Nesnáším porážky, ti kluci musí chtít vyhrávat i na tréninku, říká Horváth o Příbrami
První velká trenérská štace v první lize a hned komplikace - pandemie koronaviru. Pavel Horváth musel cestu za záchranou příbramského fotbalu v první lize přerušit už pár dnů poté, co na ni vyrazil. Soutěž byla zastavena, hráči jsou doma, společný trénink je tabu a nikdo neví, jak to dopadne. Horváth ale, jak je u něho zvykem, zůstává optimistou: "Je to výzva, kdybych si myslel, že zachránit ligu v Příbrami je nereálné, tak bych do toho nikdy nešel," říká.
Bývalý špílmachr Viktorie Plzeň, který je společně s trenérem Pavlem Vrbou považován za hlavního strůjce vzestupu plzeňského fotbalu, má před sebou ve čtyřiačtyřiceti letech první velkou trenérskou výzvu. Zachránit poslední Příbram v první lize – ta přitom šest kol před koncem základní části ztrácí tři body na předposlední Opavu a dalších pět na čtrnáctý Zlín. Pohled na tabulku, který nepotěší. Ale populární "Horvi" má zkušeností na rozdávání a k tomu vrozený optimismus.
Nový kouč, který nahradil odvolaného Romana Nádvorníka, nevidí příbramskou misi nijak tragicky ani v době, kdy nemá hráče k dispozici a komunikuje s nimi jen na dálku.
"Pohledů na tuhle situaci je víc, dá se brát i jako určité plus, protože mám trochu víc času, ale vzhledem k tomu, že nemůžeme trénovat společně, tak je to spíš o tom, abych si rozebral soupeře, kteří nás čekají, a s kolegy z realizačního týmu popřemýšlel, jak mužstvo trochu pozměnit a nabudit," vysvětluje muž, který na hřišti jako fotbalista dokázal vymýšlet překvapivé věci.
V době nuceného klidu nyní většinou v kruhu rodinném chystá strategii v boji o setrvání mezi tuzemskou fotbalovou elitou. "Koukám hodně na video, studuji soupeře a vymýšlím, co s tím," popisuje, co v omezených podmínkách může pro záchranu dělat. To mu vůbec neulehčuje situace, že není jisté, jestli se liga vůbec dokončí. "Nikdo neví, co bude, je to takové nepřehledné," dodává.
Příbram zná, takže ví, do čeho šel. "Viděl jsem její zápasy, mám na to nějaký názor a jsou tam i kluci, s nimiž jsem hrál – věřím, že to ještě není rozhodnuté, zápasů zbývá jedenáct. Bude to hodně o hlavě," poukazuje, co musí u svých nových svěřenců změnit.
Vysvětluje, že když na pozici kouče juniorky Plzně dostal příbramskou nabídku, rozhodl se ji vzít i proto, že věří v úspěch. "Poskládal jsem si plusy i minusy a podle mě je velká šance na záchranu. Dá se to ještě zlomit. Kdybych měl pocit, že to nemá cenu, tak bych do toho nešel," tvrdí mladý kouč.
Vysvětluje, že roli v jeho rozhodování hrála také znalost příbramského prostředí. "Vím, že to tam lidem není jedno. Ta zodpovědnost je na více lidech, ale já musím být ten, kdo ostatním dá ten impuls, a věřím, že se to projeví," říká tónem, kterému se dá věřit.
Své první prvoligové angažmá na postu hlavního kouče a hned u týmu, který tančí nad propastí sestupu, nebere jako risk. "Uděláme pro to všechno, je to výzva. Věřím, že jsem schopný mužstvu pomoct svým pohledem na fotbal a jednotlivé situace, které fotbal přináší," tvrdí.
Neví sice, co bude, ale je přesvědčený, že když se soutěž bude dohrávat, dostanou týmy alespoň dva týdny na to, aby spolu mohli hráči před prvním zápasem potrénovat. "A za tu dobu se pokusíme něco změnit, abychom byli úspěšní," vysvětluje Horváth a doplňuje: "Nedovedu si představit ani jako hráč, že bych měsíc, měsíc a půl nehrál a netrénoval a hned bych naskočil do zápasu."
Ví, že musí hlavně změnit myšlení příbramských hráčů, na kterých leží deka posledního místa. Horváth přiznává, že nesnáší porážky a to chce dostat i do hlav svých nových svěřenců. "Už na tréninku musíš chtít vyhrávat a být naštvaný, když to nevyjde. Pak i v zápase uděláš všechno pro to, abys neprohrál," jmenuje, co by také mělo vést k restartu příbramského týmu.
"Musíme si ukázat věci, které by měly fungovat, a držet se jich," dodává. "Ti hráči jsou na něco zvyklí a já budu balancovat na tom, co je možné během těch třeba dvou týdnů převést do hry, a uvidím, jak se to povede," končí rozhovor.
