BLOG: Šilhavý to ustál a hrál fotbal i tam, kde by jiní parkovali autobus
Vyměnit? Nechat? To je oč tu běží. Kouči fotbalové reprezentace Jaroslavu Šilhavému v létě končí smlouva s tuzemskou asociací a zatím nikdo neřekl, co bude dál. Šéf českého fotbalu Petr Fousek si vzal příklad z Járy Cimrmana a ani nenaznačuje, jak se rozhodne. "Jsem hrdý na hráče i na realizační tým," řekl Fousek poté, co národní celek prohrál vyrovnaný zápas v baráži se Švédskem a tím skončily další naděje na vytouženou účast mezi elitou světového fotbalu. Ovšem na dotaz o setrvání sympatického kouče ve funkci, předseda FAČR dodal: "V dubnu se rozhodneme."
Nechtěl spekulovat. Ale my si trochu zaspekulovat můžeme. Například anketa mezi pěti bývalými fotbalovými reprezentanty (Panenka, Frýdek, Daněk, Bittengel, Fiala) skončila až překvapivě jasnou výhrou slušňáka Šilhavého a jeho realizačního souboru – 4:1.
Vyjádřili se i čtenáři webu ctsport.cz v anketě u článku a byli pro Šilhavého v poměru 63:37 (to byl stav v době, kdy jsem psal tenhle článek a hlasovala stovka lidí). Takže to vypadá, že by měl šedesátiletý kouč dostat další šanci...
Šilhavý to neměl vůbec lehké, zvedl rozklížený celek, postoupil s ním na Euro, kde například v osmifinále svedl památný zápas s Nizozemskem a ve čtvrtfinále padl s Dánskem. Nyní ale skončil před branami finále play-off o postup na MS. Takže úkol splněn nebyl.
Jenže výkon, který předvedl s týmem, jenž postrádal nejlepšího střelce Schicka a celou obranu, nebyl vůbec špatný. Překvapil všechny, ale jedno zaváhání znamenalo nakonec vyřazení. Kdo za to může?
Podle mě udělal Šilhavý všechno, jak měl a mohl, a ještě maličko přidal. Bývalý reprezentant Günter Bittengel to zhodnotil věcně: “Když vám vypadne pár hráčů, tak nemáte, moc kým je nahradit. Ať je tam kdokoliv, tak může třeba změnit rozestavení a nějaké další věci, ale ne typologii hráčů a možnost výběru. To je největší limit českého fotbalu. Kolik jich hraje v zahraničních klubech v základní sestavě?“
Ano fotbal vezdejší narazil na své limity. A já přiznávám, že jsem ten náraz při těch všech absencích čekal daleko tvrdší. Jenže kluci, které Šilhavý vybral a naladil na zápas, hráli fotbal. Čekal jsem bídu, ale ono se na to dalo koukat. A to je za mě hlavní, protože to bylo v zápase, který se přímo nabízel k tomu, abychom před vlastním vápnem zaparkovali autobus a čekali na zázrak. Jenže my jsme se přijeli poprat o postup a že to nevyšlo... to se holt stane, vyhrát může jen jeden ať už lepší nebo šťastnější. A Šilhavý a jeho tým ukázali, že si to chtěli zasloužit.
Přitom věděl, že hraje nejen o postup, ale i svou budoucnost, a nepodělal se z toho. I proto bych se přikláněl k názoru bývalých reprezentantů. Třeba se mu podaří posunout limity českého fotbalu ještě dál. Protože, jak se zdá: koule na to má... V dubnu uvidíme.
