Následuje
Free Litovel Bobr Cup 2019

Finále pod Wawelem podtrhlo kvality smolně umístěného závodu

Praha - Závod Kolem Polska spadá v kalendáři World Tour na začátek srpna, tedy zřejmě nejméně populární dobu pro cyklistické fanoušky. Po nedávno skončené Tour de France je složité přeorientovat se na jiné závody, které se takovým renomé pyšnit nemohou. I tak ale letošní ročník polského klání ukázal, že si místo v kalendáři World Tour zaslouží.

Podnětné bylo sledovat už úvodní sprinterské etapy. Poprvé od únorového Kolem Kataru se totiž na úrovni World Tour do pelotonu vrátil Marcel Kittel, sprinterský král Tour de France let 2013 a 2014. Po dlouhém laborovnání s virovým onemocněním, kvůli němuž nebyl letos do Francie vůbec vybrán ("nejsložitější moment v mé kariéře"), se německý sprinter vrátil mezi elitu.

Hned úvodní den ve Varšavě mu vyšel fantasticky, když na čáře porazil australskou naději Caleba Ewana a oblékl žlutý dres (mimochodem, před rokem na něj taktéž v hlavním městě Polska dosáhl Petr Vakoč). Ten posléze udržel ještě dvě etapy - ty mu ale už tolik nevyšly, když se musel stejně jako ostatní sprinteři v obou případech sklonit před Matteem Pelucchim. Kittel se tedy úspěšně vrátil a přestože to z jeho strany nebylo zcela ideální, může mu Polsko posloužit jako odrazový můstek pro zbytek sezony.

Závod Kolem Polska
zdroj: ČTK/PAP autor: Grzegorz Momot

Poté již přišly kopcovité etapy, letos se jelo třeba do Zakopaného či Bukoviny. Ty ale o celkovém vítězi závodu nerozhodly, neboť ani Bart de Clerq ani Sergio Henao si při svých vítězstvích nedokázali vytvořit větší náskok. Rozhodovalo se tak až při závěrečné časovce pod krakovským hradem Wawel. V ní zvítězil domácí mistr právě v jízdě proti chronometru Marcin Bialoblocki, hrozbou pro celkové pořadí ale nebyl. Radoval se totiž v časovce sedmý Ion Izagirre - jezdec Movistaru tu zde byl třetí (2013) a druhý (2014) a svou pódiovou poskakovanou dotáhl právě letos.

Pořadí za ním bylo natěsněné ve vteřinách - vždyť druhý De Clerq zaostal jen o dvě sekundy, Ben Hermans o tři. Ukázalo se tak stejně jako v loňském roce, kdy vítězného Rafala Majku dělilo od Izagirra osm vteřin, že polský závod dokáže být dramatickým až do konce.

V závodě se představili i dva čeští jezdci. Zatímco Jan Hirt byl v barvách domácí stáje CCC Sprandi Polkowice takřka neviditelný a obsadil 67. místo, Petr Vakoč ukázal, že se dokáže držet nejlepších. V etapě na Bukovinu obsadil mezi vrchaři dokonce dvanácté místo, v závěrečné časovce zase uzavřel první dvacítku pořadí. Škoda tak pouze etapy do Zakopaného, kde pomáhal trápícímu se lídrovi týmu Michalu Kwiatkowskému a ztratil veškeré šance na celkové pořadí.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy