Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Masters

Mäderovo úmrtí? V cyklistice podobným tragédiím zabránit nejde, míní komentátor Jílek

Jsme na prahu Tour de France. Cyklistou, který se na ni bohužel nikdy nepodívá, je Gino Mäder. Jde podobným tragédiím, jako byla ta, při níž šestadvacetiletý Švýcar přišel o život, zabránit? Komentátor ČT sport Tomáš Jílek si to nemyslí. Riziko a nebezpečí bude podle něj v cyklistice existovat vždy. Je také třeba rozlišovat, co všechno může organizátor ovlivnit. 

Ride For Gino ve švýcarském Curychu
zdroj: Twitter.com/BHRVictorious

K tragickému pádu Gina Mädera došlo na jeho domácím závodě Kolem Švýcarska. Před dvěma lety tu vyhrál etapu do Andermattu a slavil jedno ze svých velkých vítězství. Letos v červnu se ale bohužel jméno Mäder dostalo do úplně jiného kontextu. Šestadvacetiletý závodník nezvládl jednu ze zatáček sjezdu z Albulapassu, spadl ze stráně a záchranáři, kteří byli na místě během několika minut, jej našli bezvládného ležet v korytě potoka.

O den později přišla velice smutná zpráva. Lékařům se nepodařilo přes veškerou snahu přivést Mädera zpět k životu. Šestnáctého června se tak uzavřel život jednoho z velmi talentovaných a také velmi sympatických závodníků, který jako by v pelotonu neměl nepřítele. Svědčí o tom i reakce jeho cyklistických kolegů.

Tragédie také vyvolala řadu otázek. Stala se někde chyba, a pokud ano, tak kdo ji udělal? Organizátoři? Samotní jezdci? Dá se podobným pádům do budoucna předejít? Jedni pranýřovali organizátory, že konec etapy umístili až dole pod kopcem. Někteří jako například Jonathan Vaughters, šéf týmu EF Education-Easy Post, dokonce volali po instalaci záchranných sítí na problematická místa, jako to známe třeba z alpského lyžování. Právě taková síť prý mohla Mädera zachránit.

Na rozdíl od alpského lyžování ale silniční cyklistika probíhá na trase ne v délce jednoho či dvou kilometrů, ale klidně dvou set kilometrů. Nebezpečných míst bude během etap dost a dost, ať už s tím světová cyklistika bude chtít udělat cokoliv. Některé věci se ovlivnit dají (viz třeba podoba dojezdu závodu Kolem Polska, kde v roce 2020 málem zahynul Fabio Jakobsen). S jinými je to složitější, ba nemožné.

"Když jsem to probíral s našimi experty, tak mi říkali, že by nebylo dobré, aby teď vznikla hysterie z toho, že snad většina sjezdů je extrémně nebezpečná," hodnotí ve Velo fokus podcastu komentátor ČT sport Tomáš Jílek, který komentoval i zmíněný závod Kolem Švýcarska. 

"Bohužel se hned ozvaly hlasy: 'Zrušme takové sjezdy.' To je nesmysl, je to součást toho sportu. To by hokejisté nemohli hrát v bruslích, protože i brusle vás může připravit o život. A už jsme i takové momenty, které byly téměř na hraně, zažili také u českých hokejistů," dodává Jílek, který bude od soboty komentovat se svým týmem expertů Tour de France.

Gino Mäder
zdroj: bahraincyclingteam.com

Riziko je součástí každého sportu  cyklistika není výjimkou

Má za to, že určitý stupeň nebezpečí najdeme v jakémkoliv sportu, silniční cyklistiku, která je daná na pospas vlivům počasí či stavu komunikací, samozřejmě nevyjímaje. "Je to bohužel součást toho sportu jako každého vrcholového sportu. Snad s výjimkou šachů asi není takového, kde by vám nehrozilo nebezpečí vážného zranění," myslí si.

"Cyklistika je krásná, ale bohužel i zrádná v tom, že se koná vždy v jiném prostředí, za jiných podmínek a specifik. Tohle je strašně náročné na tom sportu, že se musíte přizpůsobit počasí, podkladu a všem dalším vlivům. V tom je jeho absolutní nepředvídatelnost," dodává Jílek, který by ani nekritizoval organizátory za to, že cíl etapy umístili pod samotný kopec.

To byl totiž také jeden z argumentů, zda není podobný design etap pro závodníky příliš nebezpečný. Cyklisté dojedou vyčerpaní na vrchol průsmyku, který v tomto případě měří 2312 metrů nad mořem, a ještě je čeká velmi rychlý sjezd. Právě ve Švýcarsku jezdci pravidelně dosahují největších rychlostí. Ty často sahají nad 100 kilometrů v hodině.

"Já bych byl hrozně nerad, kdyby se začalo říkat, že tam organizátoři něco podcenili a že ten sjezd byl extrémně nebezpečný," doplňuje s tím, že cyklisté ze své podstaty závodí, ať už silnice vede nahoru, nebo třeba dolů. Pokud nechceme cyklistiku uzavřenou do haly nebo probíhající na zabezpečeném kilometrovém okruhu, riziko tam bude vždy. "Musí se rozlišovat, jestli tomu vůbec šlo zabránit," míní Jílek.

Nemyslí si ani, že Mäderova smrt bude v profesionální cyklistice znamenat milník ve smyslu změny pravidel; tak jako v roce 2003, kdy úmrtí Andreje Kivileva vedlo k postupnému zavedení povinných přileb pro závodníky, což je dnes něco, co divákům tohoto sportu přijde jako naprosto přirozená věc. Letošní tragédie podle Jílka podobnou změnu nepřinese.

"Nemám pocit, že by tenhle případ byl důvodem k tomu zásadně měnit naturel toho sportu," uzavírá.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články