Faltejsek o Váňově rekordu nepřemýšlí, Sacamira považuje za výjimečného skokana

Desetiletý valach naznačil své možnosti už loňským třetím místem, tentokrát Velkou pardubickou i díky mimořádným skokanským schopnostem ovládl.

"Ten tak obrovsky skáče... Dává do toho sílu, respekt, takže člověk vždycky na tu překážku jede a cítí se bezpečně," ocenil Faltejsek.

Skokanský talent ukazoval Sacamiro už od mládí, nad vrstevníky vyčníval. "Odrážel se o cvalový krok dřív, lítal z dálky, bavilo ho to," vzpomínala jeho trenérka Eva Petříková, která ho vede od tří let.

Sacamiro umí i řešit problémy. "I když to nevychází, tak do toho dát sílu, výšku. To je dost důležité, tím se člověk dostane na druhou stranu té překážky. I když je tam příkop, tak to doletí. A má výborný závěr. Je mu deset, postupem času získal sílu, zkušenosti," doplnil Faltejsek.

Příliš nechtěl Sacamira porovnávat s Orphee des Blins, Charme Lookem a Tziganem du Berlais, s nimiž vyhrál Velkou pardubickou dříve.

"Oni by se ty koně museli potkat proti sobě, musely by být relativně stejné podmínky. Samozřejmě Orphee des Blins je legenda, ta to vyhrála třikrát po sobě. Uvidíme, jestli na ni naváže Sacamiro," přemítal Faltejsek.

Zvítězil po pěti letech a ve čtyřiceti letech se na dva triumfy přiblížil Váňovu rekordu. Stále ale tuto metu považuje za hodně vzdálenou.

"Velká je jenom jednou za rok, je to strašně těžký a specifický dostih. Na nějaké rekordy nehraju, snažím se pracovat pro ta zvířata, pro ty lidi, co to dělají," konstatoval Faltejsek.

K šesti triumfům mu pomohlo i to, že ve Velké pardubické bývá v sedle kvalitních koní. "Přesedám z koně na koně, snažím se najít ty dobré. Já mám to štěstí, že jezdím favority. Je to zodpovědnost, nicméně ten předpoklad je dobrý. Já to můžu akorát zkazit," podotkl s úsměvem.

Loni o vrchol sezony kvůli zranění přišel a i letos se nad jeho účastí vznášel otazník, protože si před dvěma týdny při pádu v Meranu pochroumal rameno. Nakonec už před triumfem ve Velké pardubické slavil dvě vítězství v rámcových dostizích.

"Těžké to bylo, ale časem se ten zdravotní stav zlepšoval, ne zhoršoval. Ty poškozené vazy se ohřály, byl jsem schopen to absolvovat," oddechl si.

Měl radost i za manžele Petříkovy, protože Sacamiro je jejich rodinný kůň. Trenérce Petříkové ještě několik desítek minut po dostihu nedocházelo, co její svěřenec dokázal.

"Pořád ještě úplně nevím, že jsme vyhráli. Je to něco krásného, protože to opravdu děláme jenom jako koníčka, bavíme se tím a ten kůň dokázal vyhrát," radovala se.

Sacamiro se postupně zlepšoval od pěti až šesti let, kdy přešel z rovinových dostihů na proutěné překážky. "Začali jsme lehkými steeplovými skoky na Slovensku a postupně se to ztěžovalo a ztěžovalo, až jsme tady," shrnula jeho kariéru.