Cyklistika 2016: Sagan, Cancellarovo odcházení a rivalita Nizozemek

Dalo by se dlouze mluvit o problémech, ve kterých silniční cyklistika vězí hluboko, slušelo by se říci až po hlavu. Na webu ctsport.cz jsme se jim snažili věnovat, a to ať už šlo o aktuální potíže Bradleyho Wigginse a Teamu Sky, pořádání mistrovství světa v Kataru, problematické zákulisí nové stáje Bahrain-Merida, neujasněnost koncepce počtu WorldTour stájí či velikosti týmových sestav pro velké závody. Letošní sezona ale nabídla také spoustu skvělých momentů, které také stojí za připomenutí. Mnohé z nich mohli diváci sledovat v přímých přenosech na ČT sport a tomto webu.

Několik důvodů k optimismu a radosti měla česká silniční cyklistika, a byla by škoda si to nepřiznat. Leopold König, Roman Kreuziger, Jan Bárta a Zdeněk Štybar jsou nejvýraznějšími domácími závodníky posledních let, v první polovině letošní sezony ale o sobě dal naplno vědět také Petr Vakoč. Po dvou vítězstvích na francouzských závodech, páté příčce na italské šotolině Strade Bianche (kde jeho kolega Štybar neúspěšně bojoval s Fabianem Cancellarou) a především triumfu na Brabantském šípu už je každému zřejmé, že Česká republika má v mladém závodníkovi naději na ardenské klasiky a v budoucnu snad i týdenní závody.

Z českého pohledu to byl Vakočův rok. Štybar měl své úspěchy, když kromě zmíněného Strade Bianche držel i modrý dres na Tirrenu-Adriaticu (nakonec zvítězil Greg Van Avermaet), avšak na výsledky z minulých let nedosáhl. Königův rok limitovalo zranění a jeho návrat na španělské Vueltě probíhal výtečně až do té doby, kdy stejně jako celý tým Sky nedokázal zareagovat na překvapivý útok Alberta Contadora. 

Kreuziger absolvoval Tour de France, kde z důvodu vlastních ambicí nesplnil týmové příkazy – ale i díky následné odvážné variantě s únikem, kterou předvedl ve třetím týdnu, se nakonec vešel do nejlepší desítky, když dojel právě desátý.

Oba posledně zmínění do další sezony půjdou s novou výzvou, jelikož změnili dres. König podepsal smlouvu v týmu Bora- Hansgrohe, Kreuziger u Orica-Scott.

Saganovy úspěchy i konec velké rivality

Do německé Bory zamíří vedle Königa v příštím roce i Peter Sagan, bude to ale s daleko většími fanfárami. Jestliže panovaly v prvních měsících sezony obavy z toho, zda kletba duhového dresu přece jen není skutečností, která ochromuje mistry světa, minimálně po vítězném na belgickém závodě Gent-Wevelgem bylo po dohadech a báchorkách. Sagan poté na začátku dubna vyhrál svůj první Monument (Kolem Flander), pokračoval pátým zeleným dresem na Tour de France a v říjnu i úspěšnou obhajobou titulu mistra světa. V roce plném problémů se navíc jeho ztřeštěnost dá považovat za docela účinný protilék.

Sezona 2016 byla také posledním soubojem dvou velikánů posledních bezmála patnácti let. Tom Boonen se totiž naposledy střetl s Fabianem Cancellarou, který na podzim ukončil kariéru (Boonen to samé hodlá učinit po příštím Paříž-Roubaix). Nakonec další Monument neslavil ani jeden – Cancellara neúspěšně na Flandrech pronásledoval Sagana a Boonen zase v jednom ze šokujících dojezdů, který letošek nabídl, nestačil na velodromu v Roubaix na Matta Haymana.

Švýcarský jezdec uspěl alespoň v posledním vážně míněném závodě své kariéry, když s nečekanou převahou zvítězil v olympijské časovce v Riu. Do sportovního důchodu s ním odešla jedna z cyklistických legend tohoto století (kromě Cancellary letos skončili i Fränk Schleck, Joaquím Rodríguez nebo Ryder Hesjedal).

