BLOG: Proč cyklistika potřebuje ve svém čele Petera Sagana

"Pokud ztratím žlutý, budu mít zelený. Pokud ztratím i ten, budu mít duhový," usmál se Peter Sagan během letošní Tour de France. V matematice ztrát a nálezů prestižních cyklistických dresů přibyl během následujících měsíců i modrobílý za vítězství na evropském šampionátu, momentálně asi nejzbytečnějším závodu v seriálu, a o minulém víkendu i další duhový dres, v němž Sagan absolvuje svou debutovou sezonu v německé stáji Bora-Hansgrohe.

Už ze zmíněné citace je znát jakási uvolněnost, bezstarostnost, až dětská naivita, s níž slovenský jezdec vtrhnul do světového pelotonu a která je ještě větším důvodem jeho popularity než samotné výsledky. Ve sportu, kde někteří vyhrávají závody sklonění nad tachometrem (Chris Froome), z jiných člověk nevymámí grimasu (Nairo Quintana) a další si v minulosti pomáhali nedovolenými prostředky (Alberto Contador a mnozí další), působí Sagan skoro až nepatřičně a jako by z jiné doby.

V první řadě jsou tu jeho vlasy, o kterých v listu Wall Street Journal napsali, že se daleko spíš než k profesionálnímu sportovci hodí k bojovníkovi, který s mečem čelí příšerám na obálkách knížek fantasy literatury. Sagan ale porušuje konvence i jinak. Ještě než se letošní sezona překlonila do své jarní části, bez přehánění šokoval cyklistické konzervativní kruhy tím, že si neholil nohy.

"Je mistrem světa a měl by se podle toho chovat," nepřenesl to přes srdce vítěz Tour de France 1987 Stephen Roche. Jiní byli chápavější. "Kdybych se někdy stal světovým šampionem, nebudu si je holit už nikdy," pousmál se jezdec týmu Cannondale-Drapac Alex Howes.

V každém případě bylo unikátní sledovat diskuse o vhodnosti ochlupení nikoliv u ženských, nýbrž mužských sportovců. Kdo by to řekl, že se právě Sagan, který před lety způsobil celou "zadkovou aféru" a který se nechal vyfotit s pravděpodobně nejnevkusnějším tričkem v lidské historii (navíc ve chvíli, kdy nezvládl natankovat ze správné strany), ocitne v čele debaty o právu nakládat se svým vlastním tělem.

Oboje kauzy však mají jedno společné – jsou jen důsledkem Saganovy excentričnosti a jeho chronické tendence převracet vše v humor. Stejně jako momentální nápad poplácat modelku na pódiu byl pro něj prostě jen vtip, ani za neoholenýma nohama se neskrýval žádný angažovaný postoj.

Nikdo jej tam také ani neměl čekat. Sagan je prototypem dítěte, které potřebuje být za jakýchkoliv okolností středem pozornosti, nepokazí legraci a ze všeho nejraději bude vymýšlet, jak si z ostatních, ale rovněž ze sebe, udělat srandu. 

Můžeme sem počítat jeho účinkování v reklamě na nutriční doplňky Sunroot, v níž vystupuje střídavě jako Rambo, antický gladiátor a John Travolta ze snímku Pulp Fiction. Patří sem jeho triky na kole, photobombing Chrise Frooma během rozhovorů na Tour de France nebo i oslavy na vlastní svatbě. Počítat sem můžeme nakonec i jeho rozhovory v angličtině ("O zítřku budu přemýšlet zítra. Dneska bylo dneska.").

Právě proto je ale Sagan tak populární, a to nejen v pelotonu mezi jezdci, ale i navenek. Stal se jednoznačnou tváří tohoto sportu – Chris Froome může vyhrát Tour de France klidně ještě třikrát, ale při nejlepší vůli se Saganovi nikdy nemůže v tomto ohledu rovnat.

"On zosobňuje vše, co je na cyklistice dobrého," řekl dokonce sportovní ředitel končící stáje Tinkoff Sean Yates. Letitý komentátor belgického listu Het Nieuwsblad Hugo Coorevits jej pak rovnou přirovnal k Eddymu Merckxovi nynější doby. "Má ohromný talent a když pominu jeho vtipy, tak bere cyklistiku opravdu vážně. Už teď je jednou z legend," myslí si.

Silniční cyklistika, v níž se v průběhu let podvádělo všelijakými způsoby a která má úctyhodné množství vlastních problémů, potřebuje závodníka, jenž dokáže nadchnout fanoušky a třeba i mladé zájemce o tento sport, kteří se s ním mohou identifikovat. Peter Sagan je nejdůležitějším cyklistou současnosti právě proto, že do strnulého sportu přináší radost a lehkost.