V Liberci opět našel sám sebe a zájem Slavie neřešil. Po telefonátech s Rosickým jsem měl jasno, řekl Kozák

Ještě než rozebereme aktuální témata, zastavme se u uplynulého půl roku. Liberecká cesta se ukázala jako správná, souhlasíte? Jak šest měsíců na severu Čech hodnotíte?
Angažmá v Liberci vnímám rozhodně pozitivně. Když se ohlédnu zpět, kde jsem byl v prosinci (ve druhé italské lize v Livornu, pozn. autora), jsou události z předchozího týdne obrovským skokem, za který musím poděkovat Slovanu. Věřil jsem už na lednovém soustředění v Turecku, že dělám správný krok, což se potvrdilo.

V patnácti zápasech jste sedmkrát skóroval. Když jsme spolu mluvili v zimě, říkal jste, že máte v hlavě počet vstřelených branek, ale necháte si ho pro sebe. Teď už ho, předpokládám, sdělit můžete. Jste spokojen i v tomto ohledu?
Vždy si dávám nejvyšší cíle. Popravdě jsem si věřil na dvouciferný počet gólů, ale nebyla to meta, za kterou bych se stůj co stůj hnal. Pro mě byl stěžejní týmový cíl – postup do Evropy. V tomto případě by byli spokojeni úplně všichni. Nakonec se nám to nepovedlo, ale s odstupem pár dní po porážce v Jablonci jsme se v kabině shodli, že jsme odvedli kvalitní kus práce. Dostali jsme se v nadstavbě do elitní skupiny, nebyli jsme tam do počtu a k postupu chyběl kousek.

O Liboru Kozákovi a Spartě se diskutovalo také v novém dílu Fotbal fokus podcastu: (10:42 – 17:15)

Očekávání, která jste měl před tuzemskou premiérou po jedenáctiletém působení v zahraničí, se naplnila?
Řekněme, že ano. Liga mě příjemně překvapila svou intenzitou a běhavostí. S adaptací v novém prostředí jsem nikdy neměl problém, navíc mi všichni v Liberci k rychlému rozkoukání se v soutěži výrazně pomohli. I proto jsem měl čas soustředit se hlavně na vlastní výkon. Ten půlrok mi sedl a fotbal mě bavil.

Zaskočilo vás něco? Třeba metr rozhodčích, od kterých jste inkasoval devět žlutých karet, což je vzhledem k počtu odehraných utkání a postu útočníka neobvyklé číslo…
Metr rozhodčích mě nezaskočil. Většinu karet jsem si zasloužil, to je třeba uznat. Po delší době bez soutěžních duelů jsem byl možná až moc zapálený do hry. Snažil jsem se rvát o každý míč i v případech, kdy to možná ani nebylo nutné. V další sezoně na tom musím zapracovat, protože si uvědomuji, že při množství žlutých karet bych mohl v klíčových střetnutích scházet týmu.

Za hlavní důvod přesunu do Liberce jste v zimě označil trenéra Zsolta Hornyáka, přestože jste ho předtím osobně neznal. Potvrdil se váš první dojem?
Potvrdil. Je to člověk, který mě podržel, když jsem to potřeboval. Hlavně jeho zásluhou jsme proklouzli do skupiny o titul, kde jsme ve všech zápasech kousali. Měl obrovský respekt v kabině, což je strašně důležité. Moc si ho vážím jako člověka a sám jsem zvědav, jak se jeho kariéra bude ubírat dál.

Dostala se k vám informace, proč se rozhodl na severu Čech skončit?
Nedostala. Samotného mě překvapila, ale vím jen to, co jsem si přečetl v médiích.

Přesuňme se k nedávnému přestupu na Letnou. V kuloárech se spekulovalo zejména o Spartě, ale také o mistrovské Slavii. Můžete to potvrdit?
Potvrdit to můžu, ale já jsem měl jasno od prvních telefonátů s Tomášem Rosickým (sportovním ředitelem). Nastínil mi svou vizi a vzhledem k faktu, že se dobře známe ze společného působení v reprezentaci, byla domluva velmi rychlá. Jsem rád, jak to dopadlo.

