MS v silniční cyklistice: Boje s horkem, sprinty a mnoho Čechů

"Ian Stannard se měl stát boxerem," křičel po finiši mistrovství světa z roku 2011 do mikrofonu letitý komentátor cyklistických závodů Phil Liggett. Záběry z pět let starého šampionátu jsou doteď fantastickou podívanou. Britský tým tehdy diktoval tempo po většinu závodu, avšak v samotném závěru vyklízel pole a šly před něj australské a německé sestavy.

Stannard se totiž opravdu na trati strkal s konkurenty, avšak lídrovi týmu Marku Cavendishovi se nepodařilo zachytit jeho kola, ztratil kontakt a ocitl se už povážlivě vzadu. Nepomohl mu valně ani Geraint Thomas a na opakovaných záběrech vidíme, jak při nájezdu na poslední třístovku ztrácí dobrých dvacet metrů. Cavendish toho roku vyhrál čtyři etapy na Tour de France a tři na Giro d'Italia, v tuto chvíli by si na něj ale vsadil jen málokdo.

Poté se změnil pohled kamery na čelní a Cavendish na pravé straně najednou nabíral rychlost. Prosmýkl se okolo Larse Booma, předjel Fabiana Cancellaru a na čáře už ho nepřekonal zrychlujícící Matt Goss. Z pozice, která vypadala jako už de facto ztracená, se dokázal Cavendish dostat díky své agresivitě a předvídavosti a také ovšem své rychlosti. Britský jezdec se rád chlubí, že sice jeho nejvyšší výkon 1580 wattů možná není tak vysoký jako ten některých soupeřů, že se mu ale nikdo ani nedokáže přiblížit s dvěma stovkami kilometrů v nohách. V ulicích Kodaně, kde proběhlo dosud poslední "sprinterské mistrovství", se to potvrdilo.

Ne nadále Cavendishova show

Od šampionátu v Kodani už ale uplynulo hodně vody a časy se změnily. Cavendish je sice stále tu, poměry mezi sprintery se ale vyrovnaly a počet vítězství mu nenarůstá už tak rychle, jako před lety (i když letos vyhrál znovu čtyři etapy na Tour). Jeho velký přítel Bradley Wiggins nyní odráží pochybnosti o svých dobrých úmyslech, s nimiž kromě mnohých dalších polemizoval i další člen tehdejší vítězné sestavy David Millar. Na British Cycling se mezitím valí kritika tak říkajíc ze všech stran – tamější cyklistický zázrak po sobě zanechával hořkost v ústech už poměrně hodně dlouhou dobu, poslední týdny a měsíce ale tato pachuť prosákla i mimo užší cyklistickou komunitu.

Těžko říci, zda by úspěch Cavendishe, případně třeba medaile pro Team Sky v týmové časovce, pochybnosti rozehnal, či spíše přiživil. Hlavní podnik celého mistrovství, které začíná v neděli (9. 10.) a končí týden na to, už v každém případě nebude soubojem Manxmana proti zbytku světa. Sprinterská scéna se natolik vyrovnala, že tipovat vítěze je nejistější než kdy předtím, navíc Cavendish v minulých dnech zápasil se střevní chřipkou a v jaké že bude kondici, se dá těžko odhadovat.

Němci tak mezitím přemýšlí nad tím, zda upřednostit Andrého Greipela nebo dát šanci Marcelu Kittelovi, u Francouzů je tu zase další pokračování letitého interního souboje Nacer Bouhanni vs. Arnaud Démare. Norové potlačí Alexandera Kristoffa, Italové Eliu Vivianiho a skromná slovenská sestava pojede na obhájce titulu Petera Sagana. Uvidí se, kdo z nich bude mít nakonec nejvíce síly po Cavendishem zmiňovaných dvou stovkách kilometrů.

Češi doufají v náročné podmínky a překvapení

Ačkoliv si to totiž trenér české reprezentace Tomáš Konečný nemyslí, či si to spíše vzhledem k charakteru svého výběru nepřeje, o šampionovi z Kataru se pravděpodobně bude rozhodovat ve sprintu z velké skupiny. Ví se o problémech s vysokou teplotou (podle předpovědí by zřejmě na úplně extrémní horka ale dojít nemělo) i větrem, těžko ale věřit, že se na to reprezentace ať už kterékoliv země nepřipravují.

