Pogačar třikrát zaútočil na Poggiu, ale výhru na Milán–Sanremo urval ve sjezdu Mohorič

Únik dne hned zkraje závodu vytvořila skupina osmi jezdců, která si dokázala vypracovat až sedmiminutový náskok na peloton. Hlavní balík zrychlil asi 75 kilometrů před cílem a unavení závodníci v úniku přestávali ve stoupání na Capo Berta spolupracovat.

Třicet kilometrů před cílem se peloton rozjel plnou parou ke stoupání Cipressa a velké komplikace stihly Petera Sagana, který ve velmi nevhodné chvíli musel měnit kolo a už se do bojů o vítězství nedokázal vrátit. Čtyřem uprchlíkům stále na čele zbývaly z jejich celodenní snahy už jen necelé dvě minuty.

Aktivně dřel tým Jumbo-Visma pro svého lídra Wouta van Aerta, mimo kterého měl v záloze také vítěze Paříž–Nice Primože Rogliče. Další velký favorit Tadej Pogačar se na Cipresse takticky schovával právě za jezdci Jumba.

I když je Milán–Sanremo považováno spíše za klasiku pro sprintery, stále častěji začínají v těchto závodech překvapovat vrchaři a závodníci na celkové pořadí etapových závodů. Taktika jak Jumba, tak týmu Spojených arabských emirátů se zdála být jasná – roztrhat na nepočetných stoupáních peloton natolik, že už se do něj typičtí spurteři nedokáží do cíle vrátit.

Balík pohltil zbylou dvojici v úniku před klíčovým posledním kopcem Poggio a karty se zdály být nejlépe rozdány pro obrovského univerzála van Aerta, který s sebou stále měl jak Rogliče, tak Christopha Laporta.

Dle očekávání na začátku Poggia okamžitě nastoupil Pogačar, na záda se mu přilepil van Aert a posléze i zbytek pole. Slovinský dvojnásobný vítěz Tour de France to zkusil podruhé a ani tentokrát se společnosti nezbavil. Výborně se drželi Mathieu van der Poel nebo Biniam Ghirmay.

Dalším odvážlivcem byl Soren Kragh Andersen, který s sebou odvezl van Aerta, van der Poela a Pogačara. Ve sjezdu zariskoval Matěj Mohorič a 4 kilometry před finišem se utrhl. Nikdo jiný se neodvážil ho následovat a přestože slovinskému šampionovi asi kilometr před cílem spadl řetěz, dokázal problém vyřešit a cílovou pásku proťal jako první vítěz ze Slovinska v historii legendárního závodu.

"Myslel jsem na tenhle závod celou zimu. Vyhovuje mi to tu, věděl jsem, že když budu přes zimu dobře trénovat, tak tu mohu být úspěšný. Riskoval jsem v tom sjezdu, ano, ale tenhle plán jsem měl hodně dlouhou dobu. To klesání znám a vím, že tam mohu udělat rozdíl," popsal Mohorič svou taktiku po dojezdu.