Možnost usilovat se Slavií o účast v Lize mistrů, kterou jste v kariéře ještě neokusil, vás nelákala?
Liga mistrů je samozřejmě obrovským bonusem pro každého hráče, ale nemyslím si, že jsem tak starý (30 let), abych takhle přemýšlel. Myslím si, že pro mě je aktuálně nejlepším klubem, v němž bych se mohl uplatnit, Sparta.

Zahraničí ve hře nebylo?
Měl jsem pár nabídek z ciziny, ale nechtěl jsem po půl roce v Česku utíkat ven. Sparta v čele s Tomášem byla první volbou.

Řekl jste, že vás mimo jiné zaujala vize, kterou se Tomáš Rosický snaží vybudovat. Můžete nastínit, jaká je jeho představa?
Tomáš byl fenomenální hráč, posbíral obrovské množství zkušeností v zahraničí, fotbalu rozumí, ke Spartě má odmalička vztah, teď je ve funkci sportovního ředitele a chce pro ni to nejlepší. Jeho konkrétní představu ventilovat nebudu.

Mluvil jste před podpisem smlouvy s novým koučem Václavem Jílkem?
Věděl jsem, že je dohoda o novém trenérovi blízko, ale víceméně jsme spolu nemluvili. Jsem na něj sám zvědav a těším se na spolupráci.

Co od sebe kromě střelecké potence na Letné očekáváte?
Góly jsou jasné, ale chtěl bych být platný i v dalších ohledech. Jak na hřišti, tak v kabině.

V minulém týdnu jste oslavil 30. narozeniny. V kabině budete, stejně jako v Liberci, patřit mezi nejstarší…
Už asi opravdu stárnu (smích). Myslel jsem si, že to byla v Liberci náhoda, ale vypadá to, že ne. Chci samozřejmě pomoct i zkušenostmi. Věřím, že si celá kabina i s novým trenérem sedne a ukáže se síla týmu.

U síly týmu se zastavme. Během uplynulého půl roku jste si proti Spartě zahrál dvakrát a nějaký obrázek o kvalitě kádru bezesporu máte…
Se Spartou jsme na jaře hráli dvakrát a dvakrát jsme prohráli. Síla týmu je i proto velká (smích). Samozřejmě, když skončí nejúspěšnější český klub v tabulce třetí, panuje všeobecná nespokojenost. Já jsem nicméně o kvalitě mužstva přesvědčen. Těším se, až poznám nové spoluhráče a zahraji si s nimi.

Co říkáte na konkurenci v útoku?
Konkurence je zdravá, potřebná a ve Spartě pochopitelná. I to je věc, na kterou se těším.

Václav Drchal ani Matěj Pulkrab pravděpodobně nestihnou z důvodu zranění úvod příštího ročníku. Dlouhodobě nejistý je zdravotní stav Václava Kadlece a forma Benjamina Tetteha nebyla na jaře zdaleka ideální. Měl jste z jednání pocit, že vás Sparta kupuje jako útočníka číslo jedna?
V žádném klubu, a ve Spartě už vůbec ne, nemůžete počítat s jistým místem v sestavě. Všechno bude záležet jen a jen na mně. Sparta mě oslovila, protože mi věří. To je pro mě podstatné. Já se budu ze všech sil snažit důvěru splatit. Když budu odvádět to, co od sebe očekávám, na hřišti budu.

Těšíte se i na spolupráci s objevem letošního ročníku Adamem Hložkem?
Určitě. Je to obrovsky talentovaný klučina. Říkám klučina, protože když si vzpomenu, kde jsem byl v šestnácti já (smích). Dvakrát jsem proti němu hrál a pokaždé potvrdil, že je to nadstandardní fotbalista. Na jeho další růst jsem opravdu zvědav. Doufám, že v nastoleném trendu bude pokračovat.

