Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Studio ČT sport

BLOG: Chcete vidět dokonalý sportovní výkon? Pusťte si cyklokros

Jako rozmazlené dítě. Tak si občas musí připadat cyklistický fanoušek. Z výkonů těch nejlepších se tají dech a nejinak tomu bylo na víkendovém mistrovství světa v cyklorosu. Mathieu van der Poel do posledních metrů sváděl souboj s Woutem van Aertem. Rozhodla až cílová rovinka a sprint par excellence.

Wout van Aert a Mathieu van der Poel
zdroj: ČTK / Panoramic / Nico Vereecken

Skončila jedna z nejsledovanějších cyklokrosových sezon za mnoho let (a možná se jí žádná v historii ani rovnat nemůže). A přestože z českého pohledu přišly nejpamátnější chvilky šampionátu v kategorii žen do 23 let, kde bronz získala Kristýna Zemanová, jednoznačným vrcholem byl závod v mužské elitní kategorii. 

Bylo to jako sledovat při práci dva hudební virtuosy, precizní vědce v laboratoři, zkušené řidiče kamionu. Do posledních metrů závodu v Hoogerheide jsme od dvou nejrychlejších závodníků neviděli jedinou chybu, nepřišla žádná nota navíc ani špatné zařazení. Mathieu van der Poel a Wout van Aert zase jednou ukázali, že jsou mistry své profese.

Ale ukazovali to vlastně po celé dva měsíce letošní cyklokrosové zimy. Van Aert během ní odjel čtrnáct závodů – devět z nich vyhrál a pětkrát skončil druhý. Nebyl to přitom pouze Van der Poel, kdo jej trápil nejvíce. V asi nejzábavnějším závodu letošní sezony v Diegemu se v posledním kole pral s Tomem Pidcockem, rozhodly až poslední schody a závěrečná rovinka.

Van der Poel po většinu sezony vypadal jako ten slabší z dua. Okolo Nového roku s Van Aertem opakovaně prohrával, a když jej porazil na jeho domácí půdě v Herentalsu, mohl za to Belgičanův problém s řazením, který jej v závěrečném okruhu prakticky zastavil na místě. Také do mistrovství světa vstupoval Van Aert v pozici lehkého favorita.

V Hoogerheide se ale na trati, kterou stavěl Van der Poelův otec Adrie, karty obrátily. Znovu se ukázalo, jak vyrovnanými rivaly oba jsou, v závěru ale Nizozemec předvedl sprint, o kterém se cyklistickým fanouškům ještě delší dobu bude zdát (možná podobně jako o jeho úprku po ulici Via Santa Caterina až do cíle Strade Bianche před dvěma lety).

Bylo to Thorovo kladivo, byla to sportovní agrese v tom nejčistším podání. Způsob, jakým se Van Aert nedokázal po celou cílovou rovinku chytnout zadního kola svého soupeře (přestože je to mimo mnoha jiného i vítěz etapy na Champs-Elysées), byl nebývalý a až zarážející. Až se budou za deset měsíců psát cyklistické ročenky, tohle bude jeden z momentů roku.

Možná nejlépe nedělní závod shrnul ten třetí v pořadí, bronzový Eli Iserbyt. Ten po dojezdu prohlásil, že ještě s fotografií ze stupňů vítězů zajde za svými dvěma soupeři, obrázek si nechá podepsat a pak může klidně skončit kariéru a s fotkou se chlubit kamarádům. Iserbyt je jeden z nejlepších cyklokrosařů světa – ale dvoučlenné špičce je stále na hony vzdálen.

Dvoučlenné špičce, která kdysi dominovala juniorům a pak přešla rovnou do elitní kategorie. Van der Poel už má pět titulů mistra světa (dva mu schází na legendárního Erica de Vlaemincka), jeho rival vyhrál šampionát třikrát. Za posledních devět let jejich společnou vládu narušil pouze loni Pidcock, ovšem v jejich nepřítomnosti.

Cyklokros také o víkendu jasně zastínil souběžně probíhající silniční závody – se vším respektem k triumfu Neilsona Powlesse na francouzském Etoile des Besseges i popravdě šokujícímu vítězství portugalského veterána Ruie Costy ve Španělsku na etapovém závodě Kolem Valencie, jejich výkony nebyly tím hlavním bodem programu. Ani zdaleka.

Nejlepší zprávou je však to, že souboje obou "Vanů" budou pokračovat. Už ne v terénu, ale na prašných "bílých" cestách italského Toskánska na Strade Bianche. V dlážděných stoupáních ikonického závodu Kolem Flander. Na o nic méně slavných kostkách Paříž-Roubaix. Anebo pak v červenci na Tour de France. 

Cyklistický fanoušek je jednoduše rozmazlován skoro na každém kroku, dvanáct měsíců v roce.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články