy soutěže a rok co rok se probojovávají do Ligy mistrů. Díky účasti v nejprestižnější evropské soutěži pak dokáží kumulovat mnohem větší prostředky než týmy ze středu tabulky.

Žádný klub nemůže být vlastněn jedním investorem, který by do týmu nalil neomezené prostředky. Ceny lístků si zároveň kluby kvůli silnému slovu fanoušků nemohou dovolit šponovat nahoru, a tak musejí finance shánět jinou cestou – sponzoringem. Firmy jsou však znatelně méně ochotné přispívat stejné částky týmům ze středu tabulky jako klubům z její špičky. Situaci menší kluby dokáží řešit obdivuhodně. Například Freiburg, loni pátý v Bundeslize, má vynikající systém výchovy hráčů (výběry klubové mládežnické akademie opakovaně končily na vrcholu tabulek ve svých věkových kategoriích) a nesmírně propracovaný skauting.

Traum(a) s Götzem

V podstatě velmi přirozená cesta k úspěchu však má své meze. Jak velké, jsme se mohli přesvědčit na konci minulé sezony. Borussia Dortmund, finalista loňského ročníku Ligy mistrů, mistr Bundesligy z let 2011 a 2012 a ztělesnění všech pozitiv německého klubového fotbalu, se stejně nedokázala ubránit obřímu finančnímu potenciálu Bayernu Mnichov. Těsně před semifinále Ligy mistrů s Realem Madrid vyšlo najevo, že klub byl na základě výkupní klauzule nucen prodat největší talent německého fotbalu a svého odchovance Maria Götzeho do kádru největšího rivala.

Disproporce mezi jednotlivými kluby lze umenšovat genialitou realizačního týmu či hráčského kádru. Borussia, byť velmi pomalu, již díky svým úspěchům začíná dorůstat na úroveň Bayernu i finančně. Pozici největšího, nejvlivnějšího a nejmovitějšího německého klubu a obrovskou fanouškovskou základnu však jen tak smazat nelze a vše slouží jako nejdůležitější východiska k úspěchu. Mnichovský tým je tak momentálně až děsivě jasným favoritem Bundesligy. Kurz na jeho vítězství v nejvyšší německé soutěži je až bezprecedentně nízký – okolo 1,2 –, zatímco Borussii vystavili bookmakeři kurz 6,0.

Ani Bayern, disponující bezkonkurenčně nejkvalitnějším kádrem v Bundeslize, a dost možná i v celé Evropě, však nemá na růžích ustláno. Příchod Pepa Guardioly, stejně jako nákup Thiaga Alcantary a již zmiňovaného Götzeho, by teoreticky měl znamenat neomezené vládnutí současného obhájce treblu. Ani nevyrovnanost výkonů kvůli nedostatku motivace nelze očekávat – něco takového je pod notoricky pedantským koučem téměř nemyslitelné. Německou reprezentaci, v kádru Bayernu hojně zastoupenou, navíc na konci sezony čeká mistrovství světa. V Brazílii již chce Die Mannschaft konečně zvítězit, a hráči zde proto budou chtít být v co nejlepší formě.

Konstruktivní destrukce?

Přesto však i v týmu loňského suveréna existují pochybnosti. Guardiola usiluje stejně jako při svém působení v Barceloně o to, aby jeho tým po sérii úspěchů byl stále co nejméně předvídatelný a čitelný. Pro španělského kouče bude důležité udržet si hráčskou kabinu na své straně a docílit změn, které nenaruší harmonii týmu. Takticky nesmírně flexibilnímu kádru by španělský trenér chtěl vštípit větší důraz na držení míče a hru po zemi, zároveň mění rozestavení 4-2-3-1 na 4-3-3.

Guardiola tak demontoval jednu pozici defenzivního středopolaře. Odnáší to již Luiz Gustavo, který míří do Wolfsburgu, a také loni téměř bezchybný Javi Martinez, který zatím nastupuje na pozici středního obránce. Loni ve vynikající formě hrající útočník Mario Mandžukič zatím do nového systému hry příliš nezapadá. Nejproblematičtější záležitostí by pak mohl být příchod Thiaga. Nesmírně talentovaný záložník již v přípravných utkáních často působil v základní sestavě místo oblíbence domácího publika a jednoho ze strůjců loňského bezprecedentního úspěchu Bastiana Schweinsteigera. 