Fanoušci ACS jsou možná nejnáročnější v České republice. Uvědomujete si i tento fakt a tlak s ním spojený?
Vím, že pokud Sparta nezíská trofej, není sezona z pohledu fanoušků úspěšná. Tlak si uvědomuji, ale nepřipouštím si ho.

Dá se porovnat s tlakem v římském Laziu či Aston Ville?
Zatím jsem ho nezažil a můžu jen hádat, ale zažil jsem enormní tlak zejména během působení v Laziu. Zkušenost proto mám. Na druhou stranu počítám s tím, že to ve Spartě může být jiné a může to být pro mě svým způsobem nové. Nicméně i tlak je pro mě výzvou a těším se na něj.

V den, kdy jste podepsal kontrakt se Spartou, vás kouč národního mužstva Jaroslav Šilhavý nominoval ke kvalifikačním duelům s Bulharskem a Černou Horou. Tušil jste, že na vás ukáže?
Upřímně jsem nominaci nečekal. Byla to ovšem další vzpruha a udělám maximum, abych v národním týmu zůstal.

Vnímáte pozvánku i jako určitou odměnu za překonání všech zdravotních trablů, jimiž jste si od posledního reprezentačního srazu v listopadu 2013 prošel?
Nebudu lhát. Problesklo mi hlavou, co všechno se událo mezi předchozím a současným srazem. Dokázal jsem si, že když člověk chce a je odolný vůči všem překážkám, k něčemu to vede. Jsem za nominaci opravdu šťastný a beru ji i jako obrovskou motivaci do další práce.

Loni jste hrál druhou italskou ligu, teď jste ve Spartě a zpět v reprezentaci. Dobře se to poslouchá, že?
Jasně. Není to tak dávno, kdy jsem se po všech stránkách necítil dobře. Chyběla mi sebedůvěra a dalších x věcí, které fotbalista potřebuje k tomu, aby byl platný. Šance v Liberci mi ale nesmírně pomohla. Po všech zraněních a problémech jsem ve Slovanu opět našel sám sebe.

Jak jste se o nominaci dozvěděl?
Během podpisu kontraktu ve Spartě. Tomáš (Rosický) mi to oznámil a krátce nato mi volal trenér Šilhavý. Všechno proběhlo víceméně najednou.

V pátek se proti Bulharsku bude hrát na vašem novém domácím stadionu na Letné. Jak se těšíte?
Po pěti a půl letech jsem v nároďáku, takže se těším moc. Faktory, které jsme zmínili, návrat ještě umocňují.

Shodou okolností právě Bulharsku jste vstřelil jeden ze dvou dosavadních gólů v národním dresu. Pamatujete si na něj?
Je to už sice relativně dávno, ale samozřejmě si na něj pamatuji. Moc branek jsem v reprezentaci nedal, proto nemusím extra přehrabovat v paměti. Bylo by každopádně pěkné to v pátek zopakovat.

Zopakování gólové radosti by se bezesporu rovnalo ideálnímu scénáři. Věříte, že začnete v základní sestavě? Nastínil vám kouč Šilhavý, jaké má s vámi plány?
Ne, netuším. Nemyslím na to, jestli budu hrát deset dvacet minut, hodinu nebo vůbec. Neuvažoval jsem nad tím. Pokud mě trenér bude potřebovat na minutu, tak do ní dám všechno.

Po srazu vás, předpokládám, čeká dovolená. Jak dlouhá a jak ji strávíte?
Tím, že se mi sezona o týden prodloužila, budu mít zhruba čtrnáct dní volna. Pojedu někam do tepla - přece jen, v Liberci nebylo od ledna nejtepleji (smích). Určitou dobu strávím i doma s rodinou, jako už tradičně se zúčastním v Opavě charitativního turnaje v malé kopané, jehož jsem patronem, a 24. června se připojím ke Spartě.