Interní souboj o to, která z Grand Tours byla letos nejnapínavější, hravě vyhrálo italské Giro d'Italia. Žádný z třítýdenních závodů totiž neukázal tolik změn a zvratů, jako tomu bylo v květnu na Apeninském poloostrově. Dramatický pád do bariéry, který na vrcholu Colle dell'Agnello předvedl Steven Kruijswijk, připravil nizozemské fanoušky o dlouho očekávané velké vítězství.

Růžový dres spadl do rukou Estebana Chavese, nakonec se ale neradoval ani on – ve stoupání kolem hotelů ve středisku Isola 2020 kolumbijský závodník nezareagoval na nástup Vincenza Nibaliho a bylo po nadějích. Nibali byl ale zasloužený vítěz, alespoň co se týče množství problémů, s nimiž se musel v průběhu tří týdnů vypořádat. V porovnání s jeho vzestupy a pády působila úspěšná tažení Chrise Frooma (Tour) a Naira Quintany (Vuelta) bezmála vycházkově.

Nejlepším závodníkem roku nakonec ale nebyl ani jeden ze tří vítězů Grand Tour. V závislosti na osobních preferencích se dá zvažovat, zda se jím stal Chaves (druhý na Giru, třetí na Vueltě a první na Il Lombardii), Sagan či Van Avermaet (vítěz Tirrena-Adriatica, etapy na Tour a olympijského závodu).

Nizozemské týmy vládnou seriálu

V ženské cyklistice se hlavní souboj odehrával mezi dvěma nizozemskými stájemi, tedy Boels-Dolmans a Rabobank-Liv. Šestadvacetiletá Anna Van Der Breggenová z druhé zmíněné stáje získala v Riu za dramatických okolností zlatou olympijskou medaili, na kterou o několik dní později navázala ještě bronzem z časovky. Svůj skvělý rok posléze završila dalším doublem, tentokrát na evropském šampionátu. Zlato ze silničního závodu doplnila stříbrem z časovky, v níž nestačila pouze na Ellen Van Dijkovou.

Ta hájila v letošní sezoně barvy konkurenčního týmu Boels-Dolmans, jenž zase slavil vítězný světový šampionát. Jeho závodnice vyhrály týmovou jízdu proti chronometru, Van Dijková v té individuální zaostala pouze za překvapením Amber Nebenovou, a vše završila nová mistryně světa v silničním závodě Amalie Dideriksenová. 

Jak se bude poměr sil pohybovat v příští sezoně, se dá těžko odhadovat. Do Boels-Dolmans sice přichází Van Der Breggenová a hodně se bude čekat i od toho, zda se po všech stránkách špatné sezoně vzpamatuje Elizabeth Deignanová, na druhou stranu Nizozemsko opouští Van Dijková, která míří do týmu Sunweb.

Kulhavý uspěl na horských kolech, Nash v cyklokrosu

Výčet by nebyl kompletní bez ohlédnutí na další cyklistické disciplíny. V českém podání to znamená především horská kola a cyklokros. Jaroslav Kulhavý byl dlouho mimo hru vinou zranění a už to téměř vypadalo, že se nedá zpět do pořádku před vrcholy sezony. Těmi bylo jak domácí mistrovství světa v Novém Městě na Moravě, tak olympijské hry v Riu.

Kulhavý se ale s problémy dokázal vypořádat a nakonec může být se svou sezonou vlastně maximálně spokojený. I ve věku, který už naplňuje spíše adjektivum pokročilý, dokáže konkurovat a také občas porážet světovou špičku. Nakonec z toho byla dvě stříbra, vždy za suverénem Ninem Schurterem. Je otázka, jak dlouho tato fazóna českému cyklistovi vydrží, prozatím ale za nejlepšími nezaostává a nejeví známky toho, že by s tím chtěl přestat.

Na horských kolech závodila i Kateřina Nash, která tam zajela svůj nejlepší olympijský výsledek, tedy páté místo. V posledních měsících se ale znovu věnuje cyklokrosu, kde ukazuje, že s ní soupeřky stále musí počítat. Po dvou úvodních stříbrech před několika týdny dokonce vyhrála závod v belgickém Namuru, kde navázala na dva roky starý triumf. Jak Kulhavý, tak Nash neukazují žádné známky zpomalení a česká cyklistika v nich má spolehlivé opory i do několika příštích let.