Rada o Plzni, změnách v kádru a svém konci kariéry: Jednou možná budu lidem chybět

Když to vezmeme s volnem pro hráče během Vánoc, zbylo ze zimní pauzy čtrnáct dnů, což je pro všechny novinka. Jak to berete - jako plus, nebo minus?

Z mého pohledu je to plus. Jsem radši, když se hraje. Je to tady poprvé, ale pro hráče by to mělo být lepší v tom, že jsou pořád v zápřahu. Během Vánoc nestihli vypadnout z kondice. Zimní příprava dva měsíce je naopak ubíjející. Navíc je to zatím bez sněhu i v Jablonci, což je něco nepředstavitelného. Takže jsem rád. Ale druhá věc je, že hřiště dostanou zabrat a z ekonomické stránky to bude něco stát.

Není to ale jenom o přípravě. Přichází i doba změn v kádru. Tomáš Ladra odešel zpátky do Boleslavi, přišel Tomáš Smejkal z Jihlavy. Adekvátní náhrada?

Ladra je zkušenější, zapadl dobře do kolektivu, moc se mu odsud nechtělo. Ale v Boleslavi mají problémy, využili opce a stáhli si ho zpět. Hledali jsme proto náhradu a divím se, že nám Smejkala nikdo nevyfoukl.

Jak to myslíte?

Protože jakmile jsme někde řekli, že bychom nějakého hráče chtěli, už tam byli ti, kteří mají prachy, a na nás se nedostalo. Tak nevím, jestli jsme to tak dobře utajili, že jsme ho dostali. Je to nadějný hráč, je mu dvaadvacet. V Jihlavě byl ústřední postavou, i když měl nějaký výkyv. To mohlo být i tím, že koketoval se Slavií, která z toho ale nakonec utekla. To na něm mohlo zanechat stopy.

S vámi už stihl první trénink. Jak se vám líbil?

Byl v pondělí na tréninku a dobře do týmu zapadl, což tady není problém. My nijak hráče nepředstavujeme, je to ligový fotbalista a musí se trochu protlouct sám. Taky jsem ho varoval, aby si zvykl na mě, protože nevím, jestli má zkušenosti s trenérem, který občas trochu zvýší hlas... Aby se toho nebál a připravil se na to.

Je fakt, že se o vás přes všechnu přísnost říká, že za vámi hráči jdou...

Jo, asi jo, ale já bych to nepřeceňoval. Víte, jak to je. Když se daří, tak za vámi jdou, když se nedaří, tak vás odstřelí. Ale já jsem si to vyzkoušel i z pohledu hráče a s každým jednám na rovinu, ať je to příjemné, nebo nepříjemné. To je pro mě zásadní. Protože vím, že nemá cenu před ničím utíkat, ono vás to nakonec stejně dožene. I jako hráč jsem chtěl vždycky rovinu, jednou jsem ji nezažil a skončil jsem s fotbalem. Nikdy jsem nikoho nepodvedl a nikdy nepodvedu. Někdo o mně třeba říká, že jsem blázen, ale já se každému hráči, kterého jsem vedl, můžu podívat do očí. Důvěra je u mě na prvním místě.

Zmínil jste konec svojí kariéry, jak to tedy tehdy vlastně bylo?

Vrátil jsem se z ciziny a ještě šel kopat za Bohemku druhou ligu. Tehdy za trenéra Hlouška. Někde jsme prohráli 0:2 a šel jsem na kobereček. A najednou to vyznělo tak, že jsem já měl ten zápas ovlivnit. Tak jsem vzal kopačky a řekl jsem: Končím, trenére. Tohle jsem nikdy neudělal. A skončil jsem, ale Bohemku mám pořád rád.

Změn v týmu Jablonce nejspíš v zimě bude nezvykle málo, nebo ještě nějaké čekáte?

Teď na tom kluby nejsou ekonomicky tak, aby hodně obměňovaly kádry. Ale kdyby nám někdo ještě z nějakých důvodů vypadl, museli bychom se po někom podívat. Ale v téhle době, kdy je čtrnáct dnů na přípravu, bych to ani nechtěl. My ani nemáme důvod kádr měnit, protože jsme v tabulce v horní polovině a hráči si to vykopali, tak ať to dotáhnou do konce sezony.

Za dvě sezony vám z týmu odešlo víc než jedenáct hráčů základní sestavy, ale mančaft šlape dál. Jak to děláte, když nemáte takové možnosti posilovat jako třeba silná trojka ligy?

