Hledání afrického šampiona. Stáj MTN-Qhubeka se chystá na premiéru

Zatímco ve vytrvalostních bězích hrají závodníci z afrických zemí běžně hlavní úlohu, v cyklistice – taktéž sportu založeném na vytrvalostních kapacitách – zela dlouhou dobu nezaplněná mezera. Kromě několika jednotlivců (Daryl Impey, Tsgabu Grmay) v pelotonu jezdci z afrických zemí absentovali. Příčin je vícero – od politické situace v té které zemi přes chudobu, chybějící kulturu a tradici cyklistických závodů až po stav samotné dopravní infrastruktury. V posledních letech však dochází, i díky aktivitám stáje MTN-Qhubeka, ke spíše rychlé než pozvolné změně.

Jihoafrický tým se začal vyvíjet už v roce 1997, tehdy ale šlo jen o místní činnost. Až o deset let později přišel jeden z nynějších sponzorů, telekomunikační společnost MTN, a v roce 2011 druhou polovinu názvu dotvořila nezisková organizace Qhubeka. Jejím cílem je distribuce kol do afrických zemí – tak, aby se například studentům či pracujícím snížila doba dojíždění. Na svých stránkách uvádí, že školákům, kteří mají možnost dojíždět do školy na kole, se zvýšila docházka až o třetinu. Zázemí týmu pak dotváří podpora jihokorejského gigantu Samsung.

Manažerům týmu v čele s bývalým profesionálem Dougem Ryderem se postupně podařilo zformovat sestavu, která mohla být konkurenceschopná v porovnání s nejlepšími. Dopředu ale bylo jasné, že jen s africkými jezdci, kterým chyběly především zkušennosti, uspět možné nebude. Stěžejní rok ve vývoji týmu tak nastal před dvěma lety, kdy se zařadil do druhé nejvyšší divize a navíc k němu přišel německý sprinter Gerald Ciolek. Snad zčásti i díky jeho renomé dostal tým posléze šanci na velkých evropských závodech, jmenovitě Tirreno-Adriatico a Milán-San Remo.

Možnost porovnávat se pravidelně s elitou se ukázala jako stěžejní a neocenitelná pro vývoj závodníků. Nejde tak tolik ani o to, že díky triumfu Cioleka na trati nejdelší klasiky si týmu všimla široká cyklistická veřejnost. Motivací pro veškeré aktivity bylo odpočátku cosi jiného: snaha vychovat ve svých řadách budoucího afrického šampiona. To ale není možné, pokud za sebou závodník nemá roky postupného získávání jak výkonnosti, tak zkušeností.

S tím začínajícím jezdcům od nové sezony pomáhají známá jména pelotonu jako Matthew Goss nebo Edvald Boasson Hagen, který se stal jednoznačným lídrem týmu. Norský závodník, jehož renomé v posledních letech po neúspěšném angažmá v Teamu Sky trochu upadlo, povede sestavu MTN-Qhubeka i na Tour. Ve Francii ho doplní další zkušený jezdec Tyler Farrar, Serge Pauwels se Stephenem Cummingsem a pětice Afričanů.

Merhawi Kudus (21, Eritrea)

Největší úspěch: Route du Sud (5., 2014)

Snad s výjimkou Jihoafrické republiky je Eritrea přední africkou zemí, v níž má cyklistika svou tradici a rozpoznatelnou kulturu. Jde o "vedlejší efekt" italských kolonizačních snah z meziválečného období, kdy s sebou Italové kromě obliby kávy přinesli i lásku k cyklistice. Jedna z nejvíce izolovaných zemí na planetě má vlastní mistrovství a několik závodníků v profipelotonu. Dva z nich pojedou jako vůbec první Eritrejci i letošní Tour de France.

Merhawi Kudus je prvním z nich: schopný vrchař bude v kopcích pomáhat Sergi Pauwelsovi a svému krajanu Danielu Teklehaimanotovi. Úsilí týmu není v umístění v celkovém pořadí, ale ve snaze získat triumf v jedné z etap. Lze tak očekávat, že jejich závodníci, Kuduse nevyjímaje, budou aktivní v únicích. Soudě dle toho, jak se byl před rokem schopen na Route du Sud držet Nicolase Roche či Alejandra Valverdeho, není radno Kuduse podceňovat.

Louis Meintjes (23, Jihoafrická republika)

Největší úspěch: Giro del Trentino (5., 2014), Kolem Ománu (6., 2015), Africký šampionát (1., 2015)

Zkušenosti z Grand Tour už má za sebou Louis Meintjes, který v barvách MTN-Qhubeka objel loňskou Vueltu (v jedné z horských etap skončil pátý). Jde o závodníka, který na sebe poprvé upozornil před dvěma lety na světovém šampionátu jezdců do 23 let – dokončil druhý před velkými talenty současné cyklisty jakými jsou Julian Alaphilippe, Caleb Ewan nebo Silvio Herklotz.

Loni na Trentinu v závěrečné etapě porazil Cadela Evanse či Bradleyho Wigginse, uspěl i v zimě na závodě v Ománu. Naposled Meintjes zazářil před dvěma týdny na Critériu du Dauphiné, kde v sedmé etapě skončil hned za vedoucím duem Chris Froome, Tejay van Garderen. Meintjes roste ve velkou postavu africké cyklistiky.