Čekal jsem to jednodušší, ale nesmíme se z toho podělat, říká Jarošík
Jako hráč toho má za sebou na seriál. Tituly získal v Česku, Rusku, Anglii i Skotsku, hrál i ve Španělsku. Teď, ve čtyřiačtyřiceti, se už ale Jiří Jarošík snaží pořádně rozjet trenérskou kariéru. Při své první prvoligové štaci se zatím marně snaží zabrzdit sešup Teplic, s nimiž jde zatím od porážky k porážce. V neděli má konečně po těžkých vahách, jako byly Sparta, Plzeň nebo Slovácko, konečně stejnou váhovou kategorii – Pardubice, které jsou čtrnácté a mají jen o tři body víc.
Cítíte, že je v Teplicích parta, která chce něco dokázat, nebo na všech ještě pořád leží deka po sérii porážek a posledního místa v tabulce?
Deka na nich moc neleží. S trenéry jsme jim dodali nový elán, ale zatím to není moc vidět na výsledcích. Mně se špatně hodnotí, jestli se hra zlepšila, ale reakce vnímám celkem pozitivní. Nikde jsme nedostali vyloženě za uši, ale potřebujeme taky body. Vidím, že morálka hráčů šla nahoru, není to odevzdaný tým, jak někdy o nás píšou a slyším to i od fanoušků. V Teplicích je to problém už delší dobu, potřebuje to asi víc času a chytit se dobrým zápasem i výsledkem.
Vytáhl jste zpátky do ligy veterány Rezka a Ljevakoviče, musel jste je dlouho přemlouvat?
Ne, vůbec. Než jsem to v Teplicích podepsal, tak jsem viděl zdejší béčko, za které oba hráli. Byli v dobré formě i kondici, bylo vidět, že je to pořád baví. A pro mladé teplické hráče je to dobrá škola, když s nimi hrají a získávají zkušenosti. Rézu jsem potřeboval jako sůl, protože jsem neměl ani jednoho útočníka. A před Spartou nám vypadli i všichni záložníci, takže jsme byli rádi, že i Ljeva, když jsem mu řekl, jestli by nám nepomohl, řekl jasně a šel do toho. Za to jim děkuji. Jsou to skvělí kluci, kteří mohou těm mladším něco dát.
Zatím se vám nevede, porážky, hodně zraněných. Neříkal jste si někdy, "že jsem to bral"? Přece jen si zatím mezi trenéry děláte jméno.
Klub na čtvrtém, šestém místě v tabulce bych teď asi nedostal. Ale přiznám, že jsem to čekal jednodušší. Že to nějak nakopneme a oživíme. Ale na druhé straně ten kádr je zdecimovaný dlouhodobě, zraněných je hodně. Je to herní krize a jak se to všechno slepilo dohromady a přišly porážky, tak vidím, že to bude hodně náročné. Skepsi však nepropadám. Budeme tvrdě pracovat, čekat na uzdravení některých hráčů a snažit se udělat na zimu dobrý výsledek. Není to čekání na zázrak, je to o tvrdé práci.
Po vašem příchodu do Teplic jste měli zatím samé silné soupeře...
To jo, dvakrát Sparta, Plzeň, Slovácko... Kluci i v těchhle zápasech ukázali charakter, to že nejsou smíření a chtějí bojovat. Teď přijdou zápasy s týmy, které jsou v tabulce okolo nás, a tam musíme předvést, že jsme se zvedli. To bude měřítko. V těch ostatních zápasech můžeme jen získat.
Ve hře je vidět zlepšení, jen vám to zatím nepřineslo ani bod. Ale teď vás čekají Pardubice, s nimi už byste měli zabrat.
Víme, že jde o hodně, ale oni také. Bude to zápas, nechci říct o všechno, ale kdyby nás porazily a utekly nám, tak naše situace bude ještě horší. Jim by to pomohlo a nás by to naopak srazilo. Chceme se soustředit hlavně na sebe, ale všichni cítí, že už se to blíží. Mužstvo však vypadá zase líp. Dobře jsme potrénovali, někdo se uzdravuje, teď to musíme hlavně prodat. Je tam spousta mladých kluků, kteří nikdy nehráli takhle dole. Takže se z toho hlavně nesmíme podělat.
Cítíte tlak od vedení klubu, nebo máte klid na práci?
Víte, jak to je. Dostanete smlouvu na tři roky, ale uděláte šňůru porážek... takže určitý neklid vidím. To je všude na světě stejné. Ale ti lidi musejí být taky soudní a nejde to změnit za měsíc. Všichni chceme bodovat, porážky mi nechutnají. A nejsme na to zvyklí. Takže recept, jak z toho ven, je tvrdá práce, být pozitivní, trénovat a trénovat. Jít touhle cestou a nečekat na zázrak. Jiná možnost není.
Do konce roku ještě jedete na Slavii, hostíte Zlín, pak míříte do Jablonce a doma máte Mladou Boleslav. S kolika body byste z toho byl spokojený?
Takhle jsem to nikdy nepočítal, to dělají funkcionáři. Všichni se upínají k Pardubicím a když je neporazíme, tak bude velký smutek. Ale tím to nekončí. Musíme koukat na zápas, který nás čeká. Chtěl bych třeba sedm bodů, ale nikdy jsem to nedělal. Jdeme zápas od zápasu a musíme se soustředit na sebe, protože to máme ve svých rukou.