13. etapa: Tour připomene slavné Kobletovo sólovítězství
Agen je zdánlivě pouze obyčejným provinčním městem, kterých ve Francii najdeme stovky. Zdání ale klame. Právě zde se v roce 1951 odehrál jeden z velkých příběhů Tour de France. Žlutý závod si jej připomene během svého třináctého dne. Přímý přenos 13. etapy Tour de France sledujte od 13:45 na ČT sport a ČT sport Plus, spolu s Tomášem Jílkem komentují Petr Benčík a Tomáš Konečný.
Agen by mohlo být pouze malé provinční město v Nové Akvitánii, které se do francouzské historie zapsalo snad jen svými švestkovými sady (ovoce přivezli vojáci vracející se z křížových výprav) a několika snímky průkopníka barevné fotografie Louise Ducose du Haurona. Jenže to by tu nesměla v červenci 1951 finišovat jedenáctá etapa Tour de France.
"K ničemu jako Brive–Agen nikdy předtím ani potom nedošlo. Taková věc se zkrátka neděje," napsal o památné etapě spisovatel Tim Krabbé ve své oceňované knize The Rider. Čím byla tak pozoruhodná? Koblet v rovinatém terénu odjel sám pelotonu 135 kilometrů před finišem. V souladu se zákonitostmi silniční cyklistiky to mělo být čiré bláznovství.
Favorité by podle všech zvyklostí měli Kobleta nechat "vykoupat ve vlastní šťávě" a před cílem předjet. Jenže právě k tomu tehdy nedošlo. Koblet dorazil do Agenu sám, sesedl z kola, kapesníkem setřel pot z čela a čekal na ostatní. Jeho čekání se protáhlo na dvě a půl minuty. "Hugo Koblet už není obyčejným smrtelníkem, je to antický hrdina, polobůh," psal časopis Miroir du Cyclisme.
Tentýž list publikoval též pozoruhodné přirovnání, podle něhož byl švýcarský cyklista "orlem, kterého stíhá smečka šakalů". A v pořádajících novinách L'Équipe si zase reportér povšiml, že se Koblet sice v etapě trochu zpotil a na čele se mu objevilo pár kapek potu, ten ovšem "nezapáchá, protože pot bohů neobsahuje žádné bakterie". Jak je vidět, Kobletovy úspěchy dokázaly vybudit k nevídaným výkonům i sportovní novináře.
Švýcarský cyklista tehdejší Tour vyhrál o nevídaných dvaadvacet minut, zaujal ale také svým nebývale elegantním stylem na kole i mimo něj, díky němuž se dočkal přezdívky "Pédaleur de charme", tedy "Šarmantní cyklista". Bohužel pro něj jeho kariéra i kvůli některým zdravotním problémům začala jít dolů. V roce 1964 ve svých devětatřiceti letech jedna z legend silniční cyklistiky zemřela po autonehodě za volantem svého Alfa Romeo.
