Bábek: Dostal jsem jen náhradní medaili, moji mi snad někdy pošlou
Brno – Tomáš Bábek byl klíčovou postavou české výpravy na mistrovství světa v Hongkongu. Na tamější dráze získal bronz z keirinu a stříbro z kilometru s pevným startem. V rozhovoru pro ČT popisuje, jak se stalo, že od organizátorů dostal pouze náhradní medaili, jak se těší na závodění v japonském keirinu, a líčí i své další plány.
Bábek si ze šampionátu přivezl nádherné vzpomínky i mírné zklamání. "Euforie tam je, ale musím říct, že jsem trochu vzhlížel k duhovému dresu. Nicméně nechci být nevděčný – jsem rád za bronz i stříbro," řekl pro ČT sport. "Cíle mám ale ještě vyšší a duhový dres bych jednou do Brna chtěl přivézt," přiznal kmenový závodník brněnské Dukly.
Zpětně lituje nikoliv stoprocentního keirinu. "Nebylo to úplně ideální a nevím, jak se to stalo – asi tam byla únava z těch několika jízd před finále a také nějaký stres. Takže bohužel jsem do závodu šel s tím, že jsem měl křeče. Snažil jsem se na to nemyslet, ale nerozjel jsem to vůbec ideálně a nakonec jsem byl rád, že z toho ten bronz byl," popisuje. "Šel jsem do toho samozřejmě s tím, že jsem chtěl vyhrát. Ale je to MS a ty závody se jedou opravdu na krev," dodal Bábek.
Na dráze v Hongkongu jej mírně zdržel i letmý kontakt s kolegou Pavlem Kelemenem, který nakonec v šestičlenném finále dojel pátý. Možnosti, jak si oba Češi mohli ve finále pomoci, ale stejně byly jen omezené. "Asi tam možnost byla, ale nebavili jsme se o tom. Já jsem do něj určitě nešel a věřím, že ani on ne, že to nebylo naschvál," uvedl ke kontaktu s Kelemenem.
Tomáš Bábek: "Olympijský velodrom v ČR nemáme, trénujeme v provizorních podmínkách v Brně na stařičkém betonovém velodromu, který je 400 metrů dlouhý. Není zcela krytý, takže v zimě když sněží... Je tedy krytý alespoň nad oválem, ale uprostřed ne. Kdyžtak jezdíme trénovat do Vídně, ale doufáme, že ten velodrom u nás někdy postaví. Samozřejmě je potřeba, aby se cyklistika dostala do povědomí. Nevím, jestli já, ale ta mladší generace sprinterů jednou ten velodrom snad mít bude."
Bábek: Finále kilometru bylo hodně specifické
Na kilometru s pevným startem pak Bábek přidal svou druhou medaili, tentokrát stříbrnou. V této disciplíně přitom startoval již před devíti lety v Manchesteru. "Myslím, že pro tu disciplínu je potřeba trochu dozrát. Ve finále bylo v jediné vteřině seřazených osm závodníků, což se ještě nikdy předtím nestalo, že by to bylo takhle vyrovnané. Musel jsem k tomu dozrát, ale měl jsem i trochu štěstí. Je to skvělý pocit být vicemistr světa," popsal.
Toto finále bylo specifické tím, že po něm zůstali dva držitelé stříbra – Bábek a Quentin Lafargue, kteří zajeli na tisícinu stejný čas. "Nikdy jsem to nezažil a také trenéři říkali, že si nepamatují, že by k tomu kdy došlo. Pořadatelé s tím měli trochu problém, protože neměli náhradní sadu medailí, takže já jsem nakonec dostal nějakou rezervní bronzovou. Tu stříbrnou mi snad někdy pošlou poštou, usmívá se Bábek.
Zastavil se také nad svými dalšími cíly. "Teď to budou dvě sezony v Japonsku, ale mým snem je ukončit kariéru po olympiádě v Tokiu (2020) s medailí na krku. Snad se to zadaří," říká optimisticky český dráhař, který se dokázal dostat do světové špičky šest let poté, co jej málem fatálně srazilo auto a několik dní ležel v nemocnici v kómatu.
Tomáš Bábek: "Být pozvaný do Japonska byl taky jeden z mých snů. Nevěřil jsem, že se mi tam někdy podaří podívat. Přišli za mnou ještě před MS a už jsme podepsali smlouvu. S nimi totiž nikdy nevíte, ale říkal jsem jim, že už jsem vyhrál dva závody Světového poháru a že by mě konečně mohli pozvat. Takže nakonec dobré."
Tomáš Bábek mluvil o svých plánech pro závody v Japonsku ve Velo fokus podcastu (od 43:10).