Nejde však jen o to, co se děje na hřišti. Nejdůležitější postava v klubovém vedení, prezident Uli Hoeness, čelí obvinění z daňových úniků. Jak by se Bayern vyrovnal s případným odchodem, ne-li dokonce odsouzením jednoho z nejvlivnějších mužů v německém fotbale, je téměř nemožné si představit. "Jeho případný odchod by Bayernu citelně ublížil, pro fanoušky mnichovského klubu by to byla noční můra. Proslulá stabilita klubu ve vedení by byla vážně ohrožena mocenským vakuem, které by nastalo jeho odchodem. V Mnichově jako by se schylovalo k zemětřesení," píše v článku pro ESPN expert na německý fotbal Raphael Honigstein.

Robin Hood vs. bazuka

"Máme luky a šípy," načíná svou typicky vtipnou, přestože poněkud bizarní analogii trenér Dortmundu Jürgen Klopp. "A když zamíříme přesně, umíme trefit do černého. Jde jen o to, že Bayern má bazuku. Pravděpodobnost, že se trefí do černého oni, je samozřejmě větší. Ale Robin Hood byl vlastně nakonec taky docela úspěšný," říká kouč žlutočerných. Jeho výrok je vlastně přesným zhodnocením situace, v níž se oba kluby nacházejí. Přestože finančním potenciálem Dortmund Bayernu konkurovat nemůže, nahrazuje téměř vše vynikající soudržností klubu, který se dokázal oklepat i z traumatu odchodu Maria Götzeho.

Peníze z prodeje ofenzivního záložníka Borussia investovala do velmi nadějného Arménce Henrika Mchitarjana a útočníka Saint-Etienne Pierre-Emericka Aubameyanga. Vedení Dortmundu navíc prokázalo tvrdé nervy, když odolalo odchodu své druhé největší hvězdy, útočníka Roberta Lewandowského, znovu do Mnichova. Vědomě sice přichází o podstatnou sumu a prakticky tak nechává polského forvarda, jemuž příští léto končí smlouva, za rok odejít zdarma. Jde však o velký psychologický signál, který Dortmundu značně pomůže do příští sezony.

Mistr z let 2011 a 2012 stále dokáže porazit svého největšího konkurenta, jak při poslední příležitosti dokázal i v německém superpoháru výhrou 4:2. Kromě toho však také získal obrovské zkušenosti při pouti Ligou mistrů a přilepšil si i v koeficientu UEFA. Díky tomu by se nemusel znovu ocitnout ve skupině smrti jako v loňském ročníku a mohl by také lépe rozvrhnout síly do příštího ročníku Bundesligy, kde zvláště na podzim ztratil kontakt se suverénním Bayernem.

Cestou Premier League, nebo La Ligy

Přestože jsou možnosti ostatních klubů v porovnání se špičkou poměrně omezené, jde o situaci mnohem lepší než například ve španělské La Lize. Potenciál dřímá ve více klubech, zvláště pakliže v návaznosti na loňské úspěchy Bundesliga dokáže vyjednat podstatně výhodnější smlouvy za prodej televizních práv. Zásadní přitom pro vedení soutěže bude stavět na celé identitě Bundesligy, podobně jako v případě Premier League a naprosto odlišně od příkladu La Ligy. Zde drtivou většinu financí z prodeje práv drží Barcelona a Real Madrid a ostatní kluby i ve spojitosti s vlastními finančními potížemi nemají jakoukoliv šanci konkurovat dvěma superklubům. A to přesto, že jejich kvalita je vysoká, jak dokázalo například obsazení finále Evropské ligy Atlétikem a Bilbaem v roce 2012.

Pakliže se podaří Bundeslize vyhnout se španělskému scénáři, zanedlouho budeme moci sledovat velký vzestup dalších klubů. Nejlepšími předpoklady zajistit si třetí místo v letošním ročníku přitom oplývá Schalke, kromě něj mají šance také Leverkusen, Mönchengladbach či Wolfsburg. Zopakovat vynikající sezonu po sérii odchodů bude těžké pro Freiburg, kde nově působí Václav Pilař, naopak Frankfurt, kam zanedlouho s velkou pravděpodobností odejde Václav Kadlec, posílil právě o dva důležité hráče týmu z Baden-Württemberska – Rosenthala a Fluma.

Všechny zmiňované kluby však jsou schopny usilovat o to, aby se Bundesliga nestala soutěží jednoho či dvou klubů. Německá nejvyšší soutěž má propracovanou infrastrukturu, vynikající fanouškovskou základnu a zdravou finanční platformu. Teď bude důležité, jaké kroky Bundesliga jako celek bude schopna podniknout, aby dokázala naplno využít svůj obrovský potenciál.