Je to v hlavě, ale psychologa jen přes mojí mrtvolu, říká jablonecký kouč Rada

Kouč, který vedl i národní tým a v aktivní kariéře reprezentoval tehdejší Československo a kopal i v Bundeslize a v zámoří, má zkušeností až až. "Je to v hlavě. Teď jsme třeba prohráli s Plzní 0:5 a všechny góly padly po našich chybách, všechny," vrátil se k víkendu, kdy si jeho tým z Plzně odvezl smutného "bůra".

Rada ví, že dvě soutěže jsou pro jeho tým velkým soustem, ale bere to, jak to jde. "Nejsme Sparta ani Slavia, nemáme tak široký kádr. Kdybychom měli tolik zraněných, jako mají ve Slavii, tak to můžeme zabalit. Ale kluci to chtěli hrát, klub taky, protože v Evropě jsou peníze a bez těch to nejde. I hráči vědí, že jestli se chtějí dostat někam ven, musejí se ukázat v pohárech," říká jasně a nad ničím nezoufá. "Nemůžeme říkat, že je toho na nás moc, chtěli jsme to hrát, tak to hrajeme a musíme si s tím poradit," dodává.

Ovšem sám ví, že hrát na dvou frontách není jednoduché a hledá, jak z toho trápení v lize ven. "Neodehráli špatné zápasy, ale možná to bylo slabší koncentrovaností, u některých kluků možná trošku i únava. Ale nezbývá než trpělivost a věřit, že se to otočí," tvrdí.

Trénují prý pořád stejně."Třeba před zápasem s Budějovicemi jsem říkal: ten mančaft vypadá dobře. Hráči byli nabuzení. Přijde zápas, vedeme jedna nula, ale soupeř to otočí po našich chybách. Je třeba, aby to hráči skousli a zamysleli se nad tím," říká třiašedesátiletý trenér věcně.

Ovšem zmínka o tom, že v podobných chvílích někdy v některých sportech sahají po pomoci psychologa, ho nadzdvihne. "Přes mojí mrtvolu. Já ho zažil jednou a kdybych ho teď potkal, tak ho vytlačím do škarpy," říká zjevně rozzlobený. "Protože jsem potom měl tak rozbitej mančaft, že to už nikdy neudělám. Jsem trenér a zodpovídám za to... a je možné, že přijde někdo jiný a psychologa si vezme, ale na tyhle motivační a mentální přístupy nedám. Já měl trenéry i venku, a nikdy jsem to jako hráč nezažil. Podle mě jsme trenéři a musíme se na to připravit. Psychologie do fotbalu nepatří. Buď jste silnej a hrajete a překousnete to, na to žádné seance neplatí," tvrdí přesvědčeně.

Žádný tlak na svoji pozici v Jablonci necítí, ale ví, že v životě trenéra nic není jisté. "Nic necítím, s prezidentem klubu Peltou jsme to rozebírali. On fotbalu rozumí, tak i v téhle situaci, v níž jsme, mám klid pro práci. Ale víte, jak je to... zítra se můžete probudit a bum! Ale tak to je, život to přináší," říká jasně bez zbytečných emocí.

"Ale i když se budou stahovat mračna – a ve fotbale to tak je –, tak já budu do poslední chvíle na hráče tvrdý aby hráli a připravili se na to, že hrají dvě soutěže. Ale jsem tu pátý rok a nic jiného, než že se z toho musíme dostat sami, nás nečeká, chce to trpělivost a udržet nervy i  atmosféru v kabině. Nic jiného neexistuje," popisuje cestu ven z ligové šedi.

Tvrdí, že si tyhle věci musí vyřešit sám. "Když ráno vidím, že někdo přijde do kabiny s hlavou dole, tak mu řeknu: takhle sem nechoď. Je to tvoje zaměstnání a musíš se snažit, aby to bylo lepší. Nemám rád poraženeckou náladu. Je dobré, když o porážce přemýšlejí, ale tak do úterý, od středy na nich chci vidět nabuzení na fotbal a celkově chuť do života. Musíte mít sebevědomí a chuť do fotbalu."

Rada věří, že to může jeden vydařený zápas zlomit a ten nejbližší je čeká s Pardubicemi. "Přijede těžký soupeř. Pardubice jsou v podobné pozici jako my. Teď se připravujeme na ně a jsou pro mě na první místě. Až pak se budeme připravovat na čtvrtek na Randers. Já chci vyhrát každý zápas a uspět v každé soutěži, když bude jedno procento šance na postup, tak se o ní budeme rvát. A v lize to taky nabalíme a chceme být v horní polovině tabulky," končí rozhovor.