Klub je na prodeji hráčů postavený. Nemáme žádného extra movitého sponzora. Ti kluci šli za lepším a já jim vždycky přál, ať se jim tam daří. Samozřejmě mě to mrzí a chtěl bych kádr udržet. Po první sezoně, když jsme hráli poháry, tak kdyby hráči zůstali, troufal bych si hrát i o titul. Ale je to tady tak postavené a už jsem se s tím smířil, ale nejde to donekonečna. Za tři roky, co tu jsem, změn bylo opravdu hodně, ale musím to zaklepat - zatím nám to pořád funguje.

Jaký máte recept na to, aby tým při tolika změnách pořád držel výkonnost?

Vždycky když přivádíme nového hráče, na prvním místě je u mě charakter. Samozřejmě musí umět kopat, ale charakter je důležitý. Nemám tu jediného, který je z tohohle pohledu špatný. Něž přišel Honza Sýkora, tak jsem o něm slyšel, že to není úplně ono, a já o něm nemůžu říct špatné slovo. Venca Pilař taky. V Olomouci měl problémy, a tady: nemám s ním sebemenší potíže. Jsou to perfektní kluci. Proto taky nedám na řeči, ale na svůj pocit.

Přidal byste ještě něco?

Důležité pro mě taky je, jestli sem fotbalista opravdu chce. Pokud trošku váhá, mám ještě nabídku tam a tam, tak je to špatně. První, na co se ho zeptám, chceš sem jít? Jsi připravený jít do Jablonce? Když řekne ano, tak ho beru.

Taky jste známý jako velký bouřlivák. Nebudete s tím něco dělat?

V tom už se ve svém věku nezměním. Abych nekřičel při zápase a stál u lajny jako svázanej, to už taky nebudu. Jednou na to lidi třeba přijdou. Až skončím, tak jim to třeba bude chybět. Lidi nebaví koukat, jak tam jenom stojíte a nic se neděje.

Opatření proti koronaviru ligu hodně omezují, stejně jako všechno, vám hlavně v první vlně dost lezla na nervy. Jak to vidíte teď, když už jste si sám onemocněním prošel?

Jediné, co mě mrzí, je, že na fotbal nemůžou chodit lidi. Protože je to zábava a hraje se to pro ně. A je to škoda i pro hráče a trenéry. Když jdete do divadla, taky se hercům hraje líp před plným hledištěm. Atmosféra tam pak bez lidí není. I když v lednovém marastu by nejspíš stejně moc lidí nepřišlo. I když teď jsou podle mě tak nadržení, že by chodili, i kdyby bylo minus dvacet. Bez lidí to není to pravé, jen spíš takové nanečisto.

Vy byste tedy i v téhle době pustil lidi do hlediště?

Já bych byl pro. Samozřejmě v nějakém režimu s omezeními – do sektorů po pěti stech lidech, nebo tak něco... Zažil jsem to na jaře ve Slovácku, tam pustili do hlediště asi dva a půl tisíce lidí a já myslel, že jsou z papíru, jak seděli disciplinovaně ob dvě sedačky. Myslím si, že by to lidi dodržovali. Teď musíme čekat, až se to proočkuje, jiná možnost není.

Vy sám jste covidem prošel...

Měl jsem to já i známí v mém okruhu. Nevěřil jsem tomu, ale je to nepříjemné. Hlavně pro starší lidi. Neslyšel jsem ale, že by to někoho z mladých vyloženě poznamenalo. Zkrátka fotbal a sport vůbec bez lidí je divný. Já bych je tam pustil už kvůli tomu, aby přišli na jiné myšlenky a mohli se bavit.

Jste v tabulce téměř v polovině soutěže druzí – čekal jste to před začátkem soutěže?

Nečekal. Top trojka Slavia, Sparta, Plzeň a třeba i Baník jsou ekonomicky někde jinde. To jsou kluby, které dlouhodobě vládnou české lize, takže být druzí za Slavií je pro nás pocta a budeme se snažit je zlobit. Já nerad prohrávám a po hráčích to chci taky. To je ve sportu nejdůležitější.

Jste srdcař, to je vidět při každém zápase, takže by se vám asi těžko měnilo místo, ale hodně se mluvilo o tom, že vás lákala Plzeň. Kolik na tom bylo pravdy a šel byste do toho?

Říká se, že na každém šprochu je pravdy trochu, ale já to četl jen v novinách a nikdo se mnou osobně nemluvil. Takže jsem hráčům, protože to četli, hned řekl: Hoši, s nikým jsem nemluvil, jsem trenér Jablonce, a kdyby se něco dělo, budete první, kdo se to dozví. Máme tady rozdělanou práci a jedeme dál. Samozřejmě každého těší, když se o vás zajímají velké kluby, ale k žádnému jednání nedošlo, nikdo mě neoslovil.