Navíc na rozdíl od Čechů, jejichž hlavní nadějí je klasikář Zdeněk Štybar, mají velké země snad s výjimkou Španělska a USA vždy připraveného elitního sprintera, a nemají tak moc důvodů k tomu snažit se závod rozhodnout nějakým nástupem. Se vší úctou ke schopnostem nejrychlejšího českého sprintera Aloise Kaňkovského, na nejsilnější stačit nebude. 

K radikální změně plánů by ovšem došlo v případě zkrácení závodu, o čemž se už mluvilo – znamenalo by to naprosté překopání taktiky, vždyť by se v tomto případě jelo jen 106 (sedm patnáctikilometrových okruhů) namísto nyní plánovaných 257 kilometrů. Těžko se divit například Italům, kteří si stěžují na přístup Mezinárodní cyklistické unie (UCI). "Uvítal bych, kdybych o této možnosti věděl dopředu," říká jejich reprezentační trenér. Čtyřčlenný panel expertů UCI bude studovat jednotlivé předpovědi a může se rozhodnout i velice brzy před startem. Pokud se rozhodne závod zkrátit, radikálně změní jeho podobu.

Šance na medaili měl mít König, zastavila ho však nemoc

Hlavní nadějí na českou medaili v Kataru však neměl být ani tak Štybar v silničním závodě, jak v obou jízdách proti chronometru Leopold König. Český závodník měl zasáhnout do týmové časovky v sestavě Teamu Sky, která má velkou šanci na medaili, a poté se objevit i v individuální časovce. K ani jednomu však nedojde. König svůj start musel kvůli nemoci na poslední chvíli zrušit. Jeho posledním startem v dresu britské stáje tak zůstane nedávná Il Lombardia.

Pomineme-li totiž obhájce titulů z Ponferrady a Richmondu BMC, kteří jsou dlouhodobě o krok napřed, může o medaile v týmové časovce jet několik stájí. Kromě Sky (s obhájcem prvenství z individuální časovky Vasijem Krijenkou, Michalem Kwiatkowským či Geraintem Thomasem) to budou Orica-BikeExchange, Etixx-QuickStep, španělský Movistar nebo i ruská Kaťuša. Týmové časovky mužů a žen, oboje na 40 kilometrů, program mistrovství zahajují.

V těch individuálních půjde zřejmě v obou kategoriích hlavně o souboje trojic závodníků. Mezi muži se jedná o trojlístek Rohan Dennis / Tom Dumoulin / Tony Martin, v ženské kategorii, kde neobhajuje loňská šampionka Linda Villumsenová, očekávejme na nejvyšších místech Annu Van Der Breggenovou, Lisu Brennauerovou a Katrin Garfootovou.

Nizozemky mají v kapsách většinu trumfů

Nizozemské cyklistiky odcestovaly do Dauhá v pozici největších favoritek, a kdyby jim snad závod neměl vyjít, šlo by o jedno z největších překvapení šampionátu. Pohled do sestavy mluví jasně. V týmu je olympijská vítězka Van Der Breggenová, vedle ní ale najdeme na soupisce rovněž Amy Pietersovou, Ellen Van Dijkovou či Marianne Vosovou. Pokud se některá z nich nevrátí do Evropy se zlatou medailí, bude to bráno jako velké zklamání.

Síla nizozemského výběru se na druhou stranu může ukázat jako velmi nevděčná, neboť od závodnic v oranžové budou soupeřky očekávat tvorbu tempa a tak říkajíc dirigování závodu. Na ně se budou všechny cyklistky ohlížet v případě, že dojde k úniku či překvapivému nástupu. Nizozemky budou muset všechno řešit jako první a tíha očekávání je může srazit dolů.

Na tento případ čekají závodnice jako Chloe Hoskingová, která letos vyhrála na Champs-Elysées a trať v Dauhá označila dokonce za snovou pro její šance. Italky mají Giorgiu Bronziniovou a Elisu Borghiniovou, barvy Spojených států zase budou hájit Megan Guarnierová a Coryn Riverová. Za neúčasti Martiny Sáblíkové, která po notoricky známé anabázi ohledně startu na letní olympiádě už zase objíždí ovály v rychlobruslařských halách, se bohužel nedá očekávat, že by takovéto konkurenci měly stačit Barbora Průdková a Nikola Nosková.