Bolí mě duše, říká kouč Dynama Kyjev Lucescu po odchodu z Ukrajiny

Myslel, že je to bouřka. Tak Mircea Lucescu, slavný rumunský kouč fotbalistů Dynama Kyjev, vzpomíná na začátek ruské invaze na Ukrajinu. "Probudil jsem se uprostřed noci a pomyslel si: Co je s počasím? Bouřky v únoru? Ten zvuk byl děsivý," řekl pro britský The Guardian. "Ráno jsem pak zjistil, co se stalo. Všude vládla panika," vzpomínal šestasedmdesátiletý trenér.

To, co nastalo, byl podle něho boj o holé přežití. Dvanáct let strávil na lavičce Šachtaru Doněck, před dvěma lety přebral kyjevské Dynamo. Lucescu už je doma v Rumunsku, kam pomohl také některým svým hráčům. "Nechtěl jsem odejít. Udělal jsem to jen proto, že jsem si uvědomil, že z Bukurešti mohu pomoci víc, než kdybych byl s hráči v Kyjevě," říká.

Spolu s UEFA a rumunským a moldavským fotbalovým svazem pomáhal rumunský trenér zahraničním hráčům z Dynama a Šachtaru dostat se přes Bukurešť domů. "Rumunské velvyslanectví chtělo, abych odešel, i můj klub měl stejný názor. Ale nejdřív jsem chtěl vědět, co se stane s kluky v týmu," tvrdí Lucescu. Na Ukrajině byly po zavedení výjimečného stavu zastaveny všechny sportovní soutěže a například Šachtar přišel o víc než deset hráčů. Jihoameričané se už vrátili domů.

Jakmile se Lucescu dostal do Bukurešti, začal plánovat, jak dostat rodiny svých hráčů do bezpečí. Díky němu odjely dvěma autobusy z Ukrajiny manželky, rodiče a děti hráčů, což bylo víc než osmdesát lidí. "Někdo jim musel pomoci," říká zkušený kouč. "Pomáhal jsem, jak to jen šlo. Rodiny hráčů jsou v bezpečí."

Dva hráči Šachtaru, Serhiy Kryvcov a Taras Stěpaněnko, spolu s kapitánem Dynama Sergijem Sydorčukem mohli opustit Ukrajinu, protože jsou otci tří dětí. Lucescu je má nedaleko od sebe. "Sydorčuk se během pobytu v Bukurešti stal počtvrté otcem, takže má nyní k městu zvláštní vztah," dodal trenér.

To byl ale jeden z mála okamžiků, při němž se prý při rozhovoru usmál. "To, co jsem těžko zvládal, byly scény, které jsem viděl na cestě do Rumunska. Lidé s dětmi nechávali svá auta kilometry daleko od hranic, pak chodili se zavazadly v jedné ruce a dětmi v druhé a doufali, že se na hranice dostanou rychleji. Fronty aut na hranicích byly obrovské," vzpomíná.

"Bolí mě duše, když vidím, co se děje na Ukrajině." Sydorčuk, Kryvcov a Stěpaněnko založili fond, který posílá kamiony potravin na Ukrajinu. "Moc si vážím toho, co dělají. Požádali o schůzky se supermarkety a nakoupili spoustu věcí pro postižené na Ukrajině," říká Lucescu.

Jaké je místo fotbalu na válkou zmítané Ukrajině? Momentálně v zemi nic, ale 6. dubna bude tým Dynama Kyjev do 19 let hrát Sporting v UEFA Youth League v Bukurešti. Bude to první oficiální zápas, který ukrajinský tým na jakékoli úrovni odehrál od začátku války.

Lucescu věří, že fotbal může vrátit trochu optimismu do myslí Ukrajinců a první oficiální zápas odehraje juniorka Dynama Kyjev 6. dubna se Sportingem v Youth League, který se bude hrát v Bukurešti.

"Vím, že mnozí řeknou, že to je nemorální, když někteří hrají fotbal, když ostatní bojují. Ale každý může dělat to, čím může udělat maximum, aby pomohl nebo podpořil ty, kteří zůstali doma. Výkon fotbalistů může mnohé povzbudit a inspirovat," věří a jedná s vedením ukrajinského fotbalu o tom, aby hráči Šachtaru a Dynama mohli společně trénovat v Bukurešti, kde by se mohli připravovat na červnový zápas baráže o postup na MS se Skotskem.

Bez fotbalu Lucescu nezůstává. "Hráči Dynama nyní trénují nedaleko Lvova. Každý den mi moji lidé posílají videa z tréninků. Žádal jsem je, aby si udrželi kondici, běhali a chodili do posilovny."

Rád by dohrál ukrajinskou sezonu v zahraničí, hovoří se o Rumunsku, Polsku nebo Itálii. "Chtěl bych, aby sezona skončila na hřišti, ale bude to těžké," dodal na závěr.