BLOG Pavla Čapka: Jak Slavia pomohla Spartě do sedla

Sparta od té doby ušla notný kus cesty, na které nastřádala 13 ligových zápasů bez porážky, a nebýt drobného zaváhání na úvod tohoto kalendářního roku v Olomouci, mohly být dokonce všechny vítězné. Už jsem tu nedávno popisoval ze svého pohledu příčiny letenského vzestupu a jen připojím čerstvý postřeh po poslední výhře Sparty v Pardubicích.

Jedno motto dánského kouče, které není originální, ale pro něj platí obzvlášť, zní: "Nikdo a nic není víc než tým". Na vlastní kůži to pocítil po svém vystřídání uražený forvard Čvančara, který nepopřál svému nástupci Karabcovi. Jako zlobivý žáček byl vykázaný z lavičky, a protože v normálním módu, když nemá přebujelé ego a emoce, už chápe a přijal Priskeho filozofii, omluvil se po necelé půlhodině mužstvu a trenér na tiskovce po zápase s nadhledem hlásil, že tím je to pro něj vyřešené. I proto je současná Sparta úspěšná.

Sparťanské góly obstaralo v Pardubicích duo "K": Kuchta, Krejčí. A když k nim připočteme i Čvančaru s Haraslínem, mají v nich teď letenští spolehlivé gólové tahouny. Podle experta ČT Luďka Zelenky je to jeden ze zásadních rozdílů mezi současnými pražskými "S", neb Slavia podobné gólové borce ve formě a pohodě momentálně v kádru nemá.

Nicméně dostat se po 26 kolech do čela tabulky je pro tým se sparťanskou historií a ambicemi úspěch nicotně pomíjivý a teprve následující tři kola poodhalí, jak vážně s ní musíme počítat při útoku na titul. Trojboj Slavia doma, Slovácko venku a Plzeň znovu na Letné jasně ukáže, jak je Sparta před ligovým finále silná a psychicky odolná. Sama nejlépe ví, jakou výhodou pro ni mohou být duely v rozhodující nadstavbě s klíčovými protivníky hrané ve vlastním hradu na Letné.

Jak je to s tím "hrát venku"?

Slavia má už pár týdnů trochu jiné starosti. Přestože se trenér Trpišovský dušuje, že o psychice to u jeho svěřenců při posledních venkovních zápasech není, tak matematika začíná být neúprosná. Tým kalibru Slavie si prostě nemůže dovolit čtyřikrát v řadě venku nebodovat naplno, pokud chce titul. Ať už jsou důvody jakékoliv, teď k nim třeba přibyly nemoci několika reprezentantů. Tak Slavia sama pomohla Spartě do ligového sedla.

Je jasné, že celý realizační tým Slavie podrobně analyzuje situaci a hledá ty správné odpovědi na univerzální otázku PROČ a jako hlavní prezentuje na veřejnosti malou produktivitu.

Luděk Zelenka to ve velikonočním Dohránu rozvedl. Podle něj se Slavia na své góly hodně nadře, nejde si za nimi takovým způsobem jako Sparta a nemá borce, kteří by je na jaře opakovaně stříleli. Jenže pokud Lukáš Provod po utkání v Boleslavi řekne, že na Spartě to v sobotu nebude klasický venkovní zápas, neb se hraje v Praze, tak to může leccos naznačovat o tom, jak se Slavia po čtyřech nezdarech cítí na venkovních hřištích.

Ale protože je fotbal hrou často velmi nevyzpytatelnou a nelogickou, jak tvrdil trefně klasik jménem Tomáš Pospíchal, tak nikde není psáno, že Slavia neuhraje tři body venku právě v derby. Konec konců – to přece nemívá favorita.

Dostane Vydra více šancí?

Tak trochu v ústraní dostihů a přetahované pražských "S" utnula svou čtyřzápasovou šňůru bez vítězství obhájkyně z Plzně. Proti stále se zlepšujícímu Jablonci zvládla po skvělé první půli nakonec infarktový zápas hlavně díky skvělé potenci Matěje Vydry.

Šestačtyřicetinásobný český reprezentant se dostal na trávník po hodině hry, ale ještě před nečekaným jabloneckým obratem režírovaným Polidarem. Na rozdíl od střelecky trápícího se útočného kolegy Chorého mu to tam ale v závěru "padalo" a nejen on bude zvědavý, jak se to projeví na jeho příští pozici a minutáži v sestavě Viktorie.

Ta snížila ztrátu na druhou Slavii na pět bodů a vzhledem k tomu, že do konce soutěže je jich ve hře pro všechny zúčastněné ještě stále plných sedmadvacet, tak Plzeň není na odpis z velké hry o mistrovský jackpot.

Bohemians neuvadají

Do předkola Konferenční ligy půjde vzhledem ke složení finále poháru jistě i čtvrtý tým ligy. Tuhle pozici zatím nečekaně okupuje před sezonou podceňovaný tým z vršovického Ďolíčku.

Jenže ukázaná platí a parta trenéra Veselého je třetím nejlepším týmem ligového jara, jen o bod za druhou Slavií. "Klokani" měli ve své velké kapse už v podstatě i postup do finále domácího poháru, o který přišli v Edenu až v posledních vteřinách ze závěrečné standardky.

Jsou tak jediným mužstvem, které na Slavii za poslední rok neprohrálo v normální hrací době. Na sympatický středeční výkon pak navázali zeleno-bílí v neděli proti odpočinuté Sigmě, kterou díky remíze z pohledného souboje udrželi v boji o Evropu na drobný, ale cenný distanc.

Hned ve svém prvním glosáři tohoto roku jsem vysekl poklonu třem záložníkům se čtyřmi křížky na krku, kteří stále ještě kopou ve svých týmech na české scéně, a to nikoliv za zásluhy. A to jsem netušil, co vše zvládne uhrát a odběhat během "anglického" týdne kapitán Bohemky Josef Jindřišek. Nějak si v tuto chvíli neumím představit, že po sezoně skončí, ale věřím mu, že on to teď rozhodně neřeší.

Léčba Frťalou zřejmě začíná zabírat

Na opačném pólu tabulky se zdá, že v Teplicích začala fungovat léčba Frťalou. Dva poslední zápasy za šest bodů bez inkasovaného gólu hovoří za všechny komentáře. Obzvlášť víkendová výhra na hřišti podobně namočených Budějovic musela teplické hodně povzbudit a inspirovat do dalších bitev o přežití.

Ovšem do konce základní části je čekají tři soupeři z první šestky, takže žádná procházka růžovým sadem. Nicméně na čtrnáctém místě tabulky mají momentálně pětibodový polštář před dvojicí ze dna Zlínem a Pardubicemi a jen dvubodové manko na jedenáctý Baník. Ten po sedmi hubených kolech bez výhry konečně zabral a ještě se zkusí poprat o klidný střed ligového pelotonu. Jenže soupeře má ještě o fous těžší než Teplice.